Vydali jsme se na výlet do Jizerských hor. Protože jsme cestovali elektromobilem, zastavili jsme se u dobíječky v Jablonci nad Nisou – Vrkoslavicích u čerpací stanice EuroOil. Čas než náš automobil doplnil energii jsme využili k malé vycházce v okolí. Nejprve jsme obešli dva pivovarské rybníky v těsném sousedství čerpací stanice. Potom jsme vystoupali k hotelu Petřín, kde se nám kromě příjemného posezení v restauraci naskytla možnost vystoupat na rozhlednu a pokochat se výhledem do kraje i na Jablonec nad Nisou.
Pivovarské rybníky ve Vrkoslavicích
Na tabuli naučné stezky u horního rybníka jsme se dočetli, že k nejvýznamnějším stavbám Vrkoslavic patřil pivovar, který byl postaven v letech 1833 – 1835 Johannem von Römischem, tehdejším majitelem maloskalského panství, ke kterému patřily Vrkoslavice i Jablonec nad Nisou. Když se v souvislosti s novým zemským uspořádáním v roce 1850 staly Vrkoslavice samostatnou obcí, byl pro ně pivoval důležitým zdrojem příjmů v obecní pokladně. Z někdejší slávy tehdejšího pivovaru ale mnoho nezbylo, pivo se zde přestalo vařit v 80. letech minulého století.
V letech 1882 – 1899 byly nad pivovarem založeny tři „pivovarské“ rybníky. V zimních měsících se na nich těžil led využívaný pro chladírenské účely. V roce 1922 bylo na horním rybníku otevřeno koupaliště, které však také již před delší dobou zaniklo.
Nedaleko zastavení se odehrála v dubnu 1890 zajímavá příhoda. V prvních jarních dnech si na okolních loukách hrála početná skupina místních dětí, které překvapila náhlá bouřka s prudkým deštěm. Děti se před deštěm schovaly pod veliký smrk. Po nějaké chvíli, když voda začala stékat mezi větvemi, rozutekly se směrem domů. Ještě nebyly ani sto kroků od místa, když do skupiny stromů uhodil blesk. Nejvíce byl rozštípnut právě smrk, pod kterým se ještě před chvilkou ukrývaly před deštěm. V následujících dnech přicházely na toto místo stovky lidí, neboť obyvatelé byli přesvědčeni, že jen boží zázrak děti zachránil. Později zde byl z podnětu jabloneckédho faráře Josefa Ressela postaven pamětní kámen, na kterém býval umístěn železný kříž. Obrázek na zaniklé tabulce znázorňoval tuto příhodu. Náklady na pořízení pomníčku uhradili dobrovolní dárci. Od té doby se místu začalo říkat „U Křížku.“
Zdroj: Město Jablonec nad Nisou
Hotel Petřín
Od rybníků jsme stoupali ulicí s příznačným názvem Příkrá, potom jsme pokračovali ulicí Janáčkovou a Blanickou do ulice se jménem Petřínská. Zde jsme před sebou již viděli budovu s hrázděnými věžemi hotelu Petřín. Kromě hotelu s kapacitou 22 pokojů ve kterém se může ubytovat 55 osob a příjemné restaurace, se zde nachází také rozhledna, která je otevřena od 10 do 21 hodin. Turistický rozcestník před hotelem nás ujistil, že jsme došli na oblíbené výletní místo. My jsme se nejprve zastavili před hotelem odkud byl krásný výhled na Jablonec nad Nisou. Poté jsme se naobědvali v restauraci. Příjemně nás překvapilo, že nám ochotná obsluha nabídla hned několik možností bezlepkového jídla. Pokrmy byly chutné a prostředí příjemné.
Rozhledna Petřín
Po obědě jsme se zastavili u vstupu na rozhlednu. Rozhledna hotelu a restaurace Petřín je již dlouhá desetiletí ikonou města. Již od roku 1906 se proudily davy výletníků. Tehdy se kopec Petřín ještě nazýval Nickelkoppe. Turisté s oblibou využívali možnost vyhlídky z 20 m vysoké věže. Nedávno byl dokončen projekt obnovy budovy, proběhla výměna schodiště se 78 schody za nové, železné s téměř stovkou schodů.
Na vrchu Petřín (německy Nickelköppe) stávala secesní výletní restaurace s rozhlednou. V roce 1906 ji nechal postavit německý soukromník Richard Fellinghauer. Ke slavnostnímu otevření došlo v neděli 2. prosince téhož roku.
Více informací naleznete ZDE
Foto: Cysnews
