Vydali jsme se na výlet na jih naší republiky, kde se poblíž hranic s Rakouskem nachází malebné městečko Nové Hrady. Město samotné nabízí řadu památek a je obklopeno krásnou přírodou. Velmi doporučujeme vycházku do Terčina údolí.
Historie města Nové Hrady
Město Nové Hrady se nachází přímo na česko-rakouském pomezí. Jeho existence je doložena listinou z 21. 5. 1279, kde je mezi svědky uveden mimo jiné Hogyrius de Gretzen neboli Ojíř z Nového Hradu, příslušník rodu Vítkovců. Počátkem 14. stol. patřilo město pánům z Landštejna. Za vlády Viléma z Landštejna došlo v roce 1339 k důležitému doměření a potvrzení hranic mezi panstvím Weitra a Nové Hrady. Po smrti Viléma z Landštejna připadly Nové Hrady jeho synovi Vítkovi z Landštejna. Vítek se rozhodl se roku 1359 prodat město bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. Jako jedenáctý v pořadí se r. 1551 ujal vlády nad rožmberským panstvím Vilém z Rožmberka. Za jeho vlády vznikla kolem r. 1589 sklárna „Na Vilémově hoře“, která produkovala pod dohledem Italů žádané benátské sklo. Od této doby až do 19. stol. vzniklo na novohradském panství mnoho dalších sklářských hutí. Na panství působil i Jakub Krčín z Jelčan při zakládání a rozšiřování rybníků, budování stok či zakládání ovčínů.
V březnu 1619 vtrhl do Čech císařský generál Henri Duval Dampierre, který obsadil město. Hrad nedobyl, město však vyplenil, vypálil a odtáhl. V červnu 1619 dorazil do města císařský generál Karel Bonaventura hrabě Buquoy, bez boje vstoupil do vypleněného města a tady narazil na tuhý odpor 300členné stavovské posádky ovládající hrad. 6. února 1620 věnoval císař Ferdinand II. panství Nové Hrady svému úspěšnému vojevůdci hraběti Buquoyovi za prokázané služby. Od roku 1620 se panství dědilo v rodině Buquoyů. Po Karlu Albertovi nastoupil Ferdinand Karel, který roku 1677 založil klášter,a v roce 1708 se začal stavět honosný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě, kde byl objeven léčivý pramen. Jedním z nejvýznamnějších příslušníků rodu byl hrabě Jan Nepomuk, za jehož působení panství zaznamenalo prudký rozmach ve sklářské výrobě. V přímé blízkosti města byl budován anglický přírodní park, zlepšila se úroveň školství, nechal opravit starý hrad a začal se stavbou nového zámku na okraji města.
Město Nové Hrady
Na náměstí nás upoutala renesanční budova radnice. Její fasáda je vyzdobena znaky města a rodu Buquoyů. Zamířili jsme z náměstí směrem k hradu. V jihovýchodním rohu náměstí jsme minuli farní a klášterní kostel zasvěcený svatému Petrovi a Pavlovi. Kostel je spojen s Klášterem Božího Milosrdenství (dříve Klášter Servitů).
Nedaleko hradu se nachází kovárna. O kovárně jsou první zmínky z roku 1719, kdy jej vlastnil kovář Ferdinand Grössinger. Umístění kovárny do těchto míst nebyla vůbec náhodná – objekt ležel nejenom při cestě na hrad, ale i na dnes již zaniklé odbočce cesty vedoucí od Svinenské brány do města. Kovářská živnost tu byla provozována po téměř dvě stě let. Dnes je zde možné vidět plně funkční historickou kovárnu, sbírku kovářského nářadí i tradiční výrobky.
Od kovárny jsme došli ke státnímu hradu Nové Hrady. Gotický hrad je jedním ze symbolů města a výraznou dominantou při příjezdu k Novým Hradům od Českých Budějovic. Stojí na padesát metrů vysokém ostrohu a je obehnán mohutným čtrnáct metrů hlubokým příkopem. Má oválnou dispozici s částí opevnění z 15. stol.je na obou koncích uzavřeno branami. Na konci 20. století byl hrad rekonstruován a od roku 2000 je ve správě Národního památkového ústavu a přístupný veřejnosti v rámci dvou prohlídkových tras. Expozici rekonstruovaného hradu tvoří obrazová galerie, sbírka rodových portrétů, expozice historického empírového nábytku, lovecké zbraně, trofeje a sbírka unikátního černého skla – hyalitu. V přízemí hradu lze navštívit i hradní galerii. Jihozápadní křídlo je sídlem Základní umělecké školy. Nádvoří hradu je také pro svou dobrou akustiku v letních měsících využíváno k pořádání koncertů a divadel pod širým nebem. Nádvoří je celoročně přístupné veřejnosti.
Terčino údolí
Od hradu nás červená turistická značka dovedla dolů k budově bývalého pivovaru. V jeho blízkosti se nachází parkoviště u vstupu do Terčina údolí. Je to romantický krajinný park a národní přírodní památka v údolí říčky Stropnice. Nechal ho vybudovat hrabě Jan Nepomuk Buquoy roku 1756 na popud své manželky, hraběnky Terezie Buquoyové, po níž je park dnes také pojmenován. V době založení byl nazýván Valloncheri. Původní rozloha parku byla 68,8 ha.
Park byl osázen dřevinami v údolí přirozeně rostoucími i několika exotickými dřevinami. Vznikla zde také řada staveb: V letech 1788–97 byla vybudována empírová budova „lázní“ nazvaná Venzelbau ( česky Lázničky). Dnes se v pavilonu Lázniček nachází malá restaurace se zahrádkou, která nabízí menu několika teplých jídel.
V roce 1803 byl postaven Modrý dům, ve kterém hraběnka až do roku 1817 trávila letní měsíce. Téhož roku byl nad říčkou Stropnicí zřízen umělý vodopád vysoký zhruba 20 m, vedle kterého stávala rybářská bárka. V roce 1860 byl přestavěn hamerský dům a dům kolářův. V bývalém hamru se dnes nachází penzion s restaurací.
Ještě na počátku 20. století byl park poměrně dobře zachován a udržován, V roce 1936 park poškodila povodeň, při níž byl prakticky zničen Modrý dům. Zbyly z něho pouze pozůstatky dvou obvodových stěn.
Současná rozloha parku je 138,3 ha. Parkem vás provede okruh naučné stezky o délce 5 km. Na tabulích jednotlivých zastaveních naučné stezky naleznete zajímavé informace o historii dochovaných budov i o flóře a fauně této oblasti v češtině a v angličtině.
Prošli jsme po pohodlných stezkách údolí až k pozdně gotické tvrzi Cuknštejn. Je to jedno z nejzachovalejších vladyckých sídel v Českých zemích a doklad přechodového článku mezi zemanskou tvrzí a panským hradem. Tato tvrz se nachází poblíž vodní nádrže Humenice.
Od tvrze Cukenštejn jsme se vrátili zpět do Terčina údolí a zvolili jsme jinou trasu naučné stezky, která nás dovedla až ke Švýcarské chatě z roku 1852.
Procházka Terčiným údolím byla příjemná, fyzicky nenáročná a cestou nás překvapovaly stavby, které se zde dochovaly. Dlouhou dobu jsme strávili u vodopádu a pozorovali jsme, jak jeho vody padají do říčky Stropnice.
Příjemná atmosféra a dobré jídlo v Restauraci Pod radnicí v Nových Hradec
