Vydali jsme se na hrad Loket v Karlovarském kraji, kde právě probíhaly Svatomartinské slavnosti.
Svatomartinské slavnosti na hradě Loket
Na nádvoří hradu bylo rušno, kromě stánků s dobrotami a Svatomartinskou husou s knedlíkem a zelím, či kachnou s nádivkou si návštěvníci mohli také vystřelit u historické střelnice a pro děti zde byl dobový kolotoč, který majitel roztáčel klikou. Na nádvoří jsme sledovali spoustu pobíhajících dětí, které se nejen chtěly svézt na kolotoči, plnily úkoly na dětské stezce a za jejich splnění dostávaly odměnu. Cestou po této stezce si mohly pohrát, ale také si vyrobit vlastní lampion, bílého koníka, nakrmit husu a čekala na ně spousta dalších zážitků nejen na hradě ale také při večerním Svatomartinském průvodu městem, který povede Svatý Martin na bílém koni.
Nemohli jsme samozřejmě odolat vůni svatomartinské husy. Koupili jsme si na stánku dvě porce a vydali se po dřevěném schodišti do slavnostního sálu, který býval využíván ke středověkým i svatebním hostinám. V prostředí, kde možná kdysi sedával i sám Karel IV. jídlo chutnalo dvojnásob.
Prohlídka vězení a mučíren
Potom jsme se vydali na prohlídku hradu. Naše první kroky vedly do suterénu, kde v prostorách bývalého vězení, které fungovalo až do roku 1948 je expozice útrpného práva. Jsou nejen vystaveny mučící nástroje, ale ponurou atmosféru realisticky doplňují pohybující se figuríny v životní velikosti a doplněné autentickými zvuky vizuálně ztvárňující hrůzu mučení. Tady nám opravdu běhal mráz po zádech. V jedné z kobek jsme si všimli figuríny střapatého mužíka Štrakakala. Ten prý trestá plácnutím knihou přes záda všechny neučesané a neupravené děti.
Loketský meteorit
Z ponurých prostor jsme vystoupili na nádvoří a odtud se vydali do hradních expozic. Nejvíce nás zaujal pozůstatek největšího známého meteoritu, který dopadl na území České republiky a dostal jméno Zakletý purkrabí. Údajně dopadl na nádvoří hradu v srpnu roku 1422. Vitrína s meteoritem se nachází v budově bývalého markrabství, kde si můžete také prohlédnout exponáty z navrácených původních loketských sbírek. Vidět zde můžete středověký nábytek i sošky světců. Část expozice je věnována pobytu J. W. Goetha v Lokti. Nedívali jsme se jen do vitrín na exponáty, ale určitě stálo za to zvednout hlavu vzhůru a prohlédnout si krásně zdobené stropy. A v jedné z místností nás překvapilo, že jsme mohli nahlédnout i to tajemného prostředí loketské lékárny.
Expozice palných zbraní a křehký porcelán
Pokračovali jsme v prohlídce a vystoupili jsme do křídla pod věží, kde je umístěna expozice historických zbraní. Odtud jsme prošli do budovy bývalého hejtmanství, Sál v prvním patře budovy skrývá nástěnné malby z počátku 15. století, znázorňující pohled za hradby do zahrad. Kromě pohledu na tyto vzácné malby nás překvapilo příjemné teplo v prostorách. Za dlouhým stolem jsme zahlédli děti, které si zde vyráběly papírové lampiony na večerní svatomartinský průvod. Odtud jsme sešli do přízemí, kde jsme si mohli prohlédnout expozici porcelánu ze současných i zaniklých porcelánek v okolí.Prohlédli jsme si jídelní soupravy, vázy a mísy a ve vitrínách jsou vystaveny také parádní lázeňské pohárky, ručně malované porcelánové hlavičky dýmek.
Hradní věž
V den naší návštěvy nám přálo pěkné počasí a proto jsme návštěvu hradu zakončili výhledem z věže, která je 26 metrů . Nabízí překrásný výhled do širokého okolí a ve svém čtvercovém půdorysu ukrývá pozůstatky obytné místnosti s krbem a prevétem (středověkým záchodkem).
