Metro ve Stockholmu, které díky barevné výmalbě stanic připomínajících vikingské jeskyně mnozí považují za nejkrásnější na světě, ponese českou stopu. Prodloužení modré linky do obce Järfälla totiž vybuduje česká společnost Subterra.
Prodloužení modré linky do obce Järfälla
Smlouva na ražbu čtyřkilometrové trasy včetně dvou stanic, které předcházely čtyři menší zakázky na výstavbu přístupových tunelů, byla uzavřena 27. dubna. Subterra se ve švédské metropoli podílí i na výstavbě silničního obchvatu.
„Že si nás švédský investor vybral na tak velkou část rozšíření metra, to považuji za zcela mimořádný úspěch nejen pro naši společnost, ale i celou Skupinu Metrostav a české podzemní stavebnictví vůbec. Vzhledem k rozsahu a náročnosti projektu počítáme se zapojením kapacit mateřské společnosti Metrostav a věříme, že s přispěním našich švédských partnerů se společné dílo podaří,“ řekl Ondřej Fuchs, generální ředitel společnosti Subterra.
Prodloužení metra na severozápadní předměstí Stockholmu
Prodloužení metra na severozápadní předměstí Stockholmu zahrnuje kromě traťových a servisních tunelů ražené stanice Barkabystaden a Barkaby. Trasa v délce 4,1 km naváže na stávající stanici Akalla, napojení bude kvůli úpravě profilů obdobně náročné jako výstavba nových stanic samotných. Úsek Akalla–Barkarbystaden budou tvořit dva jednokolejné tunely, úsek Barkarbystaden–Barkarby dvoukolejný tunel a tunel servisní.
K výstavbě poslouží tři přístupové tunely – dva jsou budovány v rámci jiných projektů, třetí nyní dokončuje Subterra, která tak zakázkou Järfälla může navázat na úspěšnou spolupráci s investorem. Ražby budou provedeny tradiční skandinávskou metodou Drill and Blast (navrtej a odstřel), ostění v tvrdé hornině bude zajištěno převážně pouze pomocí horninových kotev a stříkaného betonu. Se zahájením prací se počítá v červnu letošního roku a s jejich skončením v září roku 2023. Smluvní cena dosahuje v přepočtu téměř 5 miliard Kč.
Za zrodem výtvarného řešení metra ve Stockholmu, jež bývá nazýváno nejdelší galerií na světě, stály již koncem 50. let 20. století švédské malířky Siri Derkert a Vera Nilsson. Do současnosti se na podobě devadesáti z celkových sta stanic podílelo více než sto padesát umělců.
Subterra
Subterra působí ve Švédsku pod hlavičkou dceřiné společnosti SBT Sverige a v posledních letech je v zemi tří korunek jako doma. Před úspěchem v soutěžích na rozšíření metra se ve Stockholmu prosadila na projektu silničního obchvatu města. V rámci této prestižní zakázky, vyrazila dva přístupové tunely a nyní pracuje na hlavním tunelu Skärholmen.
Subterra, která má podzemí přímo ve svém názvu, působí v tomto oboru po celou dobu své pětapadesátileté historie. Ačkoli se jedná o českou firmu, v současnosti se 65 % jejího byznysu odehrává v zahraničí, protože doma nebyl dostatek tunelových zakázek. V Německu Subterra rekonstruovala více než čtyřkilometrový železniční tunel Alter Kaiser-Wilhelm a nyní tam staví tři silniční tunely, nejnověji Kramer na obchvatu alpského střediska Garmisch-Partenkirchen. V Maďarsku buduje tunel Fertörákos–Šoproň na dálnici M85.
V minulosti se společnost podílela rovněž na výstavbě pražského metra, v úsecích Nádraží Holešovice – Ládví (2000–2004), Ládví–Letňany (2004–2008) a Dejvická – Nemocnice Motol (2010–2015).
Zdroj: Subterra
Metro ve Stockholmu (Stockholms tunnelbana)
je systém podzemní dráhy pod hlavním městem Švédska Stockholmem. Systém se skládá ze tří tras (zelená, modrá a červená), na kterých je v provozu sedm linek. Vlaky jsou provozovány od 5:00 do 1:00, s prodlouženou noční službou v pátek a sobotu. Na všech linkách jezdí během dne vlaky každých 10 minut, brzo ráno a později večer vlaky jezdí každých 15 minut a během noci jezdí každých 30 minut.
První část zelené trasy byla otevřena v roce 1950. O pět let později přišli švédští umělci Siri Derkert a Vera Nilsson s návrhy na výzdobu právě budovaných dalších úseků metra. Nakonec předložili celkem dva návrhy a pro jeden z nich se vyslovily všechny politické síly ve městě. O rok později byla vypsána veřejná soutěž na úpravu hlavní přestupní stanice T-Centralen. Umístění uměleckých děl vzbudilo veliký ohlas a tak se pokračovalo ve stejném stylu i v dalších stanicích. Díky tomu se v celé síti nachází mnoho moderního umění, a někdy bývá stockholmské metro přirovnáváno ke galerii.
První část červené trasy byla otevřena pro veřejnost v roce 1964 a jako poslední, modrá trasa, až roku 1976. Nejnovější prodloužení celé sítě s délkou nyní 143 km proběhlo roku 1994 a bylo na zelené lince. Ve stockholmském metru se jako v první síti tohoto typu na světě začaly distribuovat bezplatné noviny Metro, které jsou dnes známé ve všech velkých městech na světě.
Zdroj: Wikipedia
