Vydali jsme se po trase jízdy parního vlaku do Pardubického kraje. Nostalgické vlaky jsou obvykle taženy parní lokomotivou 555.0153 zvanou Němka, ale protože v době naší cesty byla tato lokomotiva na akci Parada Parowozov v polském Wolstynu, měli jsme možnost vidět lokomotivu zvanou Ventilovka . My jsme si našli zajímavé cíle k výletům po trase jízdy.
Zřícenina hradu Lanšperk
Dojeli jsme na železniční zastávku Lanšperk nedaleko Ústí nad Orlicí. Odtud jsme se vydali po zelené turistické značce ke zřícenině hradu Lanšperk. Část cesty vedla po lesní cestě, určitý úsek jsme absolvovali po silnici a poslední kus cesty vedle částí obce Lanšperk. Zde jsme také nalezli rozcestník. Odtud jsme se mohli vydat ku hradu nebo ke kapli Nanebevzetí Panny Marie. Zvolili jsme nejprve první cíl. Před hostincem Na Podhradí je malé parkoviště pro několik osobních vozů. Pokračovali jsme dále kolem pěkně zrenovovaného soukromého domu, kde nás tabule ujistila, že „ku hradu se jde skutečně tudy“ . Uvědomili jsme si, že cesta vede přes soukromou zahrádku. Tady jsme nalezli i vodovod, kde se vyprahlý turista mohl osvěžit. V duchu jsme majiteli poděkovali a potom už jsme vystoupali pod hradní zdi. Na louce pod hradem jsme minuli ohniště i turistický přístřešek a obešli jsme mohutné hradní zdi. Potom už se nám naskýtal nádherný výhled do okolí. Hrad Lanšperk byl postaven ve 13. století na strmém kopci nad Tichou Orlicí. V 16. století hrad začal pustnout. Do dnes se dochovaly zbytky mohutných obvodových zdí. U jedné ze zdí byla postavena vyhlídková plošina, ze které je překrásný výhled do okolí.
Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u kaple Nanebevzetí Panny Marie . Kaple v pseudogotickém stylu z konce 19. stol. Postavena podle návrhu arch. Svatopluka, rytíře z Neumannů. V kapli jsou uloženy ostatky svatého Bonifáce a svatého Donáta. V roce 1998 byla kaple opravena a vyzdobena novými obrazy Křížové cesty od Adolfa Lachmana.
Ústí nad Orlicí – Měšťanský pivovar v Hylvátech
Protože jsme cestovali elektromobilem, ocenili jsme možnost načerpat energii u dvou dobíjecích stanic. Stanice e- station se nachází na parkovišti u nákupního centra na Letohradské ulici. Nabíjecí stanici ČEZ naleznete v ulici V lukách v blízkosti Sporthotelu a Aquaparku.
Vydali jsme se na oběd do Měšťanského pivovaru v Hylvátech. Pivovar má dlouhou historii. vznikl v roce 1892 přístavbou k obytnému traktu Hylvátské rychty. V dubnu 2003 sloužily budovy na ulici Pivovarské jako sklady. Na budově si můžete všimnout pamětní desky. Z původního pivovaru se zachovala pouze bývalá bytová a úřednická budova (dnes byty) v klasicistním slohu a provozní stavba s komínem. Podoba ostatních objektů byla změněna řadou stavebních úprav. V roce 2014 byl však zchátralý areál zrestaurován. Nyní zde naleznete jednopatrovou obdélníkovou budovu s místnostmi s pruskou klenbou, v jejímž středu v přízemí se nachází průjezd.
Posadili jsme se ke stolu v krásně upraveném dvoře s kašnou a posilnili se chutným obědem. A samozřejmě nemohla chybět místní Hylvátská 11.
Více naleznete ZDE
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí (v místním nářečí Oustí, německy Wildenschwert) je město na východě Čech v podhůří Orlických hor na soutoku Tiché Orlice a Třebovky, asi 10 km severoseverozápadně od České Třebové.
Město se nachází v geomorfologickém okrsku Ústecká brázda, který spadá do Českotřebovské vrchoviny. Nad městem, na Andrlově chlumu se tyčí rozhledna Stříbrná krasavice.
K významným stavbám ve městě patří zejména Roškotovo divadlo, Hernychova vila a kostel Nanebevzetí Panny Marie.