Než jsme se vydali na cestu po schodišti nahoru, viděli jsme i loketského draka. Drak Šarkan, je prý velký dobrák. Kdysi k němu chodívaly loketské hospodyňky pro oheň do kamen.
Návštěva hradu Loket nejen potěšila naše chuťové buňky, kdy jsme si pochutnali na svatomartinských pokrmech, ale také naše oči při prohlídce prostor tohoto zajímavého hradu.
Více informací naleznete ZDE
Historie hradu Loket
Goticko-románský hrad Loket byl založen v první polovině 13. století. Na jeho místě se nacházelo staré slovanské hradiště zvané starý Loket. Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I. proti jeho synu Přemyslovi. Když se však Přemysl stal sám králem, zřídil kolem Lokte léna, o která se staral jeho zástupce loketský purkrabí. Tato léna propůjčoval německým pánům a rytířům za vojenskou pomoc v kraji. Na základě privilegia vydaného Janem Lucemburským v roce 1341 měli leníci tyto statky v dědičném držení, ale bez práva odkazovat je nečlenům rodu.
Za vlády Jana Lucemburského na hradě v době jeho nepřítomnosti v českých zemích dvakrát pobývala královna Eliška Přemyslovna s dětmi. Při jejím druhém pobytu král, který uvěřil varování Jindřicha z Lipé, že se Eliška chce zmocnit trůnu a vládnout prostřednictvím kralevice Václava (budoucího Karla IV.), hrad násilně obsadil. Zatímco Elišku s mladšími dětmi Jan vypověděl na Mělník, tříletého Václava nechal tři měsíce uvězněného v loketském sklepení a i poté se o něj staraly jen chůvy. Přesto později Karel IV. hrad rád navštěvoval zařadil ho mezi hrady, které nemají být zastavovány. Podle legendy právě při lovecké vyjížďce z Lokte narazil na horké prameny, což dalo vznik lázním Karlovy Vary.
V době husitských válek byl purkrabím Půta z Ilburka, který řídil obranu celého kraje proti husitům. V letech 1421,1427 a 1429 se husité pokoušeli hrad dobýt, ovšem bez úspěchu. 20. září 1434 zastavil král Zikmund hrad Loket s městem, Andělskou horu, město Ostrov a panství hroznětínské, falknovské a hartenberské svému kancléři Kašparu Šlikovi. Po smrti Kašparova bratra a dědice Matese roku 1487 došlo k dvojímu dělení šlikovských panství mezi Matesovy syny Mikuláše, Kašpara a Jeronýma v letech 1487 a 1489. Mocenský vzestup a spojení s evangelickými stavy přivedly Šliky do konfliktu s královskou mocí. Ve šmalkaldské válce (1546–1547) prohráli a jejich panství (předně Loket a Jáchymov) jim král zkonfiskoval. V roce 1551 propůjčil Ferdinand I. Habsburský Loket s purkrabstvím pánům z Plavna, ale pro jejich špatné hospodaření jim ho v r. 1562 odebral a propůjčil ho loketským měšťanům.
V době Rudolfa II. byl pro spiknutí proti císaři na Lokti vězněn Jiří Popel z Lobkovic který zde v roce 1613 zemřel (druhé nejčastěji uváděné datum je 1607). Pohromy postihly město i hrad za třicetileté války. Evangeličtí stavové s pomocí mansfeldské posádky pod vedením rytíře Globnara po dlouhém obléhání (1620–1621) podlehli valdštejnským vojskům. V letech 1631–1632 se evangeličtí emigranti s rytířem Globnarem načas vrátili, ale poté museli definitivně odejít do exilu. V roce 1648 dobyli Loket Švédové a vyplenili ho. Město i hrad Loket začaly po třicetileté válce upadat a roku 1714 byl Loketský kraj připojen k Žatecku a obnoven byl až roku 1751.
Zdroj: Wikipedie
