Při naší návštěvě Letohradu jsme nemohli vynechat návštěvu Muzea řemesel, které je největším muzeem svého druhu v České republice. Muzeum řemesel spolu s Restaurací Nový dvůr získalo 1.místo jako nejlepší turistický cíl celých Východních Čech v soutěži turistických regionů ČR.
Muzeum řemesel Letohrad
Muzeum řemesel se nachází se v památkově chráněném areálu Nového dvora z roku 1750. Otevřeno bylo v roce 2000 a zahrnuje 89 ucelených expozic řemesel a živností z období 1840–1930.
Trasa A expozice řemesel ve třech patrech sýpky
My jsme si prošli tři patra prohlídkové trasy A. Seznámili jsme se zde s řadou dnes již zapomenutých řemesel prohlédli jsme si hodinářskou dílnu, ševcovskou dílnu, dílnu řezbáře a vlásenkáře. Prohlédli jsme si, jak se vyrábělo mýdlo a jaké přístroje usnadňovaly praní a mandlování prádla. V jednotlivých expozicích jsme si na informačních tabulkách mohli přečíst zajímavosti spojené s jednotlivými řemesly, prohlédli jsme si nástroje, se kterými se v dnešní době již nesetkáváme a vystaveny jsou také dobové dokumenty a výuční listy. Zastavili jsme se v ateliéru fotografa, v dílně kožešníka a kloboučníka. Zaujala nás expozice představující výrobu umělých květin. Umělé květiny se využívaly jako módní doplněk oblečení a k dekorativním účelům při slavnostních příležitostech – svatba, ples či smuteční hostina. Umělé květiny se používaly také pro výzdobu v divadle či filmu. Ke zhotovení umělých květin se používaly materiály jako bavlna, len, hedvábí a kůže. Vždy se jednalo o rukodělnou práci, a proto každý kus byl vlastně originálem. Pro nás zcela neznámé bylo řemeslo parlamentáře, jehož název pochází od slova „parament“ což představuje chrámovou textilii. Paramentáři vyšívali mešní roucha a baldachýny, ale také stuhy a prapory pro spolky a města. Významným výrobcem paramentů byl rod Neškudlů, provozující dílnu v nedalekém Jablonném nad Orlicí od roku 1810. Zastavili jsme se v kupeckém krámku i v krejčovské dílně, zajímavá expozice je věnována také výrobě knoflíků.
Mechanický skanzen řemesel
V tomto patře nás však nejvíce zaujal unikátní mechanický skanzen řemesel, který byl vyroben speciálně pro toto muzeum. Po stisknutí tlačítka se před vámi dá do pohybu 25 vyřezávaných řemeslníků, kteří předvádějí 15 různých řemesel. Skanzen zhotovil třebechovických řezbář.
Druhé patro expozice
Poté co jsme vystoupali po dřevěných schůdcích do druhého patra, kde jsou zastoupeny životnosti zabývající se výrobou potravin. Podorlický kraj je proslulý výrobky z mléka. Zastavili jsme se u mapky znázorňující mlékárny a výrobny sýra. Podstatu výroby sýrů objevili asijští kočovníci. Výroba sýrů se s jeho oblibou podstatně zdokonalovala Viděli jsme formy na výrobu másla a formy do kterých se nalévala sýrovina, aby se v nich nechala odkapat syrovátka. Dominantní část v tomto patře zaujímá prostor věnovaný mlynářství, včetně vodního kola a dřevěným tobogánem určeným ke spouštění pytlů s moukou. Tobogán ústí v nižším patře v expozici vlásenkáře. Prohlédli jsme si zde také model mlýna vyrobený v roce 1905 firmou Josef Prokop a synové z Pardubic. Byl určen jako nabídka technologií pro stavbu mlýna na Orlici u Letohradu. S interiérem mlýna jsme se již několikrát setkali při návštěvách skanzenů, přesto nás zdejší expozice věnovaná mlynářství velmi zaujala. Přečetli jsme si zde i mlynářské desateri. Měli jsme pocit, jako bychom putovali v čase, když jsme vstoupili do dílny cukráře, řezníka a uzenáře. Zastavili jsme sta také u světnice, ve které se žilo před více než sto lety. Dozvěděli jsme se řadu informací o výrobě sodové vody a včelařství. Dozvěděli jsme se o tradici zdobení kraslic nejrozšířenějších technikách, kterými byla vosková batika či technika leptání barevného vejce pomocí kyselého zelí, pomocí které vznikaly tzv. zelové kraslice. Další prezentovanou technikou bylo zdobení vajec slámou.
