Vydali jsme se na zámek Lešany, kde byla nově zpřístupněna soukromá památka v Posázaví. V prvním patře na vás čeká multimediální prohlídka Šťastný život v secesi, kdy Vašimi průvodci bude několik historických postav. V přízemí můžete od 17. června navštívit unikátní výstavu Největší záhadu a tajemství světa.
Expozice Šťastný život v secesi
Vystoupili jsme po dřevěném schodišti do prvního patra, kde se nachází expozice Život v secesi. Vstoupili jsme do největšího sálu a zde nás oslovil první interaktivní průvodce, kterým byl významný český římskokatolický kněz a dlouholetý člen Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze Antonín Hora (1824–1906). Souvislost s touto osobností není náhodná. Dnešní jednopatrovou podobu zámku mu totiž vtiskla kapitula sv. Víta na Pražském hradě, která jej získala po roce 1683. Antonín Hora v tomto nádherném sále přivítá nejen vás, ale především významného hosta, kterým je operní pěvkyně Ema Destinová. A právě společně s ní absolvujeme prohlídku piana nobile, kde je naší průvodkyní nejprve služebná Zuzanka. Ta nám přiblížila život na zámku v době secese, a to nejen z pohledu panstva, ale také z pohledu služebnictva. V každé z místností, do kterých vstupujeme, nás z obrazovky oslovila některá z postav. Kromě zmíněné Zuzanky se setkáváme také s Kamilem Hilbertem, českým architektem, který se věnoval se především rekonstrukcím církevních budov, jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály. Přecházíme z jedné místnosti do druhé a jakmile vstoupíme, oslovil nás z obrazovky některý z našich multimediálních průvodců. A tak jsme se během prohlídky nejen seznámili s různými exponáty a životem v období secese, ale také nás překvapilo, čeho se nejen ve škole nejvíce bojí malý Kamilek. V další místnosti jsme se stali svědky nesmírně zajímavého dialogu paní Růženy Hilbertové s hostem na zámku Emou Destinovou. A protože dámy spolu rozmlouvaly nejen o dobové módě……… S našimi průvodci jsme se cítili velmi příjemně, hodně nám toho povyprávěli nejen o sobě a o své době, vždy na nás počkali a nemuseli jsme chvátat, abychom stihli výklad v další místnosti.
Největší záhady a tajemství světa
Přízemí zámku nás přeneslo to světa tajemna a záhad. Od 17. června je zde možné navštívit expozici Největší záhady a tajemství světa. Nejprve jsme sledovali videomaping přibližující tzv. Turínské plátno, tedy lněnou látku uchovávanou v turínské katedrále sv. Jana Křtitele, na níž je patrný dvojitý otisk lidské postavy. Část křesťanů věří, že jde o pohřební rubáš Ježíše Krista. Poté jsme se zaměřili na další záhady například Tutanchamonovy válečné trubky, zblízka jsme si mohli prohlédnout křišťálovou lebku, v jedné z vitrín jsme si mohli prohlédnout pozdně středověkou ilustrovanou knihu, napsanou neznámým písmem v neznámém jazyce tzv. Voynichův rukopis. Z informačních panelů jsme se dozvěděli řadu zajímavostí o starověkém technickém artefaktu, kterým je bronzové diferenciální ozubené soukolí. Tento artefakt byl v roce 1902 byl objeven ve vraku římské lodi, která se potopila kolem let 70–60 př. n. l. blízko řeckého ostrova Antikythéra a proto je nazýván mechanismem z Antikythéry. Dalším velmi cenným exponátem je Waldseemüllerova mapa, která o století předběhla svou dobu, neboť jako jedna z prvních map přesně znázorňuje zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku a jako vůbec první mapa na světě označuje Nový svět jako Ameriku.
Zámecká kaple sv. Víta
Se záhadami a tajemstvími se nesetkáváme jen v této expozici. V přízemí vás v zámecké kapli osloví příběh svatého grálu či Longinovo kopí, jímž podle legendy římský voják tradičně nazývaný Longinus měl probodnout bok ukřižovaného Ježíše Krista. Kopí bývá též označováno jako Kopí osudu. Provází ho řada legend, které líčí jeho bohatý osud.
Nevelká místnost naproti zámecké kapli odhaluje další tajemství a záhady, takže jsme byli neustále překvapováni.
Zámecký park.
Tuto inspirativní a velmi zajímavou prohlídku jsme zakončili v nevelkém zámeckém parku. Usadili jsme se v altánu s pěkným výhledem na zámek i nevelké jezírko. Pokud vám během prohlídky vyhládne, můžete se občerstvit zámecké restauraci, kterou najdete hned naproti pokladně.
Zámek Lešany nabízí nejen poutavé a zajímavé prohlídky, ale také ubytování a svatby.
Více informací naleznete ZDE
Z historie zámku Lešany
Zámek Lešany vznikl v 16. století přestavbou původní gotické vodní tvrze. Dnešní jednopatrovou podobu mu vtiskla kapitula sv. Víta na Pražském hradě, která jej získala po roce 1683, která na místě tvrze postavila zámek. Fasády nesou stopy pozdního baroka i klasicismu. Vznikaly i arkády. Nejvýraznějším příspěvkem kapituly k podobě zámku je kaple sv. Víta. Lešany se staly centrem velkého kapitulního panství. Kapitula vlastnila zámek až do konce druhé světové války. Za 2. světové války zde sídlilo velitelství SS. V roce 1949 byl zámek zestátněn a až do 80. let 20. století zde sídlilo místní zemědělské družstvo. V současnosti je zámek v soukromých rukou. V rocei 1996 zámek koupil od obce Ladislav Truhlář, který sídlu doslova vdechl nový život.
