Již tradiční akcí na zámku Třeboň je výstava květin AMARYLIS.
Přijďte se pokochat nádhernými květinovými vazbami, kterým bude vévodit tato překrásná květina.Výstava probíhá na trase B (Soukromá schwarzenberská apartmá)
Prohlídkový okruh B
Salon knížete je zařízený v duchu dobové módy 2. poloviny 19. století. Pracovna patřila knížeti Adolfu Josefovi, jehož portrét visí nad psacím stolem. Ložnici knížete vévodí postel z druhé poloviny 19. století. Salon kněžny je reprezentačním prostorem určeným pro společenská posezení s rodinou a přáteli. V roce 1933 zakoupil Dr. Adolf s manželkou Hildou farmu a safari M´pala nedaleko Nairobi v Keni. Z Afriky si dovezli zbraně, nástroje a polštářky afrických kmenů WA-arushů a Masaiů. Všechny předměty spatříte v pokoji prince Adolfa. Jídelně dominuje velký stůl s jídelním servisem a bohatý lustr z barevného skla benátského typu. Obrazovou výzdobu tvoří cyklus nazvaný Lidský věk, jehož autorem je Maxmilián Pfeifer.
Termín konání výstavy Amarylis:
7.–15. dubna 2018 denně, včetně pondělí 9. dubna.
Adresa:
Státní zámek Třeboň
Zámek 115
Třeboň
Více informací naleznete ZDE
Zámek Třeboň
Na místě dnešního zámeckého areálu stával původně panský dvorec, postupně přestavěný na tvrz a později kamenný hrádek. Roku 1366 Třeboň odkoupili od pánů z Landštejna. Jejich příbuzní Rožmberkové a povýšili roku 1376 Třeboň na poddanské město (s právem měst královských). Roku 1479 si Vok II. z Rožmberka vybral Třeboň za své sídelní město. Podstatně rozšířil budovy v dnešním severozápadním nároží a Jindřich z Rožmberka nechal následně přistavět východní a západní křídlo. Roku 1562 zachvátil město požár, který zasáhl i tento tehdejší hrad. Po úmrtí posledního z Rožmberků, Petra Voka zdědili zámek Švamberkové, kteří přišli o většinu svého majetku po bitvě na Bílé hoře. Roku 1621 proto bylo třeboňské panství zkonfiskováno císařem Ferdinandem II. Další mocný rod, Schwarzenbergové obohatili zámek barokními dostavbami, především na vnějším nádvoří. Vnější nádvoří obklopují renesanční hospodářské a správní budovy. Většinu fasád zdobí sgrafita. Podoba zámeckého parku před přestavbou třeboňského zámku za Petra Voka z Rožmberka není příliš známá, protože se nedochovala žádná ucelená dokumentace. Lze předpokládat, že zde původně byl podmáčený terén s vodním příkopem. Zámecká zahrada začala vznikat za Petra Voka z Rožmberka koncem 16. století díky jeho zájmu o exotické rostliny a dřeviny. Pro širokou veřejnost byl park otevřen až po roce 1945, avšak byl včetně altánu využíván již za první republiky u příležitosti hospodářských výstav. V červnu 1925 park navštívil i prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Zámecký park je v současnosti oblíbeným místem odpočinku třeboňských občanů, turistů i lázeňských hostů a zaujímá významné postavení v reprezentaci samotného zámku i celého lázeňského města.
Zdroj: Wikipedie