Třetí patro expozice
Protože je významným regionálním železničním uzlem, nemůže zde chybět expozice železničáře. Z dalších řemeslnických dílen nás zaujala dílna puškaře, kartáčníka, sedláře a provazníka. Dozvěděli jsme se zajímavosti o práci četníka a výrobě látek na tkalcovském stavu či jak se lisoval lněný olej. V tomto patře nás zaujala hasičská stříkačka a vybavení vesnické hospody. Hostinští si kromě výčepu často zřizovali další živnost například řeznictví nebo konzumní prodej. Výčepu se říkalo šenk a podle něho se hostinský nazýval také šenkýř a hostinská šenkýřka.
Další prohlídkové trasy
Prohlídková trasa A je bez průvodce. Kromě ní můžete projít ještě další trasy, které můžete absolvovat pouze s průvodcem
- TRASA B – mechanická trasa řemesel
- TRASA C – vozovna – zemědělství, hasiči, funebrák
- TRASA D – zubní a gynekologická ordinace
- TRASA E – školní třída
- TRASA G – katr, druhá mechanická trasa
- TRASA H – retro expozice + Fauna ČR (Kouzelný les)
- TRASA K – betlémy
Z historie muzea
Zajímalo nás samozřejmě, jak muzeum vzniklo a odkud pocházejí všechny exponáty. Na webových stránkách Muzea řemesel jsme se dozvěděli odpovědi na naši otázku:
“ Záměr vytvořit expozici starých tradičních řemesel vznikl na podzim v roce 1996, když zakladatel a ředitel muzea pan Pavel Tacl poprvé vstoupil do prázdných pater barokní sýpky v Novém dvoře. Staleté mohutné trámoví a fošnové podlahy v podvečerním šeru nabízely zdánlivě veliké plochy k využití. Cítil tehdy, že prostor sám si tehdy řekl, o čem by chtěl v dalších letech vyprávět. Vybavily se mu vzpomínky na interiér mlýnu ze školních výletů do „Babiččina údolí“ v Ratibořicích. Napadlo ho umístit v podobném interiéru více řemesel než jen mlynáře. V té chvíli netušil, v jakém rozsahu se jemu a jeho spolupracovníkům podaří muzeum vytvořit. Muzeum bylo otevřeno 18. května 2000, o dva roky později bylo ještě rozšířeno o třetí patro. Pozitivní hodnocení záměru zachování odkazu našich předků naprostou většinou návštěvníků našeho muzea mě zavazuje k dalšímu zlepšení služeb, a na základě jejich návrhů i k dalšímu rozšíření expozic a vytvoření více možností pro trávení času turistů v areálu Nového dvora. V dubnu 2007 byla tak plocha muzea rozšířena o mechanické dílny v přízemí sousední budovy. K dalšímu rozšíření došlo v roce 2009, kdy byla otevřena kočárovna. Následně byly otevřeny další prohlídkové trasy, dnes jich je celkem devět (120let stará školní třída, expozice historických ordinací, expozice Retro s faunou České republiky, stálá expozice historických betlémů (cca 140), expozice knihtisku a druhá mechanická trasa s lisem na chmel a dalšími exponáty.“
Více informace a otevírací dobu naleznete ZDE
