Její pastorkyňa, strhující drama o lásce, pýše, ale i o schopnosti odpustit to, co je stěží odpustitelné, je jednou z nejpůsobivějších a nejuznávanějších oper Leoše Janáčka. Národní divadlo ji nyní uvádí v novém nastudování v režii Calixta Bieita a pod hudebním vedením Stefana Veselky. Premiéra se uskuteční 22. a 24. května 2025.
Její pastorkyňa
Drama Její pastorkyňa české spisovatelky Gabriely Preissové, které popisuje spletité vztahy v uzavřené vesnické komunitě, skladatele Leoše Janáčka hluboce oslovilo. S velkým soucitem i citem pro drama hru sám upravil do podoby libreta, přičemž zachoval prozaickou formu, a stal se tak jedním z průkopníků opery zpívané v próze.
Samotná cesta opery k uznání ovšem nebyla jednoduchá. Janáček chtěl premiéru svěřit pražskému Národnímu divadlu, vedení ji však odmítlo. Světová premiéra se tak v roce 1904 konala v Brně. V Národním divadle v Praze byla poprvé uvedena až o 12 let později, posléze byla nastudována ve Vídni (1918) a dalších metropolích. Právě Její pastorkyňa udělala z Leoše Janáčka světově uznávaného operního dramatika.
Opera Národního divadla nyní přichází s novým nastudováním tohoto Janáčkova díla. Režie se ujal světově uznávaný režisér Calixto Bieito, který má s Její pastorkyní již zkušenosti ze Stuttgartské opery (a který již v Národním divadle režíroval Janáčkovu Káťu Kabanovou). „Od mládí se cítím být velmi spjat s Janáčkovou hudbou a s českou kulturou vůbec. Kulturou, kterou z celého srdce obdivuji a zbožňuji. Její pastorkyňa zaujímá v mém životě velmi důležité místo,“ říká Bieito.
Podle Stefana Veselky, norského dirigenta českého původu, má Janáček v této opeře jedinečný způsob spojení hudby a jednotlivých rolí.
„Je to téměř jako film s rychlými a jasnými střihy z jedné scény do druhé, kdy Janáček svou hudbu destiluje do čistých emocí a jádra dramatu,“ říká Veselka. „Cítím se velmi vděčný a poctěn, že nyní mohu dirigovat jeho Její pastorkyni a debutovat zde v Národním divadle v Praze.“
Umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery Per Boye Hansen dodává: „Naše poslední inscenace byla již 20 let stará. Janáčkovy geniální opery si zaslouží stále nové interpretace a měly by mít stále své místo v našem repertoáru.“
„Je to skvělá příležitost interpretovat jednu z nejlepších českých oper s jedním z nejlepších světových režisérů,“ podotýká Jan Burian, generální ředitel Národního divadla.
Obsazení a inscenační tým
Hudba: Leoš Janáček
Premiéry: 22. a 24. května 2025
Reprízy: 29. května, 6., 13. a 27. června 2025
Inscenační tým:
- Režie: Calixto Bieito
- Dirigent: Stefan Veselka / Jan Chalupecký
- Scéna: Anna-Sofia Kirsch
- Kostýmy: Paula Klein
- Sbormistr: Pavel Vaněk
Obsazení:
- Jenůfa: Alžběta Poláčková
- Kostelnička Buryjovka: Rosie Aldridge / Dana Burešová
- Laca Klemeň: Aleš Briscein / Peter Berger
- Števa Buryja: Martin Šrejma
- Stařenka Buryjovka: Eva Urbanová
- Stárek: Jiří Hájek
- Rychtář: Pavel Švingr / Zdeněk Plech
- Rychtářka: Maria Kobielska
- Pastuchyňa: Michaela Zajmi
- Karolka: Jekatěrina Krovatěva
- Jano: Marie Šimůnková
- Barena: Magdaléna Hebousse
Účinkují: Sbor a orchestr Národního divadla
Více informací naleznete ZDE
Zdroj: Národní divadlo
Foto z představení: P. Hejný
Naše dojmy z představení
Drama české spisovatelky Gabriely Preissové popisuje spletité vztahy v uzavřené vesnické komunitě, sám Leoš Janáček upravil do podoby libreta a zachoval přitom prozaickou formu. Stal se tak jedním z průkopníků opery zpívané v próze. Kromě této zvláštnosti nás na první dojem zaujala scéna a světelný design. Co se odehrává přímo před námi od toho, co se děje v dálce bylo odděleno průhlednou matnou oponou, ze které z různých vstupovaly jednotlivé postavy „ze vzdálené části“ přímo na místo hlavního dění. V jednom okamžiku opona zajela pod jeviště a my jsme sledovali pohyb vystupujících na celé ploše jeviště. Scénu velmi dobře doplňoval světelný design. Také kostýmy byly velmi vhodně laděny do současné doby.
Pěvecké a herecké výkony byly vynikající, a to jak sólistů, tak sboru. (Například zpěv rekrutů jsme slyšeli nejprve zdálky a teprve poté postupně přicházeli na jeviště). V roli Jenůfy (soprán) vystoupila Alžběta Poláčková a roli Kostelničky Buryjovky (soprán) Rosie Aldridge. Jako stařenka Buryjovka (alt) nás zaujala Eva Urbanová. Laca Klemeně (tenor) ztvárnil vynikajícím způsobem Aleš Briscein a Martin Šrejma v roli Števy (tenor) podával výborný nejen pěvecký, ale i herecký výkon. Uvěřili jsme, že na jevišti stojí člověk, který nemá odvahu přijmou zodpovědnost, často hledá pomoc ve sklence alkoholu, a sám sobě příliš nevěří. Právě před takovým člověkem chtěla Kostelnička Jenůfu ochránit, což ji nakonec vedlo k naprosto zoufalému činu.
