Vydali jsme se vlakem na jednodenní výlet do Jihlavy. Z Prahy je možné cestovat s přestupem v Havlíčkově Brodu a potom buď vystoupit na stanici Jihlava – hlavní nádraží a do centra města dojet trolejbusy linky A nebo B.
Cesta do Jihlavy
Nastupujeme na rychlík směr Brbo a to přes Havlíčkův Brod. Zde je naše místo přestupu. Jízdenky s místenkou jsme si zakoupili on line na e-shopu CD .
Doporučujume zakoupit i místenku , cesta probíhá v pohodě a v docela plném vlaku se blížíme k přestupnímu místu , zde vystupujeme a pohodlně přestoupíme na místí regionální spoj. Kvalitní vlak s možností nabíjení mobilních telefonů a počítačů nás doveze přímo do Jihlavy. Na cestu do města si vybíráme stanici Jihlava – město , na cestu zpět Jihlava hlavní nádraží. Cesta vlakem trvala celkem 2,5 hodiny.
Masarykovo náměstí
My jsme zvolili druhou variantu“ dojet do stanice Jihlava-město a odtud jsme došli pěšky na Masarykovo náměstí. Nachází se zde mnoho měšťanských domů ze 13. až 16. století s dochovaným historickým vnitřkem – zejména s schodišťovou síní nebo mázhauzem v přízemí a radnice, která vznikla spojením několika měšťanských domů. Nás hned při příchodu na náměstí upoutal Kostel sv. Ignáce, Mariánský sloup a dvě kašny z roku 1797: Neptunova a Amfitrité. Stavba, která podle našeho názoru do koloritu náměstí příliš nezapadá, se nachází přibližně uprostřed náměstí a je v ní umístěn obchodní dům a rychlé občerstvení McDonald´s.
Jihlavské podzemí
První naše cesta na náměstí směřovala k nejvýznamnější jihlavské pamětihodnosti – návštěvě jihlavského podzemí. Systém podzemních chodeb v Jihlavě zvaný jihlavské katakomby je s rozlohou 50 000 m2 a délkou asi 25 km po znojemském podzemí druhý nejrozsáhlejší v České republice. Katakomby je však název nepřesný, protože označení katakomby se používá pro podzemní pohřebiště a ta se v jihlavském podzemí nenachází. Podzemní chodby se nacházejí pod většinou městských památek. Tato historická a technická pamětihodnost je jedním z posledních dochovaných pozůstatků činnosti středověkých jihlavských havířů. Prohlídka začíná v nejhlubším 3.patře, kde bývaly skladiště sukna. Původně zde bylo dostatečné odvětrání, které umožňovalo skladování látek, jelikož zde byl vybudován systém ventilačních komínů. Tyto komíny byly na povrchu kryty kamennou čtvercovou dlaždicí nebo kulatou vypouklou dekou. Tyto desky měly uprostřed kulatý otvor z bezpečnostní důvod překryty křížovým nebo hvězdicovým železem a byly zasazeny o dlažby náměstí a ulic. Postupem času však byla řada těchto komínů zasypána.
A vzhůru do podzemí
Do podzemí sestupujete po kamenném schodišti, teplota se zde celoročně pohybuje okolo 10 ° C. V důsledku prosakování vody můžete na několika místech vidět i malé krápníky. Kdysi se v okolí Jihlavy těžilo stříbro, ale poté co bylo vytěženo a další žíla nebyla nalezena, začali havíři z Jihlavy hromadně odcházet do Kutné Hory, Jáchymova a do Stříbra. Měšťané ve snaze zabránit odlivu kvalifikované pracovní síly pověřili havíře novým úkolem: vyrazit tři patra v rulovém a žulovém podkladu, která byla později využívána jako skladovací prostory. Práce však byly obtížné a postupovaly velmi pomalu, dva havíři za den prodloužili chodbu o pouhé 2 cm. Nebylo zde možné použít metodu tzv. sázení ohně, při které se těžená hornina natře jílem, zapálí a poté vodou prudce ochladí. Prudké změny teploty způsobují popraskání horniny a její snadnější odtěžení.
Vystupujeme po schodišti do vyššího patra, které vzniklo při budování sklepů měšťanských domů. Prestiž měšťana se hodnotila také podle rozlohy sklepu jeho domu, proto se občas stalo, že se při rozšiřování svého sklepa prokopal do sklepa sousedova. První podlaží bylo raženo v průběhu 14. století, druhé a třetí pak v 16. století. V 17. století došlo ke zpevnění některých chodeb cihlovou podezdívkou a jednotlivé úseky propojeny krátkými spojovacími chodbami, tak vznikl ucelený labyrint. Při budování podzemních chodem záměrně vznikaly i slepé chodby, aby v nich v případě napadení nepřátelští vojáci zabloudili. Prostory byly využívány také k zavedení kanalizace a vodovodního řadu z borového dřeva. Během druhé světové války chodby pravděpodobně využívalo gestapo jako protiletecký kryt. V roce 1978 zde byla de objevena tzv. svítící chodba. O původu záření se vedly dlouhou dobu spekulace a dohady, dospělo se k závěru, že zřejmě stěny chodby německá armáda natřela luminiscenční barvou Lichtgelb, která obsahuje svítivý wurtzit. V této štole se nachází výklenek, u kterého prý vnímaví jedinci a zvířata cítí nadpřirozené síly. O tyto paranormální jevy se zajímal i reportér Stanislav Motl, který v této části štoly přenocoval.
