Celine Show je představení vzdávající hold jedné z nejvýznamnějších a nejvýraznějších pěveckých ikon světové scény – Celine Dion. Její nezapomenutelné písně, jako je „My Heart Will Go On“ z filmu Titanic nebo „All By Myself“ z Deníku Bridget Jones, se staly hudebními klasikami.
Celine Show – Písně Celine Dion v podání tří zpěvaček
Nejznámější písně Celine Dion zpívaly v představení večera hned tři zpěvačky: Michaela Nosková, Leona Černá Stříbrná a Petra Peterová. Jejich pěvecké výkony přinesly večer plný řady emocí. Nejprve jsme se zaposlouchali do prvních písní, které kanadská zpěvačka zpívala tehdy ještě ve francouzštině.
Tanečníci, akrobatické vystoupení a živá hudba
Celou show doprovází řada vizuálních efektů. Emoce vzbuzuje nejen zpěv, ale také výkony tří tanečnic a jednoho tanečníka v choreografii, která velmi zdařile doprovází každou skladbu a vypráví zpěvaččin příběh. Při skladbě Power of Love se nám doslova tajil dech při sledování neskutečných prvků vzdušné akrobacie, které předváděla akrobatka, snášející se a roztáčející se v červených akrobatických šálách.
Po celou dobu jsme na jevišti viděli živé hudebníky a v jednom okamžiku se dokonce nad jeviště kromě akrobatky vznesla také houslistka. O zajímavé efekty na jevišti není nouze a překvapeni jsou i diváci, když se na ně začnou snášet nafukovací balonky různých barev a velikostí. Probíhá jejich putování od diváků na jeviště a od vystupujících k divákům. Zpěvačky se během vystoupení dokonce vydávají do hlediště, takže se stáváte součástí celé show, která vrcholí skladbou My heart will go on z filmu Titanic, kdy atmosféru navodí vizuální efekty, promítané na plátno, které je spojené se samotnými protagonistkami.
Celine Show je představení, při kterém se ani na okamžik nebudete nudit a dění na jevišti vás nepřestane překvapovat. Diváci nakonec poděkovali účinkujícím vstoje.
Více informací naleznete ZDE
Foto: Divadlo Hybernia
Celine Dion
Céline Dion (plným jménem Céline Marie Claudette Dion, je kanadská zpěvačka oceněná mimo jiné cenami Grammy a Juno a příležitostná skladatelka písní. Svou kariéru započala jako francouzská zpěvačka na začátku 80. let 20. století, na mezinárodní hudební scénu prorazila v 90. letech.
Céline Dion se narodila do velké, chudé, ale hudebně založené rodiny. V srpnu 1973 vystoupila před početnou rodinou na svatbě svého bratra Michela se skladbou Du fil des aiguilles et du coton. Když jí bylo dvanáct let, složila společně s matkou francouzskou píseň Ce n’etait qu’un reve, která změnila směr jejího života.
V červnu 1981 Dion vstoupila jako třináctiletá poprvé před televizní kamery v programu Michela Jasmina nahrávkou Ce n’etait qu’un reve. Byl to vůbec první kontakt mezi ní a širokou veřejností v rodném Québecu.
Když 11. září 1984 navštívil Kanadu papež Jan Pavel II., reprezentovala Dion mladou generaci na setkání s papežem na montréalském olympijském stadionu. Zpívala zde před více než pětašedesátitisícovým obecenstvem skladbu Une colombe z aktuálního alba Mélanie. Za šest dní v Kanadě vyšel výběr nejúspěšnějších singlů na desce Les plus grands succés de Céline Dion. V roce 1985 získala pět hudebních ocenění Félix. V roce 1988 Dion upevnila své postavení v rodné provincii Québec vydáním alba Incognito (Sony Music). Dostala čtyři ocenění Félix za platinové album. V stejném roce vyhrála prestižní soutěž Eurovision Song Contest v irském Dublinu.
Mezinárodní vzestup přišel v roce 1991, kdy nahrála titulní skladbu na soundtrack k animovanému filmu Kráska a zvíře společnosti Walt Disney. Píseň Beauty And The Beast se stala číslem jedna a posbírala ceny Hudební akademie Grammy, stala se základním kamenem druhého anglicky zpívaného alba s jednoduchým názvem Celine Dion.
Též v roce 1992 se zúčastnila koncertního turné Michaela Boltona a vystupovala v jedné z hlavních rolí v muzikálu Tycoon. V téže době zaznamenala významné kroky ve Velké Británii. Britské publikum vzalo dobře skladbu Think Twice, baladu z alba The Colour Of My Love (1993). Následujících pět týdnů dominovala píseň a album britským hitparádám, takový počin se neopakoval od roku 1965 a rozkvětu The Beatles. Skladba Think Twice zůstala číslem jeden ještě další dva týdny, překonala magickou miliónovou hranici a stala se jediným singlem ženského interpreta, kterému se číslo prodejnosti ve Velké Británii zastavilo na 4 miliónech. Z alba The Colour Of My Love vzešly další mega-hity: sladká balada The Power Of Love (původně nazpívaná Jennifer Rush), rytmická Misled, Only One Road a duet s Clivem Griffinem When I Fall In Love z filmu Samotář v Seattlu.
Albem D’eux (1995) Dion představila francouzskou hudbu Britům a použila svůj talent k podpoře Kanadského fondu Cystické fibrózy. Jedna z nejemocionálnějších skladeb Vole (později se objevuje v anglické úpravě s názvem Fly na albu Falling Into You) je vlastně dojemnou vzpomínkou na její neteř Karine, která na tuto nemoc zemřela.
Album Let’s Talk About Love (1997) bylo nahráváno v Londýně, New Yorku a Los Angeles. Speciálními hosty jsou například Barbra Streisand (píseň Tell Him), Bee Gees se singlem Immortality, Carole King, Georgea Martina, či Luciano Pavarotti, skvělý textaři a hudebníci včetně Davida Fostera. Album bylo vydáno ve stejný den jako soundtrack k filmu Titanic. Obě alba přinesla ústřední píseň, My Heart Will Go On, kterou napsal James Horner a nahrál James Horner s Walterem Afanasieffem. V ohromujícím sledu úspěchů Let’s Talk About Love soupeřilo s 27 milióny prodejů a Titanic též překonal více než 27 miliónů nahrávek. Je to nejlépe prodávaný orchestrální soundtrack v celé nahrávací historii. Dion zpívala My Heart Will Go On v televizním přenosu 70. výročních cen Akademie, naživo z Dorothy Chandler Pavilion v Los Angeles. Píseň získala cenu Akademie za nejlepší originální píseň – už druhý Oscar za skladbu, kterou nazpívala Céline Dion; první byl za Beauty And The Beast z roku 1992.
Dion byla v Praze dvakrát. Poprvé zde natáčela svůj videoklip k písni It’s All Coming Back to Me Now, klip se natáčel v paláci v Ploskovicích a ve studiích Barrandov. Podruhé zde byla 26. června 2008: při koncertní šňůře Taking chances World Tour vystupovala v pražské O2 Aréně.
Zdroj: Wikipedie
