Setkání flašinetářů z různých koutů Evropy
Vystoupení flašinetářů
14. srpna 2018
Národní muzeum letos přichystalo už V. ročník mezinárodního setkání flašinetářů Flašinet žije!, který se uskuteční v 14. srpna 2018. Pouliční umělci z různých koutů Evropy oživí centrum Prahy třemi koncerty rozdílných žánrů. Zvuky hracích strojků se rozezní na Kampě u Karlova mostu, v barokním kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a v Českém muzeu hudby.
Vstup je na všechny koncerty volný.
Program Flašinet žije 2018
10:00 koncert flašinetářů v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí
14:00 koncert na Kampě u Karlova mostu
15:30 neformální setkání s flašinetáři u Sally Terreny v parku Kampa
19:00 koncert v Českém muzeu hudby
Více informací naleznete ZDE
Flašinet
Flašinet (někdy také kolovrátek) je přenosný hudební nástroj (automatofon), zpravidla poháněný klikou, který reprodukuje předem mechanicky „nahranou“ hudbu. Patří mezi aerofonní automatofonické hudební nástroje.
Flašinet pochází z východní Asie, kde vznikl asi v 16. století. Do Evropy se rozšířil v prvé polovině 18. století a stal se oblíbenou zábavou vyšší společenské vrstvy. V 19. století se počaly vyrábět flašinety přenosné které se používaly při různých lidových slavnostech a nástroj takto zlidověl.
Koncem 19. a počátkem 20. století mnohdy přenosný flašinet sloužil jako trafika. Vojenští vysloužilci a hlavně invalidé dostávali povolení veřejně hrát a takto si vydělat na živobytí. Flašinetáři obcházeli nejen poutě a lidové zábavy, ale byli běžně k vidění v městech na ulicích, kde hráli za několik drobných peněz od kolemjdoucích, jejich produkce nebyla považována za žebrotu.
Hrály se většinou tzv. kramářské písně, nadanější flašinetáři doprovázeli svou hru zpěvem, jejich oblíbená témata byly písně náboženské a písničky podávající svědectví o požárech, povodních, nešťastných láskách, vraždách apod. Podnikavější používali cvičenou opičku k výběru peněz. Flašinet vytlačil z ulic oblíbenou niněru.
Jsou to principiálně malé varhany s řadou vyladěných retných nebo jazýčkových píšťal a s měchem se stlačeným vzduchem, ten se tam vhání otáčením kliky. Klika dále otáčí válcem opatřeným kolíčky, které otvírají u jednotlivých píšťal klapky a těmi proudí do píšťal stlačený vzduch. V jednodušším případě má flašinet jen jednu laděnou píšťalu a podélně několik klapek, které se opět otvírají kolíčky na válci. Válec, někdy nemá výstupky ale dírky, je výměnný a pro každou skladbu jiný.
Mezi flašinety se někdy řadí i mnoho podobných nástrojů, které neměly píšťaly, ale pomoci obdobného mechanizmu rozeznívaly zvonky, struny nebo jen laděné plíšky. Také jejich pohon se různí, může to být péro či závaží. Válec je mnohdy nahrazen kotoučem nebo pásem z tuhé lepenky. Délka skladby je omezena velikosti válečku, při použití kotouče nebo pásu může být skladba mnohem delší. Flašinet byl předchůdcem aristonu i orchestrionu
Zdroj: Wikipedie
