Za vůní chleba do Štolmíře u Českého Brodu

Vydali jsme se vlakem na výlet do Českého Brodu. Z nádraží jsme se neprve vydali do nedaleké obce Štolmíř. V blízkosti kostela sv. Havla jsme viděli repliku pece na pečení chleba z 18. století. Po návratu do Českého Brodu jsme se zastavili na náměstí, kde jsme si prohlédli kostel. sv. Gotharda se zvonicí. Viděli jsme několik zajímavých míst a s poměrně nenáročnou vycházkou do Štolmíře, lze výlet včetně cesty vlakem z Prahy do Českého Brodu a zpět absolvovat během několika hodin.

Z Českého Brodu do Štolmíře

Z nádraží v Českém Brodě jsme se vydali k ulici V Chobotě podél cyklostezky SOS a pokračovali dále ulicí V lukách po chvíli cesty jsme se od cyklostezky odpojili a pokračovali ulicí K Lukám. Po pravé straně cesty byla rákosová planina. Zastavili jsme se u dřevěné houpačky. Před sebou už jsme viděli siluetu kostela sv. Havla. Prošli jsme obcí ke kostelu sv. Havla. Několik informačních tabulí naučné stezky před kostelem nás seznámilo s historií obce, kostela a se staročeskými zvyky a nejznámějšími rodáky. Potom už jsme se vydali k chlebové peci. Před ní  jsme ještě viděli slaměný Betlém. Chlebová pec byla ve Štolmíři postavena v roce 2013. Pec je plně funkční a každý měsíc od dubna do listopadu zde probíhá pravidelné pečení chleba.

 

Štolmíř

Bývalá samostatná obec je od roku 1964 částí města Český Brod. Dnešní Štolmíř se v historické literatuře uvádí jako dvorec Žitomiř. V Dalimilově kronice je například zmíněno, že se zde podrobil zlický kníže Radslav sv. Václavovi. Za Václava II. byla Štolmíř královským majetkem, který byl administrativně zařazen k panství Poděbrady. V roce 1575 získalo Štolmíř město Český Brod. Po konfiskaci v roce 1623 připadla Štolmíř černokosteleckému panství. Nejvýznamnější architektonickou památkou ve Štolmíři je barokní kostel sv. Havla. Stal se inspirací např. pro malíře Antonína Slavíčka, který v obci pobýval.

Zdroj: Wikipedie

 

 

 

Český Brod

Do Českého Brodu jsme se vrátili stejnou cestou. Na náměstí Arnošta z Pardubic nás zaujala vysoká kamenná zvonice kostela sv. Gotharda. Stavba kostela začala v první polovině 14. století na místě původního románského kostelíka z 12. století. Kolem roku 1500 byl pozdně goticky přestavě. Dnešní vzhled mu dala barokní přestavba z let 1765–1772. Kamenná zvonice byla postavená v letech 1578–1585. Uvnitř se nachází zvon Marie z roku 1689.

Na oběd jsme se zastavili v malé restauraci Spicy girls. Restaurace nabízí kebab, burgery i pizzu. Vychutnali jsme si kebab z telecího masa se salátem z čerstvé zeleniny.

Po obědě jsme pokračovali k budově nové radnice na Husově náměstí . Jedná se o novorenesanční budovu, která byla postavena v letech 1897-98 podle projektu architekta Antonína Turka. Před radnicí nás zaujal pomník Prokopa Holého. Tento pomník z hořického pískovce byl slavnostně odhalen v roce 1910. Autorem díla je sochař Karel Opatrný. Zajímavostí je, že v podstavci jsou uloženy schránky s prstí z vítězných bojišť českých legionářů za 1. světové války a prsti s hlínou z koncentračních táborů a z bojiště na Dukle.

Z Husova náměstí nás úzká ulička dovedla k barokní vstupní bráně do tzv. masných krámů. Vrátili jsme se na náměstí Arnošta z Pardubic. Pokračovali jsme kolem bývalého kostela sv. Máří Magdalény s pozůstatky kláštera. Kostel a špitál založil pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic v roce 1359. Klášter byl zrušen v roce 1785 a následně byl kostel sv. Máří Magdalény odsvěcen. Potom jsme prošli Kouřimskou branou k pozůstatkům městského opevnění.Kamenné hradby vznikly kolem roku 1360. Do města bylo možné vstoupit třemi bránami, do dnešní doby se však dochovala jen část před Kouřimskou branou. Z opevnění zůstaly zachovány jen obvodové hradby z červeného pískovce.

 

Potom jsme prošli ulicí Jana Kouly kolem nákupního centra zpět na nádraží.

 

Český Brod

Český Brod je gotické město, které s velkou pravděpodobností založil pražský biskup Jan I. ve 12. století jako trhovou osadu na trstenické stezce, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Na město jménem Biskupský Brod (Broda Episcopalis) byla osada povýšena pražským biskupem Janem III. z Dražic pravděpodobně v roce 1268. Současně udělil městu právo na hradby. V roce 1289 byl Brod již trhovým městečkem. Charakter Českého Brodu jako biskupského a arcibiskupského města skončil během husitských válek, ve kterých samo město hrálo významnou úlohu. Následně byl roku 1437 byl Český Brod povýšen Zikmundem Lucemburským na královské město a dal mu dnešní znak. Následný hospodářský rozkvět byl v roce 1512 přerušen, když město silně poškodil velký požár. Během třicetileté války pak bylo město dvakrát vypleněno a to ho na dlouhou dobu silně hospodářsky i populačně poznamenalo.

Český Brod byl roku 1845 napojen na velmi důležitou železnici mezi Prahou a Vídní, a proto zde mohla proběhnout relativně dynamická industrializace a zakládání několika důležitých podniků (lichtenštejnský cukrovar, pivovar aj.). Díky tomu mohl nastat růst města a výstavba honosných městských budov.

Zdroj: Wikipedie