Vydali jsme se na výlet na Svatou Horu u Příbrami. Jedná se o barokní areál a poutní místo na vrchu nad Příbramí. Areál Svaté Hory tvoří obdélný komplex ambitů se čtyřmi kaplemi v rozích, uvnitř na vysoké kamenné terase stojí původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, přestavěný a rozšířený v letech 1660–1673 za účasti architekta Carla Luraga. K severnímu křídlu ambitů přiléhá bývalá jezuitská rezidence (Svatohorská rezidence) a klášter a od severozápadního rohu komplexu vedou do Příbrami kryté schody. V letech 2015 a 2016 prošla Svatá Hora rozsáhlou rekonstrukcí.
Cesta na Svatou Horu
Parkoviště v blízkosti areálu se nachází v ulici odkud vás dovede zelená turistická značka k rozcestníku Svatá Hora na prostranství s Mariánským sloupem. Je možné se sem dostat také po cyklotrase 8195 vedoucí svatohorskou alejí. My jsme zaparkovali v Příbrami na náměstí T.G. Masaryka a vydali jsme se ulicí Pražskou. Naproti Infocentru nás ukazatel navedl ke Svatohorským schodům. Prošli jsme uličkou V Brance k řecké restauraci U Pipa a odtud naše cesta k poutnímu místu vedla po Svatohorských schodech. Jedná se o krytou schodišťovou chodbu, která byla postavena v rámci rozšíření poutního komplexu v letech 1727-28 na místě původního dřevěného schodiště. Její délka je 450 metrů, má 343 schodů. Autorem návrhu byl architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Přestože vystoupat po 343 schodech nám trvali asi 15 minut, ocenili jsme, že jsme šli po suché pohodlné cestě. Na několika místech byla dveře, které bylo možné otevřít pouze zevnitř. Z nejvýše umístěných postranních dveří jsme vystoupili na vyhlídkovou plošinu odkud se nám naskýtal výhled na město. Potom už jsme vystoupili po schodišti zdobeném vitrážovými okny do ambitu v blízkosti Plzeňské kaple.
Barokní areál Svatá Hora
Rohová osmiboká Plzeňská kaple je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie. Byla zbudována na náklady města Plzně v letech 1660–64. Její štuková výzdoba je dílem B. Comety z r. 1665. Na oltáři jsou obrazy – sv. Bartoloměj (patron Plzně), Panna Marie Plzeňská a sv. Mikuláš. Pod Plzeňskou kaplí se nalézá kaple sv. Máří Magdalény z roku 1665. Je vyzdobena umělými krápníky, její stavbu financoval generál Joannes de Lacron. Prohlédli jsme si výstavu věnovanou obnově areálu po požáru v roce 1978.
Pokračovali jsme k Březnické kapli, která však byla v době naší návštěvy uzavřena. Cestou ambitem nás zaujal památník obyvvatel Valle di Ledro a Valle di Gresta. O exodu obyvatel z těchto oblastí v Itálii jsme se dočetli v Příbrami v parku Valle di Ledro v blízkosti ulice Na Flusárně.
Valle di Ledro je horské údolí v Itálii v provincii Trento na území Trentino-Alto Adige v Gardských horách při severozápadním okraji jezera Lago di Garda nedaleko města Riva del Garda. Před rokem 1918 bylo údolí součástí Rakousko-uherské monarchie. V roce 1866 v údolí proběhly dvě bitvy II. války za nezávislost Itálie mezi Rakousko-uherskou monarchií a Italským královstvím: 18. července u Pieve di Ledro a 21. července u Bezzeccy. Po vypuknutí I. světové války byli v roce 1915 obyvatelé vysídleni do středních Čech a vrátit se mohli až v roce 1919. Pomníky italských běženců, kteří zemřeli v Československu v letech 1915–1919 se nacházejí mimo jiné na Březohorském a Městském hřbitově v Příbrami, nebo na Staroknínském hřbitově v Novém Kníně
Další rohová kaple se nazývá Pražská. Byla zbudovaná nákladem tří měst pražských v letech 1661–96. Její bohatá štuková výzdoba z r. 1697 je dílem S. Cereghettiho. Na stropě osm freskových obrazů od J. J. Steinfelse ze Steinfelsu. Pro oltář byl objednán obraz Zvěstování Panny Marie u Petra Brandla. Mezi Pražskou a Mníšeckou kaplí se nachází hlavní vstup do areálu vedoucí z prostranství s Mariánským sloupem. Tento vstup navazuje na hlavní vchod do baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Čtvrtá rohová kaple se nazývá Mníšecká. Zbudovaná byla v letech 1661–67 nákladem Serváce Engla barona z Engelsflussu. Původně byla zasvěcena Neposkvrněnému početí Panny Marie. Klenbu objektu zdobí štuk a fresky představující výjevy ze života sv. Jana Křtitele. Kaple je osmiboká.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie se soškou Madony
Po celou dobu jsme obcházeli ambity dominantu areálu Baziliku Nanebevzetí Panny Marie.
