Vrchlabí – brána do Krkonoš a cíl nostalgických jízd parního vlaku

Vrchlabí bývá nazýváno Vstupní brána Krkonoš. Bylo jedním z nejvýznamnějších center varhanářství Nad městem se vypíná hora Žalý. Český název města lze vysvětlit jako Vrchní či Horní Labe. Tento název odpovídá doslovnému překladu německého pojmenování tohoto města, Hohenelbe. Latinsky se město nazývalo Albipolis, což česky znamená Labské místo

Do Vrchlabí parním vlakem

Vydali jsme se do města, které je považováno za bránu do Krkonoš. Kromě poznání tohoto velmi zajímavého města, které bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací nás sem přilákala také akce, která se odehrávala na kolejích u vlakového nádraží a tou byla jedna z nostalgických parních jízd v rámci Druhého krkonošského parního víkendu.

Náměstí T.G. Masaryka a zámek

Zaparkovali jsme na náměstí T.G. Masaryka u dobíjecí stanice ČEZ. Odtud jsme zamířili k zámku. Renesanční zámek nechal vystavět Kryštof Gendorf z Gendorfu v letech 1546-48. Dnešní podoba je výsledkem pozdně renesanční úpravy, kdy byl zámek rozšířen a současně byly přistavěny nárožní věže. V letním dni jsme místo prohlídky interiéru zámku dali přednost procházce zámeckým parkem. Na okraji parku u ulice Dobrovského se nachází budova Správy Krkonošského národního parku.

zámek

Protože byla doba oběda a na čerstvém podkrkonošském povětří nám rychle vyhládlo vrátili jsme se na náměstí T.G. Masaryka a poobědvali v zahrádce ve vnitrobloku hotelu Labuť. Je zde pamatováno také na dětské návštěvníky restaurace, protože kromě dětského koutku uvnitř budovy je zde také trampolína na zahrádce ve vnitrobloku.

Restaurace Hotelu Labuť

Náměstí Míru a kostel sv. Vavřince

Z náměstí T.G. Masaryka, kde se nachází budova radnice, jsme došli na Náměstí Míru. Dominantou tohoto náměstí je kostel sv. Vavřince. Byl postavený na místě staršího jednolodního kostela ze 14. st.  podle projetu Stephana Tragla. Naproti němu se nachází Informační centrum KRNAPU a Krkonošské muzeum. V podloubí vás vchodu uvítá dřevěná socha pána hor – Krakonoše. Na Náměstí Míru jsme se zdrželi déle, abychom si prohlédli krásné chalupy s podloubím a nádhernými štíty. Vzduch příjemně zvlhčovala vodní kaskáda, v jejímž blízkosti voněla květinová výzdoba z petunií před kostelem.

 

Náměstí Míru

 

Cesta k nádraží

Protože se blížil čas příjezdu parního vlaku, vydali jsme se po červené turistické značce směrem k nádraží. Cesta vedla po ulici Krkonošské, zpět na náměstí T.G. Masaryka, kde nás zaujala budova radnice.

Radnice

Cestou jsme se zastavili u Wellness hotelu Gendorf s restaurací Mincovna, který nese jméno někdejšího majitele města.

Hotel Gerndorf

Protože jsme město navštívili v době konání Krkonošských pivních slavností, všimli jsme si turistického elektrovláčku na prostranství před hotelem, který zřejmě vozil návštěvníky této akce.

Prošli jsme ulicí Krbalovou na lávku přes Labe. Nedaleko kruhového objezdu stojí dům se sedmi štíty. Je to roubený dům ze 16. století, jeden z nejstarších dochovaných domů ve Vrchlabí. Dále jsme opět pokračovali po červené značce. Nádražní ulice nás dovedla k parčíku s kašnou, kde nám poskytl stín obrovský památný strom – javor mleč. Došli jsme až ke kruhovému objezdu u nákupního centra Lidl. V jeho sousedství u dalšího kruhového objezdu je nádraží autobusové. Odtud už to kolem Penny Marketu nebylo daleko k nádraží vlakovému. Nádraží je úvraťové, takže zde končí koleje. Příjezd parního vlaku avizovala přítomnost hasičské cisterny, která byla připravena doplnit vodu do zásobníku parní lokomotivy.

památný strom

 

 

Foto: JB Cysnews

Vrchlabí

Přesné datum založení sídla není známo. Ani zakladatel, ani první osídlenci nejsou známi. První údaj svědčící o existenci sídla obsahuje rok 1359. Tento letopočet byl napsán v souvislosti s úmrtím zdejšího kněze Petra, po němž byl zde knězem Heřman z Děčína. V roce 1533 koupil panství od Jana Tetaura šestatřicetiletý Kryštof z Gendorfu – korutanský důlní odborník. 6. října 1533 udělil tehdejší král Ferdinand I. Habsburský Wrchlabu městská práva, znak a právo zelené pečeti, A tak se kromě důlní činnosti organizované pro nové obyvatele Kryštofem z Gendorfu usazovali ve městě řemeslníci. Město dostalo také privilegium dvou výročních trhů. Doly s hamry stály na panství Vrchlabí nejpozději od druhé poloviny 15. století. O rozvoj tohoto odvětví průmyslu se snažil Jan Tetaur z Tetova. Na to mu však chyběly finance. Finance se však dostávaly Kryštofu Gendorfovi, a tak se hornictví na vrchlabském panství dařilo dobře. Navíc Gendorf získal od krále před koupí Vrchlabí i horní privilegium na Krkonoše a jejich podhůří. Ve Vrchlabí měl Kryštof z Gendorfu postavit největší železárny v celých tehdejších Čechách. Jejich poloha není známa. Mimo plechů a „obyčejného“ železa se v železárnách vyráběla vrchlabská specialita – kosy. Gendorfovi se v té době podařilo ovládnout český trh s výrobky z kovu právě těmito kosami. Kosy se v místních železárnách nevyráběly jen pro import, ale také pro export. Kosy z Gendorfovy hutě byly dodávané do Vratislavi či do Frankfurtu nad Mohanem. Roku 1552 je uvedeno, že hutě ročně produkovaly neuvěřitelných 13 500 kos. Gendorf dal také městu nové německé jméno – dodnes používané Hohenelbe

Památky

Od roku 1990 je Vrchlabí městskou památkovou zónou. Do ní patří některé z níže uvedených památek.

  • Morový sloup na (kostelním) Náměstí Míru (MPZ) — Na pískovcovém sloupu stojící socha Immaculaty (Neposkvrněné Panny Marie) je dílem sochaře Krystiana Punschucha z roku 1696 depozitáře místního muzea roku 1896, zajistil malíř Václav Hallmann. Sloup dříve stál uprostřed náměstí, ale byl přemístěn. Nyní ovšem spatříte jenom kopii originálu, neboť zchátralý originál nahradila kopie od Eduarda Wlačihy, který se jako kameník zúčastnil stavby hraběcí hrobky naproti městskému parku
  • Klášter augustiniánů a kostel sv. Augustina.
  • „Nová“ radnice – Stavba z roku 1591 ležící na jižním okraji Masarykova náměstí na místě třech měšťanských domů byla do nové podoby vystavena v letech 1732 až 1737 architektem Janem Jiřím Seehakem
  • Kostel sv. Vavřince
  • Zámek
  • Meteorologický sloup – drobná stavba z roku 1909 s unikátním Lambrechtovým povětrnostním telegrafem. Objekt je umístěn na ulici Krkonošská.

Zdroj : Wikipedie

 

Druhý Krkonošský parní víkend

 

YouTube
Share