Jednou z tradic doprovázejících v Tyrolsku začátek zimy jsou hrůzostrašné postavy, které vždy na svatého Mikuláše rejdí v ulicích za zvuku těžkých železných zvonců, jenž jsou součástí jejich kostýmů. Tradice krampusů vznikla již před několika staletími a dnes jsou tito čerti s dlouhými rohy – napůl kozlové a napůl démoni – snad ještě oblíbenější než kdykoli v minulosti. Jeden z „Krampusvereine“ neboli klubů, které organizují každoroční průvody krampusů, založil v Kitzbühelu své vlastní muzeum nazvané Ruatn Pass. Expozici plnou nesmírně pracně vyřezávaných dřevěných masek si můžete prohlédnout i virtuálně.
Tradice krampusů
Zima v Tyrolsku začíná zvony, bouchání a bizarní bytosti, které se potulují po ulicích. Každý rok začátkem prosince zasáhne ďábelský „Krampus“ strach do srdce dětí. Tato staletí stará tradice je dnes populárnější než kdy dříve.
DONG DONG DONG DONG DONG … Zvuk zvonků z těžkých kovů se každoročně 6. prosince ozývá vesnicemi kolem Rattenbergu, známých jako Den svatého Mikuláše. „Pozor,“ šeptají si děti, „Krampus je asi!“ Právě v tento den se tyto ďábelské bytosti, známé v této části Tyrolska jako „Peaschtl“, potulují regionem, který udeří strach do srdce mladých. „Krampus“ je rohatá postava, která se často označuje jako „napůl koza, napůl démon“, která během vánoční sezóny trestá děti, které se chovaly špatně, zatímco přátelský svatý Mikuláš odměňuje dobře vychované dary. Příchod Krampusu (množné číslo: Krampusse) tradičně znamená začátek zimy v Tyrolsku. Zatímco školáci čekají na svůj příchod s obavami, dospělí si vzpomínají na svůj vlastní zážitek z Krampusu jako děti a těší se na průvod, když se Krampusse z vesnice pochoduje ulicemi, která bije staré benzínové kanystry s dřevěnými kluby.
Co stojí za touto ďábelskou tradicí? „Původ je složitý,“ vysvětluje Karl Berger, odborník na místní zvyky a ředitel Muzea tyrolského regionálního dědictví v Innsbrucku. „Na jedné straně je Krampus hrůzným společníkem svatého Mikuláše a tvořil ústřední část her sv. Mikuláše představených jezuity během protireformace. Krampus měl vzdělávací funkci – jeho vzhled byl navržen tak, aby přiměl lidi, aby viděli chybu ve svých cestách a vrátili se ke správné katolické cestě. “
Postava se také váže na legendární alpskou postavu „Perchty“, která je sama o sobě spojena s Kristovým zjevením. Perchta a její legendy, které byly poprvé zmíněny v pozdním středověku, mají křesťanské i nekřesťanské prvky. V noci mezi 25. prosincem a 6. lednem se praktikovalo mnoho zvyků, které se týkaly lidí, kteří nosí masky a oblékání, a proto byla jednou ročně příležitostí, aby se zúčastněné osoby chovaly špatně, aniž by byly potrestány, například krástím jídla nebo pití nadměrně. „Někdy v průběhu let,“ říká Berger, „se postava Krampuse pravděpodobně začlenila do perchtských zvyků.“
Zdroj: Tyrolsko.cz
