Vydáte-li se na hrad Kašperk, krajina i hrad samotný vám přijde odněkud povědomý. Není divu, právě tady, na nejvýše položeném královském hradě v Čechách se natáčela pohádka Anděl Páně.
Cesta na hrad Kašperk
Ke hradu se můžete vydat přímo z náměstí v Kašperských Horách po zelené turistické značce. Začátek cesty vede ulicí s příznačným názvem „Karlova“. Jakmile opustíte městečko, nabízejí se vám krásné výhledy můžete se na chvilku posadíte na lavičku u křížku, máte město jako na dlani a můžete se kochat také pohledem na šumavské vrcholy i na okolní Kašperskou vrchovinu. Potom začíná pozvolné vstoupání po cestách oblastí zvanou Čertovský les. Na informačních tabulích se zde můžete dočíst o postavách z německých pověstí,které se v Čertovském lese vyskytovaly třeba přízrak ženy zvané Swiza nebo bludný rytíř. Další odpočinkové místo láká k posezení nedaleko před stavením U Janoty. Hrad na vrcholu kopce je již odtud docela dobře vidět. Zde se cesta rozvětvuje. Ku hradu pokračujete po zelené značce a začínáte pomalu stoupat pohodlnou lesní cestou vzhůru. Rozhlížíte se po okolních cestách a napadá vás otázka, jestli tudy také nechodil anděl Petronel s čertem Uriášem. Zde už máte za sebou větší část stoupání, a proto je zde opět velmi dobře umístěno další odpočívadlo, kde si můžete během odpočinku přečíst informace na jedné z tabulí naučné stezky Strážců hranice. Po krátkém odpočinku začíná cesta opět stoupat, a pomalu se začínáte blížit ke hradu. Po pravé straně cesty jsou dvě malá jezírka. Za chvilku se dostanete k rozcestníku přímo pod hradem. Zde se schází cesta označená žlutou turistickou značkou i cyklostezka. Je zde také malé parkoviště, které jak jsme usoudili slouží zaměstnancům hradu. Po prohlídce majestátního gotického hradu vám turistický rozcestník nabízí ještě jeden nepříliš vzdálený cíl (500 m) a tím je zřícenina hradu Pustý Hrádek. Tady už cesta není tak pohodlná, stoupáte přes kořeny a kameny, ale dojít do cíle se určitě vyplatí. Rozhled z vyhlídkové plošiny, na kterou vystoupíte to několika dřevěných schodech, jak na hrad Kašperk tak na okolní krajinu je opravdu velkou odměnou, která stojí za to.
Z historie hradu Kašperk
Kašperk je nejvýše položený královský hrad v Čechách. Za vlády Jana Lucemburského došlo v Kašperských Horách k rozkvětu hornictví. Zároveň však byla tato oblast ohrožována Bavorskem. Jan Lucemburský tak při konfliktu s vévodou bavorským využil v boji 600 místních havířů, za což se městu dostalo panovnických privilegií. Po nástupu Karla IV. na trůn ohrožení stran Bavorska přetrvávalo, a tak král roku 1356 pověřil stavitele Víta Hedvábného výstavbou hradu, pomocí nějž mělo být snazší území chránit. Hrad byl dostaven roku 1361 a pojmenován Karlsberg (nyní Kašperk). Karel IV. zároveň toho roku stanovil každému případnému budoucímu držiteli hradu hrdelní právo v Prácheňském kraji. Po Karlu IV. připadl Kašperk roku 1378 Václavu IV., jenž hrad o rok později postoupil Janu, lantkraběti z Leuchtenberka jakožto částečné splacení dluhu 9775 zlatých. Ten na hradě několik let sídlil a částečně ho upravil.