K založení města došlo ve druhé polovině 13. století v průběhu vrcholné kolonizace, kterou na území mezi Třebovkou, masivem Suchého vrchu a severní částí Zábřežské vrchoviny vykonávali z pověření krále Přemysla Otakara II. páni z Drnholce. První spolehlivá zpráva o městě pochází z roku 1292, kdy se villa forensis Wilhelmswerd (tj. trhová ves Wilhelmswerd; současně je zde uveden i český název Ústí) objevuje na donační listině, kterou král Václav II. potvrzuje nadání cisterciáckého kláštera na Zbraslavi částí lanšperského panství. V roce 1304 je civitas Wilhelmswerd (obec, město Wilhelmswerd) uvedeno na listině, která potvrzuje a upravuje předchozí nadání. V obou případech je Ústí označeno jako jedno ze správních center lanšperského panství, ve stejné funkci je v obou listinách zmíněna i Česká Třebová.[8] Užívání dvou názvů města, českého a německého, souvisí podle některých historiků s existencí o něco málo staršího osídlení v prostoru soutoku Třebovky a Tiché Orlice, zvaného Ústí, přičemž označení Wilhelmswerd se mělo vztahovat na nové sídliště založené na pravidelném půdorysu na nedalekém ostrohu.
Pamětihodnosti
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie – barokní trojlodní chrám z let 1770–1776, s márnicí; na místě zrušeného hřbitova byl roku 2018 otevřen meditační park.[10] O vánočních svátcích jsou místní farností v kostele pořádána představení tzv. živého betléma.[11]
- Děkanství – barokní budova u kostela
- Mariánský sloup
- Dům č. 53; Sbor Jednoty bratrské – z let 1553–1555; po r. 1990 rekonstruován a navrácen původnímu účelu; již kolem 1850 tam byl nalezen památný kalich, který byl zazděn roku 1626.
- Radnice – barokní budova z let 1721–1723, s hranolovou věží připomínající kostel
- Roškotovo divadlo – funkcionalistická stavba, arch. Kamil Roškot, 5. července 1935 položen základní kámen; 26. září 1936 bylo hotové divadlo otevřeno. Nařízením vlády z 20. února 2017 prohlášeno za národní kulturní památku
- Hartmanova vila
- Hernychova vila
- Kociánova vila
- Tkalcovské domky v Zahradní ulici
- Empírová budova železniční zastávky Ústí nad Orlicí město
Zdroj: Wikipedie
Brandýs nad Orlicí
Ubytovali jsme se v penzionu Mítkov, který najdete na cyklostezce vedoucí podél Tiché Orlice. Penzion je vybaven restaurací, příjemné je posezení ve venkovních prostorách krytých střechou, kde je v horkých letních dnech příjemný stín a chládek. Je zde venkovní gril. Využít můžete dětské hřiště i tenisové kurty.
Vydali jsme se do Brandýsa nad Orlicí, nad kterým se nachází zřícenina gotického hradu Brandýs nad Orlicí. Ve 13. století tu dal Jindřich z Brandýsa postavit poměrně velký hrad. Jeho zřícenina dodnes stojí nad městem. Jedna z nejslavnějších etap v dějinách města se váže k pobytu Jana Amose Komenského a dalších českých bratří. Brandýs nad Orlicí byl už od druhé poloviny 15. století významným střediskem Jednoty bratrské. Před 450 lety se tu narodil Karel starší ze Žerotína, který v pobělohorské době poskytl azyl řadě českých kněží. Mezi nimi byl i Jan Amos Komenský, který v Brandýse pobýval v letech 1622 – 1625. Oženil se tady a také napsal slavné dílo Labyrint světa a ráj srdce. Toto dílo bylo inspirací i pro vytvoření přírodního labyrintu.
Na konci 19. století se Brandýs stal lázeňským městem. Kdysi Vodoléčebný, dnes Rehabilitační ústav je v provozu už 116 let. Park Rehabilitačního ústavu je přístupný nejen klientům. Můžete zde obdivoval voliéry s papoušky, nebo se projít po chodníku se stezkou bosou nohou.
