V Jihlavě u Matky Boží najdete betlém

Ručně vyřezávaný a každoročně jinak postavený betlém je v minoritském kostele Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží v Jihlavě ke shlédnutí  do 2. února.
 

Každý rok před Vánocemi zabere postavení betléma zhruba jeden měsíc, využije se přitom plocha asi 50 metrů čtverečních, spotřebuje se velké množství čerstvého mechu a kůry z lesa a postaví se zhruba 360 ručně vyřezávaných figurek a k nim desítky domků včetně 30 dřevěných zámků a hradů.

Pavel Procházka právě v kostele u Matky Boží v Jihlavě dokončuje letošní betlém. Jak bude vypadat a co o něm říká sám stavitel, to si poslechněte ve videu ZDE

Podle minoritů z kostela Nanebevzetí Panny Marie jde zřejmě o největší Betlém na Vysočině (asi 50 m2, 360 figur, 30 hradů a zámků) Počátky sahají do druhé poloviny 19. století za kvardiánů A. R. P. CORNELIA BRUSTA a A. R. P. MANSUETA ADÁMKA.

Betlém je výsledkem dlouholeté práce celé řady lidových umělců. Nejstarší figurky vyřezával lodník AMBROŽ KHŐK, který se od dětství plavil po celém světě a věnoval se vyřezávání. Od něho pochází jesličky se Svatou Rodinou, Tři králové a jejich družina vyřezané z cedrového, mahagonového a jiných vzácných dřev. Druhou část Betlému vyřezávala rodina BOUDNÝCH z Brtnice u Jihlavy. Od ní pocházejí hlavně figurky darovníků (Jihlavanů) připomínající jihlavské kroje; také figurky havířů s náčiním.

Postupně byl Betlém doplňován a upravován do dnešního stavu, zvlášť jihlavským malířem a řezbářem FRANZEM PETTANEM, který také každoročně Betlém stavěl až do roku 1945; ten rovněž zhotovil Betlém i pro město Drážďany.

Pohádkový ráz zvyšuje ještě množství nejrůznějších hradů, zámků, zřícenin i chaloupek, které tvořila bohatá fantazie jihlavských stavitelů i umělců (především GOTTFRIED MIKSCHE, HILARIUS SCHINDELKA, GUSTAV PFEIFER, JINDŘICH JINDRA, JAN a GUSTAV POKORNÝCH, KAREL FISCHER a dalších). Mimo množství malých modelů má minoritský Betlém asi 30 velkých zámků a hradů, z nichž největší mají rozlohu 2 x 1 m. Každý má množství věžiček a ornamentů, ve kterých jsou najednou všechny slohy. Renesanční ozdoby jsou sloučeny s gotickými oblouky, čínskými střechami a orientální nádherou. Mnohé modely jsou dělány podle skutečnosti. Modely domečků z březové kůry byly pořízeny od tehdejšího faráře P. ALOISE KADLECE   (1964 – 1972).

 

Betlém má dvě soupravy kulis (pozadí). Buď „PALESTINA“, nebo „STŘEDOVĚKÁ JIHLAVA“, které namaloval akademický malíř GUSTAV KRUMM (1948 – 1951). Tyto soupravy se pravidelně střídají. V roce 1952 byly všechny figurky opraveny a omalovány akad. malířem G. Krummem. V této době, podle archivního zápisu P. JAROSLAVA VESELÉHO, jihlavského rodáka, velkého betlemáře a celoživotního kaplana ve zdejším kostele, čítal Betlém kromě 30 domků a hradů, 360 figurek s příslušenstvím: Svatá Rodina (3 P. Marie, sv. Josef, Ježíšek v jesličkách, 3 andělé, volek , oslík); Tři králové (2 soupravy, 19 průvodců, 6 koní, 4 velbloudi, 3 sloni); 109 darovníků, jihlavských občanů; 6 havířů s náčiním; 119 oveček; 54 krav; 20 hus a několik slepic.

První Betlém jako živou scénu Kristova narození připravil o Štědrém dnu v roce 1223 ve skalní jeskyni u italského města Brescia pozdější světec František z Assisi.

Zdroj:jihlava