Zdroj: Wikipedie
Kašperské Hory
Rok založení Kašperských Hor není známý, zakládací listina se nedochovala. Prostor byl s jistotou osídlen na přelomu 12. a 13. století a za své založení město vděčí především hornictví. Založení sídla v těžce přístupných horách v nadmořské výšce okolo 750 metrů nad mořem nebylo v raném středověku obvyklé. Název osady byl odvozen z názvu hory – Reichenstein (Bohatá skála), později Berg Reichenstein, název Kašperské Hory začal být užíván až v 16. století. Zlato objevili v této lokalitě téměř s jistotou Keltové, znovu bylo objeveno pravděpodobně ve 13. století, zlatá horečka nastala za vlády posledních Přemyslovců. Kolem roku 1300 přišli do Kašperských Hor němečtí kolonisté, zkušení těžaři. Z té doby se zachovaly šachty a úklonné štoly v intravilánu města i nejbližším okolí. O dolech se hovoří v pramenech jihlavského horního soudu z roku 1325, který řešil spory horních osad a měst, tedy i Reichensteinu. Na jihlavský soud se obrátil královský zástupce Reichensteinu pražský královský purkrabí Hynek Berka z Dubé.
Jedinečným dokumentem existence a prosperity města je privilegium Jana Lucemburského z 29. září 1345 povyšující horní osadu na svobodné horní město současně s vydáním městského znaku a městskou pečetí. Městský znak je raně gotický trojhranný štít červené barvy, z jehož spodního okraje vyrůstá pravá horníkova paže v černém rukávu třímající ve vodorovné poloze zlatou rukojeť černého mlátku. Po stranách jsou vodorovně položena další dvě černá želízka. Znak vyjadřuje povolání obyvatel města. Je považován na nejstarší městský znak v Čechách, byl vydán dokonce o rok dříve než znak Starého Města Pražského. Znak získali kašperskohorští v roce 1345 jako ozbrojený sbor; byli povoláni do českého vojska na pomoc Janu Lucemburskému proti opevněným slezským městům a hradům.. V souvislosti s tažením proti městu Landshut (dnes Kamienna Gora v Polsku) je v dokumentech, kronikách a literatuře opakovaně uváděno, že do králova vojska odešlo z Kašperských Hor 600 ozbrojených horníků, aniž bylo rýžování a dolování v městě jakkoliv omezeno. Tato – pravděpodobně trochu nadsazená – informace v kronice Beneše Krabice z Weitmile ukazuje na velký rozsah báňských prací a velké osídlení Pravdivost potvrzuje vzpomínané privilegium Jana Lucemburského. Kvůli oddanosti města zavazuje i své syny, že i oni městu musejí v budoucnu odpustit všechny daně s výjimkou daně ze soli. Se zlatou konjunkturou do města proudili noví a noví horníci a tím pomáhali Janu Lucemburskému výrazně umořit jeho dluhy. V roce 2015 – ve výroční rok této události – byla na budově Muzea Šumavy odhalena pamětní deska Jana Lucemburského.
Také Karel IV. svými zakladatelskými činy významně hospodářsky město Kašperské Hory pozdvihl: vedle založení strážního hradu Kašperk to byla Kašperskohorská větev Zlaté stezky (v délce 24 km a s převýšením 650 metrů).
V 15. stolotí dolování upadlo v důsledku husitských válek. Dolování bylo obnoveno v letech 1528–1599.V roce 1572 dosáhlo město polepšení svého znaku a roku 1584 byly Kašperské Hory privilegiem císaře Rudolfa II. povýšeny na královské horní město. Hrad Kašperk získalo město do dědičného vlastnictví v roce 1617.Velká část blahobytu do města přicházela po kašperskohorské větvi Zlaté stezky. Podstatnou část dováženého zboží tvořila sůl, v městě byl zřízen i sklad soli.
Další kolonizační vlna (díky bohatým lesům) vedla k zakládání sklářských hutí. V osmdesátých letech 19. století zavedl Angličan Henry J. Simlimk výrobu dřevěného drátu na okenní žaluzie, který byl vývozním artiklem ještě v době mezi světovými válkami. Továrna na výrobu brýlí (pozdější Okula Nýrsko, závod Kašperské Hory) vyráběla půl miliónu brýlí ročně, dnes je to rodinná továrna Medica Filter vyrábějící zdravotnické zboží. Městský pivovar založený roku 1551 byl přebudován na hotel, vaření piva bylo v roce 2016 částečně obnoveno. Ze skláren na území města, fungovala nejdéle – do 90. let 19. století – sklárna na tabulové sklo ve Vogelsangu (dnes Podlesí).
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews
