Od úterý 15. ledna zve Národní zemědělské muzeum na první výstavu letošního roku nazvanou Dráteník na vsi. Výstava návštěvníkům představí historii drátenického řemesla i jeho současnou podobu a připomene dobu, kdy věci měly svou cenu a vyplácelo se je opravovat.
Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.
Návštěvníci výstavy Dráteník na vsi se seznámí s tradičními technikami i oblastmi, odkud staré řemeslo pochází a kde všude se rozšířilo. Rozbité nádobí do domácností chodili spravovat zejména slovenští dráteníci, jejichž prodejním artiklem byly třeba i pasti na myši nebo drobné nádobí. Zajímavostí může být, že se drátovalo nejen rozbité, ale i nové nádobí. Drátenictví je úzce spojené s životem vandrujících dráteníků, kteří putovali ode vsi ke vsi. Zdaleka však nešlo o jeho jedinou podobu – od 19. století dráteníci zakládali dílny ve městech a prodávali své výrobky podle katalogů. Ti nejschopnější řemeslníci zakládali profesionální dílny nebo dokonce továrny a dokázali se prosadit i na jiných kontinentech. I když tovární výroba staré řemeslo postupně nahradila, udrželo se ve své umělecké podobě a inspirovalo řadu profesionálů i nadšenců. „Jedná se sice o menší výstavu, má ale své kouzlo a představuje unikátní a dnes již zapomenuté řemeslo našich předků. V dnešní době, kdy rozbitý výrobek okamžitě nahradí nový, není od věci si připomenout dobu, kdy užitné předměty měly svou cenu,“ říká náměstek generálního ředitele Národního zemědělského muzea Jiří Houdek.
Výstava Dráteník na vsi potrvá do 24. března a k vidění budou také předměty ze sbírek Národního zemědělského muzea, jako jsou kameninový drátovaný pekáč, mísa či sádelník nebo třeba včelařské pomůcky na drátování. Národní zemědělské muzeum výstavu připravilo ve spolupráci se spolkem Dráteník a slovenským sdružením Džarek.
Národní zemědělské muzeum je státní příspěvková organizace zřizovaná Ministerstvem zemědělství. Zabývá se tematikou zemědělství, lesnictví, myslivosti, rybářství, zahradnictví, potravinářství, zpracování zemědělských produktů, vývoje venkova a kulturní krajiny. Národní zemědělské muzeum má kromě hlavní výstavní budovy v Praze další pobočky – Čáslav, zámek Kačina, zámek Ohrada, Valtice. V pražské budově jsou k vidění expozice Zemědělství, Jede traktor, Rybářství, Myslivost, Voda v krajině, Gastronomie, Laboratoř ticha či Život – střešní zahrada. Prostor pro zdokonalování kulinářských dovedností nabízí gastrostudio, kde probíhají kurzy vaření a workshopy pro veřejnost. Výstava Největší objev představuje fenomén zemědělství ve 100 předmětech, které reprezentují milníky v historii zemědělství a dokládají jeho význam pro lidstvo.
