Poslední slunečný víkend byl jako stvořený pro výlet. Když jde o cíl s nádhernou vyhlídkou do krajiny, je motivace o to větší. Hvíždinec je vyhlídka nad Řevnicemi vzdálená jen pět kilometrů. Po modré turistické značce stoupáme ve směru k Brdům.
Hvíždinec
Hvíždinec možná dostal jméno podle hvizdu káňat a jiných opeřených dravců. V každém případě byl místem turistických pochodů již v předminulém století. V roce 1892 sem Klub českých turistů přivedl po červené turistické značce první výletníky. Bylo to přesně 11. prosince 1892 a pro lepší vyhlídku byl vykácen pruh lesa směrem na Dobřichovice. Těch odvážlivců bylo sedmnáct mužů a jedna žena, jak praví historické prameny.
Naše cesta od nádraží po modré turistické značce dvakrát překročí silnici na Mníšek pod Brdy a pak stoupáme výš a výš až na hřeben Brd. Dostáváme se až k rozcestí Pod Kamennou a pokračujeme podzimním lesem plným barev k prvnímu výhledu do krajiny – a to průhledem lesem. Naproti již vidíme Hvíždinec.
Zde se nám zdá, že jsme kousíček od cíle výlet, avšak opak je pravdou. Musíme po hřebeni obejít celou rokli. Čeká nás rozcestí U Šraňku a pak U Trojáku a odtud kolem chatky v lese se dostáváme před Hvíždinec.
Cesta k výhledu vede po odbočce turistické trasy do Dobřichovic a je to již jen tři sta metrů a vidíme schody vytesané do kamene. Tyto schody zde zanechali oni průkopníci turismu v roce 1892. Po temeni skály se dostáváme k výhledu. A ten je opravdu ohromující.
Řevnice s Berounkou.
Přímo pod námi vidíme Řevnice s Berounkou. Při dobrých podmínkách vidíme i jasně Beroun a Srbsko se Zadní i Hlásnou Třebaní. Vlevo pak silnici vedoucí do Hostomic a vpravo Rovina se silnicí do Karlštejna. Můžeme podle mapy vyhledávat, co na obzoru vidíme, a vyzkoušet naše zeměpisné a pozorovatelské schopnosti. Jen výhled na Dobřichovice již zarostl a tak musíme počkat na další dobu, kdy bude vykácen les. Dnes to zřejmě pro turistiku nikdo neudělá jako v roce 1892.
Na vrcholu se posadíme a odpočineme a při té příležitosti se můžeme zapsat do vrcholové knihy, která je v dřevěné schránce na vrcholu. Odcházíme opět po temeni vrcholku a vydáváme se na sestup do Dobřichovic. Naší cestu stále doprovází modré turistické značky a dovedou nás přímo k nádraží.
Cestou míjíme dvě studánky, které jsou upravené se stříškou a hrnečkem. Bohužel jedna byla zakalená a druhá vyschlá. U nádraží máme v nohách 12 kilometrů krásného výletu. Výlet lze zvládnout za tři hodiny a je vhodný i pro rodiny s dětmi tak pro zdatné seniory.