V 60. letech 20. století došlo k masivnímu propadu chodeb, což vedlo k vybetonovaní skoro celého prostoru, čímž však byla poničena historická hodnota podzemí. Chodby byly obývány bezdomovci a narkomany, kteří zde inhalovali toluen a vyráběli si drogy. Bylo zde nalezeno velké množství plechovek od toluenu. Z toho důvodu bylo podzemí uzavřeno a dnes je jediná cesta do podzemí vstupem prohlídkové trasy. Kromě historického podzemí jsou pro návštěvníky k dispozici další prohlídkové okruhy: kolektory a prováděcí okruh „Alfa – kryt civilní obrany“. Pro okruh kolektory je nutné se zaregistrovat nejpozději do 12 hodin v pátek před sobotní rezervací v elektronickém rezervačním systému.
Více informací naleznete ZDE
Indická restaurace Namaste Himalaya
Po putování chodbami podzemí nám vyhládlo a proto jsme si pro oběd vybrali nepálsko-indickou restauraci Namaste Himalaya. Vstup do restaurace je z ulice Židovské v blízkosti Masarykova náměstí. Vstoupili jsme do zcela moderní budovy a do prvního patra vyšli po schodišti, kde nás vtipný nápis ujistil, že výstup po schodech je tréninkem k pobytu v Himalájích. Je však také možné použít výtah. Interiér restaurace nás překvapil, jelikož se nachází v prostorách historického domu. V první místnosti jsou stoly pro čtyři osoby odděleny dřevěnými přepážkami a zajímavý je vysoký historický strop s freskami. Můžete vystoupat po dřevěném schodišti na balkonek, kde se nacházejí stoly pro větší společnost. Ve druhé místnosti, ze které je výhled na Masarykovo náměstí, se nachází prostor pro dětské hosty včetně dětského WC.
Ze široké nabídky na jídelním lístku jsme si vybrali kuřecí vývar se žampion s basmati rýži s kuřecím masem, kari kořením a mátou. Jídlo bylo nejen chutné, ale i syté a dodalo nám energii na zbytek dne.
Park Gustava Mahlera
Po obědě jsme se prošli kolem Brány Matky Boží do parku Gustava Mahlera. Tento městský park nacházející se v prostorách ulic Benešova a Věžní, nedaleko brány Matky Boží je pojmenovaný na počest významného hudebního skladatele Gustava Mahlera. Až do 30. března 1939 stávala v části parku židovská synagoga. Toho dne došlo k jejímu vypálení jihlavskými německými nacisty. Zakonzervované základy synagogy byly odhaleny a na místo, kde stávala upozorňuje pamětní kámen. Na celý park je pěkný výhled z vyhlídkové plošiny, kam vystoupáte po kovovém točitém schodišti v baště hradeb. Parku vévodí pomník Gustava Mahlera od Jana Koblasy. Připomíná hudebního skladatele, který v Jihlavě vyrůstal.
Dům Gustava Mahlera
Rodina Bernarda Mahlera přijela do Jihlavy v roce 1860. Mahlerovi se usadili v prvním poschodí domu č. p. 265 v tehdejší Brtnické ulici (dnešní Znojemská 4). V roce 1872 zakoupili sousední dům čp. 264 (dnes Znojemská 6). Gustav Mahler zde žil do roku 1875, po smrti rodičů v roce 1889 dům prodal. Navštívit můžete Dům Gustava Mahlera ve Znojemské ulici čp. 4. Je zde instalována expozice s názvem Gustav Mahler a Jihlava.
Kostel Sv. Jakuba většího
Avšak na výhled na Masarykovo náměstí z věže kostela sv. Jakuba Většího si budeme muset počkat zhruba do konce srpna, jelikož kostel prochází rekonstrukcí a věž není přístupná. Prošli jsme kolem Olivetské hory k parkánu a po cestě příjemným lesoparkem jsme se dostali ke vchodu do zoologické zahrady.
Zoologická zahrada Jihlava
Zoologická zahrada Jihlava získala statut zoo v roce 1982. Nachází se v bezprostřední blízkosti centra města. Zoo se specializuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Je rozdělena na několik expozic, v nichž se nachází vždy zvířata z určitého kontinentu nebo i menší oblasti. Kromě nich je zde i Pavilon šelem a Tropický pavilón. V rámci projektu Zoo pěti kontinentů byla v roce 2013 otevřena expozice Australská farma, dále ji následovala expozice Africká savana. Za návštěvu stojí expozice Průchozí voliéra v zoo nazvaná Delta Paraná. K odpočinku láká asijská zahrada Hokkaidó. V části zahrady, která navozuje přírodu Shetlandských ostrovů naleznete nejen shetlandské poníky, ale i rozhlednu v podobě majáku.
Informace o otevírací době naleznete ZDE
Jihlava nám měla celý den co nabídnout, a to jsme si neprohlédli všechna zajímavá místa a pamětihodnosti. Na zpáteční cestou jsme se vydali trolejbusem B z Masarykova náměstí a do Prahy jsme odjížděli tentokrát z hlavního nádraží ČD.
Jihlava
Foto Cysnews JB
