Cyklostezka Po stopách českých králů vede po břehu řeky Berounky ze Srbska do Berouna a naleznete zde informační tabule stejnojmenné naučné stezky. Od restaurace U Berounky v Srbsku cyklostezka dovede k turistickému posezení V Kozle. To se nachází se pod hradištěm Kozel u Hostimi.
Hradiště Kozel u Hostimi
Toto hradiště strážilo důležitou západní obchodní cestu z Prahy (přes hradiště v Butovicích a Chotči) až do vystavění Tetína na protějším břehu řeky. Někdejší hradiště zabíralo plochu 15 ha, dnes je na ní většinou pole. V terénu však naleznete zbytky valů. Přestože byly částečně poškozeny činností lomu Alcazar a také při výstavbě bunkrů Pražské obranné linie v letech 1937-38, jsou dodnes patrné v podobě mezí.
Zde cyklostezka pokračuje dále po břehu řeky, zatímco zelená turistická značka, kde vede i naučná stezka Srdcem Českého krasu, vás dovede do obce Hostim a odtud do Svatého Jána pod Skalou. My jsme pokračovali po cyklostezce Po stopách českých králů. Podél řeky Berounky je šest panelů. Dočtete se například o výskytu vzácné teplomilné užovky podplamaté, připomenete si nejen dobu těžby v Alkazaru, ale i současné obyvatele zdejších štol – netopýry. Tentokrát jsme prošli Stezkou českých králů v době, kdy jsme zde nepotkávali příliš mnoho lidí, protože však z naší zkušenosti víme, že na jaře a létě je je toto místo oblíbené pro cyklisty, in-line bruslaře, turisty, vodáky, rády se sem vydají i maminky s kočárky, nepřekvapila nás cedule nabádající k vzájemné ohleduplnosti.
Lom Alkazar
Krátce jsme se zastavili ve zmíněném lomu Alkazar, kde jsme obdivovali několik ledopádů. Na levém okraji třípatrového lomu upoutal naši pozornost výrazný vysoký útvar zvaný Matterhorn. Vpravovyčnívá kuželovitá Homole, nad kterou je Domeček. Velký Matterhorn se nachází na samotném konci celého lomu. Více než třicetimetrová stěna svým tvarem připomíná slavný alpský vrchol.
Lom začal vznikat v roce 1908.Původní název lomu byl Hostim I, ale stěny lomu inspirovali trampy k označení podle arabských nedobytných pevností ve Španělsku, nyní je jméno Alkazar uváděno už i v oficiálních materiálech. Začátkem 20. století se zde v etážovém lomu těžil vápenec, který byl po úzkokolejné trati dopravován do Berouna. Těžbu ukončila 2. světová válka, kdy tu vznikl systém podzemních prostor, ve kterých měla fungovat nacistická podzemní továrna na výrobu leteckých motorů. Projekt však nebyl dokončen a v 50. letech 20. století byla část prostor využita k uskladnění radioaktivního odpadu z jáchymovských dolů. Tyto prostory jsou dnes uzavřeny. Dnes jsou stěny lomu oblíbeným místem horolezců, dokonce zde vznikl první horolezecký park v Česku. Alkazar je především místem aktivního odpočinku. Končí u něj tři kilometry dlouhá asfaltová in-line dráha z Berouna, rádi se tu zastaví na své plavbě po Berounce vodáci.
Po zastávce v Alkazaru jsme pokračovali po stezce dále. Po chvíli cesty se nám naskýtaly nádherné výhledy na kostel sv. Jana Nepomuckého v Tetíně.
Výhled na Tetín
Původní románská stavba byla rozsáhle přestavěna v roce 1357, později ještě došlo k barokní přestavbě v 17. století. Její poloha nad příkrými skalami nad řekou je místem pravděpodobného pohřbu sv. Ludmily. V interiéru naleznete oltář z období baroka s obrazem malovaným na plátně s motivem poutníka Jana Nepomuckého přicházejícího do Staré Boleslavi. Zajímavostí je, že v 16. století zde působil jako farář Václav Hájek z Libočan. V současnosti je kostel odsvěcen a je zde umístěna galerie.
Místo bylo osídleno již v paleolitu a době hradištní. Počátky Tetína jsou v pověstech spojovány s Krokovou dcerou Tetou, ale archeologicky je datován do poloviny 10. století. Počátkem 10. století zde byl dřevěný knížecí dvorec, který byl vdovským sídlem kněžny sv. Ludmily, která zde byla 15.září roku 921 zavražděna. Její tělo bylo pohřbeno dle legendy na starém hřbitově u kostela sv. Jana Nepomuckého. V roce 925 , poté, co se stal knížetem sv. Václav (tj. její vnuk), tak její ostatky byly převezeny a pohřbeny v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. V 11. a 12. století zde bylo sídlo Tetínské župy, která spravovala celé Podbrdsko. Tetín je zmiňován v zakládací listině vyšehradské kapituly, která byla založena kolem roku 1070 knížetem Vratislavem II.
Zdroj: Wikipedie
Cyklostezka, která je zároveň také in-line stezkou, nás pomalu přivedla k čistírně odpadních vod před Berounem. Tady jsme si u řeky všimli menšího betonového bunkru. Za chvíli jsme již byli na okraji města Berouna, kde stezka A Po stopách českých králů končí. Z Berouna vede cyklostezka na čtyři světové strany. Pro každý směr je naučná stezka označena písmenem. Stezka A vedoucí od Srbska zde končí. Směr B vede na Králův Dvůr.
Foto: JB Cysnews