První kaple P. Marie byla vybudována údajně v roce 1260. Na přelomu 15. a 16. století je zde již doložena malá svatyně, kam byla umístěna soška P. Marie, kterou do Příbrami již dříve přinesl arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ta byla roku 1732 korunována zlatou korunkou. V té době byla Svatá Hora svěřena řádu jezuitů, po nich vedli v letech 1773-1861 duchovní správu kněží pražského arcibiskupství a nakonec redemptoristé, kteří byli odtud odvezeni do sběrného tábora v roce 1950.
Původně gotický kostel P. Marie asi ze 14. století získal barokní podobu po roce 1658 díky Carlu Luragovi. Současně byl obklopen ambity, které byly vyzdobeny freskami, zachycujícími dějiny chrámu i zázraky, jež se zde podle tradice udály. Je zde celkem 13 kaplí, z toho 4 velké nárožní se zvonicemi. Svatá Hora má i svou zvonkohru s 8 zvonky. Uprostřed ambitů je 3 metry vysoká terasa z tesaných kvádrů se čtyřmi schodišti a 62 sochami. Největší střední kapli vystavěli nákladem hraběte Kolowrata v letech 1674-1676 D. Orsi a G. D. Canevalle. Uvnitř je mramorový oltář od R. Klenky z roku 1928.
V interiéru kostela se nachází vzácná umělecká památk: stříbrný raně barokní a rokokový hlavní oltář postupně budovaný v letech 1684-1775. Ve středu oltáře zasklená stříbrná skříň s lidovou gotickou soškou Madony z 15. století. V severní předsíni pozdně gotická socha sv. Alžběty z počátku 16. století.
Zdroj: Wikipedie
V době naší návštěvy byl k vidění také Betlém. Než jsme se vydali po krytém schodišti zpět do města, nemohli jsme vynechat návštěvu infocentra. Zde si můžete koupit nejen občerstvení, ale také upomínkové předměty a publikace. Na zpáteční cestě jsme vyšli na ochozovou cestu s vyhlídkou, která nás dovedla pod Březnickou kaplí ke Křížové cestě a k Mariánské studni – tou je osmiboká kaple s cibulovou střechou, kde se skrývá mariánská studánka s údajně zázračnou vodou.
Pramen v blízkosti poutního kostela naznačuje, že místo bylo cílem poutí velmi dávno. Roku 1348 daroval Karel IV. Příbram prvnímu pražskému arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, který zde prý často pobýval na svém hrádku Ernestinu. S tím patrně souvisí stavba původního kostelíka i soška, která byla v kapli jeho hradu v Příbrami. Když byl hrad 1574 zbořen, dostala se do měšťanských rukou.
Za třicetileté války byla Příbram silně zpustošena a po roce 1620 se v Příbrami usadili jezuité, kteří sošku přenesli na Svatou Horu. Od roku 1648 byl poutní areál velkoryse přestavěn pod vedením C. Luraga a protože byl cílem velkých poutí, byl různě přestavován a upravován až do 20. století. V roce 1732 byla Svatá Hora místem velké barokní slavnosti, když byla poutní socha Panny Marie Svatohorské slavnostně korunována.
Zdroj: Wikipedie
K areálu přiléhá Svatohorská rezidence a svatohorské poutní muzeum.
Historie rezidence sahá až do 17. století, kdy ji založili jezuité. Postupně rozšiřovaná budova zahrnuje proboštství, klášter i hospodářské křídlo a sloužila různým účelům, od sídla provinciála jezuitů po internát. Dnes zde najdete informační centrum s muzeem a reprezentační prostory.
Svatohorské muzeum se nachází pod celým severním ambitem. Jsou zde vystaveny exponáty nalezené při rekonstrukci. Prohlídka začíná a končí u barokní pece, která byla objevena v přízemí kláštera. Expozice vypovídá o historii Svaté Hory. Události jsou na časové ose zasazeny do dějin Čech. Návštěvníci si mohou prohlédnout jednu ze studen. Zajímavé jsou také ukázky objevených odvodňovacích kanálů. Vzácné předměty a nálezy z rekonstrukce jsou umístěny ve vitrínách.
Více informací naleznete ZDE
Foto: Cysnews
