Výzkumné centrum NTC Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) intenzivně pokračuje ve výzkumu zdravotnické termodiagnostiky a startuje nový projekt BETERKA. Jedná se o bezpečnostní výzkum, který reaguje na aktuální výzvu Ministerstva vnitra ČR zaměřenou na přípravu složek integrovaného záchranného systému na krizové situace a budoucí epidemické hrozby. Hlavním cílem je poučit se ze současné koronavirové epidemie a připravit pro Českou republiku nástroje pro funkční systém spolehlivé diagnostiky osob, u nichž se nákaza projevuje zvýšenou tělesnou teplotou.
„Cítím velkou společenskou odpovědnost za stav, kdy nainstalované drahé termokamery teď na mnoha místech poskytují pouze iluzi bezpečí. Naší motivací je, aby se použití termokamer stalo do budoucna významným a spolehlivým nástrojem pro boj s epidemiemi,“ říká profesor Milan Honner, hlavní řešitel projektu a vedoucí týmu infračervených technologií výzkumného centra NTC ZČU.
Projekt BETERKA
„Bezpečnostní výzkum pro účinné využití termokamer v případě epidemických hrozeb a krizových situací“, zkráceně BETERKA, má dva hlavní směry. Prvním je výzkum pro přesnější a spolehlivější bezkontaktní zjištění tělesné teploty pomocí termokamery. „Termokamera měří teplotu povrchu lidského těla. Ta se liší od vnitřní tělesné teploty, a to podle podmínek vnějšího prostředí, ve kterém se měřená osoba nachází. Může se tak snadno stát, že člověk se zvýšenou teplotou kontrolou projde nebo že bude nahlášen falešný poplach u osoby s normální tělesnou teplotou. Nejde přitom o chybu měřicího přístroje, ale o použití byť i dobrého měřicího přístroje v podmínkách, ke kterým není určen,“ upřesňuje Milan Honner východiska výzkumného záměru. Jeho cílem je vhodným způsobem zahrnout do vyhodnocení vlivy vnějšího prostředí, a umožnit tak spolehlivé určení tělesné teploty nejen u lidí nacházejících se relativně dlouhou dobu v prostředí pokojové teploty, ale i u osob měřených venku za jakýchkoliv podmínek.
V druhé části výzkumného záměru projektu BETERKA budou vědci ověřovat, zda lze využít termodiagnostické prostředky pro monitorování epidemie. „Chceme využít statistické zpracování dat z termokamer, které jsou nebo mohou být umístěny v nemocnicích, na úřadech, ve firmách, školách, obchodech a na dalších místech, kde se pohybuje větší množství osob. Zajímá nás, zda bude možné diagnostikovat začínající epidemii a její průběh pomocí počtu osob se zvýšenou teplotou, které se pohybují po městě. Ověření budeme mít na několika chřipkových vlnách v průběhu trvání projektu,“ popisuje Milan Honner zaměření výzkumu, který bude probíhat do konce roku 2022 a jehož výsledky by mohly využít hygienické stanice nebo bezpečnostní rady měst či krajů.
„Pro pilotní ověření měřicích systémů a metodik jejich použití jsme si logicky vybrali město Plzeň. Kromě toho, že v Plzni sídlíme, nás k tomu vedou navázané spolupráce s Fakultou zdravotnických studií, Fakultní nemocnicí Plzeň, Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni i Krajskou hygienickou stanicí Plzeňského kraje. Navazujeme i na naši předchozí spolupráci s policií a hasičským záchranným sborem v Plzni. Chceme pomocí termodiagnostiky přispět k tomu, aby se Plzeň stala ještě více chytrým a bezpečným městem. Velmi si proto vážíme politické podpory projektu BETERKA od představitelů města Plzně i technické podpory od Správy informačních technologií města Plzně,“ vyjmenovává Milan Honner partnery zapojené různou formou do řešení projektu.
Techmania Science Center
Součástí projektu je i vzdělávání a popularizace. Jeho dalším účastníkem je proto plzeňská Techmania Science Center. Vznikne zde unikátní expozice o činnostech složek integrovaného záchranného systému, kde se děti i dospělí zábavnou formou seznámí s možnostmi i limity termokamer. „Jakmile to epidemická situace dovolí, zveme všechny k návštěvě Techmanie. Na vlastním těle pocítíte tepelný vliv simulovaného vnějšího prostředí a uvidíte, co zobrazí termokamera. Nám to zároveň pomůže získat důležitá data pro náš výzkum měřicích systémů,“ zve Milan Honner širokou veřejnost.
„Chceme i touto cestou oslovit odbornou veřejnost a všechny potenciální uživatele výsledků výzkumu, aby se nám ozvali. Velkou motivací pro nás je, aby výsledky našeho výzkumu byly smysluplně využívané v praxi, proto nyní, kdy projekt začíná, sbíráme veškeré podněty,“ vyzývá Milan Honner.