Přirodní bludiště v Brandýse nad Orlicí
Zaparkovali jsme na parkovišti pošta a odtud jsme se Klopotkou ulicí vydali k přejezdu a dále pokračovali po asfaltové cestě kolem bufetu U Konťáku, kde jsme po lávce přešli Tichou Orlici, minuli jsme vodojem a za chvilku jsme stáli před Labyrintem. Bludiště o rozměrech 35 x 35 metrů vzniklo v roce 2002 vysázením habru obecného. Inspirací bylo dílo Jana Amose Komenského „Labyrint světa a ráj srdce“.Kostru labyrintu tvoří zjednodušená kresba poledníků a rovnoběžek zemské koule. Cíl cesty se nachází ve středu, tedy „v ráji srdce“, kde se nachází točité kamenné schodiště.
V blízkosti Labyrintu jsme se zastavili u pomníku z roku 1865, který je vzpomínkou na pobyt J. A. Komenského v Brandýse nad Orlicí.
Cesta k labyrintu je ideální na kole, pokračujete dále kolem koupaliště pod zříceninou hradu Orlík a dostanete se zpět k železničnímu podjezdu a rybníku U Jána a dostanete se zpět do Brandýsa na ulici Komenského.
Více informací naleznete ZDE
Zastavili jsme se také na nedávno zrekontruovaném vlakovém nádraží v Brandýse nad Orlicí
Choceň
Další naše zastávka byla Choceň. I zde jsme nalezli dobíjecí stanici Innogy a to na parkovišti u obchodního centra na Pardubické ulici. Prošli jsme rozsáhlým zámeckým parkem vedoucím od vlakového nádraží k zámku Choceň, kde se nalézá Orlické muzeum. Renesanční zámek s přízemními arkádami na nádvoří vznikl ve 2. polovině 16. století za držení Zikmundem ze Šelmberka. V průběhu následujících let byl několikrát upravován. Poslední úprava v duchu klasicismu proběhla po požáru v roce 1829, jejíž součástí byla přístavba východního křídla s pseudogotickou kaplí.V současné době na zámku sídlí Základní umělecká škola a Orlické muzeum s expozicemi archeologie, paleontologie, geologie a historie. Anglický park protíná lipová alej vysázená v roce 1733.
Na trase k zámku podél lipové aleje je několik hřišť a skatepark. Pokud nemíříte k zámku, můžete zvolit jinou kombinaci cestiček, které vás dovedou k Masarykovu mostu a ulici T.G. Masaryka vedoucí do centra města. V současné době probíhají opravy mostu a je třeba zde sledovat objízdné trasy.
Historie města Choceň
První zmínka o městě pochází z roku 1227, kdy území Kojata, syn Hrabišův přenechal villu Hocen (dnešní Choceň) svým bratrům Sezimovi a Milotov. V první polovině 19. století nastal významný hospodářský rozvoj v důsledku vynikajícího hospodaření velkostatku Kinských a výstavby železničních tratí Praha – Olomouc (1845), Choceň – Broumov (1875) a Choceň – Litomyšl (1882]. Tím se Choceň stala důležitým regionálním železničním uzlem.
Zámek dal do současné podoby přestavět v roce 1829 kníže Rudolf Kinský († 1836), a v letech 1849–1850 dala kněžna – vdova Vilemína Kinská přistavět i pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. Kinští založili a vedli v Chocni přádelnu lnu, rozvíjel se místní strojírenský průmysl a dobré hospodaření choceňského velkostatku Kinských vedlo k postupnému zdokonalování zemědělské výroby i mezi rolníky. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků, a to např. přádelnu, tkalcovnu, výrobnu uzenářských nástrojů, továrnu na hasičské stříkačky.
Pamětihodnosti
- Zámek Choceň – zámek z roku 1562
- Kostel svatého Františka Serafinského
- Mariánský sloup na Tyršově náměstí
- Historický špitál, Záměstí 217
- Městský dům, Jungmanova 306
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Evangelický sbor v Chocni
- Hradiště Zítkov
- Hradiště Hlavačov
- Kruhová výtopna železničního depa Choceň – kulturní památka z roku 1875
Zdroj: Wikipedie
Za návštěvu stojí ještě celá řada dalších míst. Trasy jízd a jízdní řády parních vlaků v nejbližších termínech 26. srpna a 2. září naleznete ZDE
Foto: Cysnews
