Vydali jsme se na výlet vlakem a během dvoudenního pobytu jsme se projeli po cyklostezce podél Tiché Orlice, prohlédli si města Choceň a Brandýs nad Orlicí a výborně jsme si odpočinuli v penzionu Mítkov.
Vlakem Českých drah jsme dojeli do Chocně, kde jsme využili možnost vypůjčit si kola – službu ČD Bike. Převzali jsme kola v pokladně nádraží v Chocni, překontrolovali jejich technický stav a vybavení, sepsali smlouvu a zaplatili vratnou kauci 1000 za jedno kolo.
Poté jsme se vydali k cyklostezce přes rozsáhlý zámecký park, kde se nachází stromořadí památných přes dvěstě let starých lip. Protože byl teplý letní den alej poskytovala příjemný stín a překvapila nás velká plocha parku. Poskytuje příjemné místo k odpočinku pro rodiče s dětmi, je zde pěkné dětské hřiště s prolézačkami. Na protější straně naleznete skate park, který ocení starší děti a teenageři.
Park nás dovedl k Choceňskému zámku, ve kterém se nachází Orlické muzeum. Přešli jsme přes křižovatku u kruhového objezdu a dostali jsme se na cyklostezku. Ta nejprve vede lesoparkem s odpočívadly. Pokračovali jsme po cyklostezce s asfaltovým povrchem vedoucí podél trati na levé straně a Tiché Orlici na straně druhé. Dojeli jsme k penzionu Mítkov, který nabízí svým hostům bohaté sportovní vyžití. Kromě cykloturistiky si můžete zahrát tenis – hned vedle penzionu jsou tenisové kurty.
My jsme pokračovali dále po cyklostezce směrem na Brandýs nad Orlicí. Cesta vede mezi loukami s pasoucími se kravami a ovcemi kolem eko farmy v Perné. Několikrát jsme přejížděli železniční trať, většinou se jednalo o chráněné přejezdy se závorami. Cesta rychle ubíhala, Vedle část cesty jsme jeli podél Tiché Orlice, kde jsme zdravili vodáky splouvající řeku. Cesta byla příjemná s mírným stoupáním až jsme se dostali k občerstvení U Pildy v Bezpráví, kde žízniví a hladoví cyklisté hojně využívali možnost občerstvení. Potom už jsme se blížili k přírodnímu koupališti blízko Labyrintu u Brandýsa nad Orlicí. Na louce mezi koupalištěm a labyrintem nás zaujala socha s názvem Ti před námi. Habrové bludiště má spojitost s pobytem Jana Amose Komenského v Brandýse nad Orlicí , který zde napsal svoje dílo Labyrint světa a ráj srdce.Vstup do labyrintu stojí 40,- Kč. Brandýský labyrint je prvním přírodním bludištěm britského typu v České republice. Rozkládá se před nejstarším tuzemským pomníkem J. A. Komenského z roku 1865. Bludiště bylo otevřeno v roce 2008. Celková délka stěn ze živého plotu je 635 metrů, počet stromů je 2003. Dispozičně je labyrint rozvržen do cestiček mezi habrovým porostem ve tvaru poledníků a rovnoběžek.
Po krátkém hledání cesty v labyrintu jsme pokračovali v cestě směrem k Brandýsu nad Orlicí. Kola jsme uzamkli před labyrintem a vydali jsme se k Čertově rokli. Ta se nachází poblíž přírodního bludiště na zelené turistické značce vedoucí z Brandýsa nad Orlicí do Oucmanic na bočním přítoku Tiché Orlice v blízkosti pomníku J. A. Komenského. Skalnaté dno údolí tvoří několik stupňů, kde se po deštích vytvářejí vodopády a peřeje. Nejzajímavější je pohled z Čertovy lávky. Podle pověsti stával na kopci nad roklí klášter. Mniši museli při jeho stavbě nosit přes rokli nosit těžké kameny. V těch místech se objevoval čert, který se jejich práci posmíval. Mniši ho prý chytili a donutili, aby těžké kameny nosil za ně. Čert postavil přes rokli lávku, aby si usnadnil práci. Proto se této lávce říká čertova.
Před Brandýsem nad Orlicí jsme absolvovali krátký úsek cesty po silnici s automobilovým provozem. Projíždíme přes náměstí, kterému vévodí zajímavý altán a opět najíždíme na cyklostezku a pokračujeme směrem k Ústí nad Orlicí. Míjíme nově upravené nádraží ČD, kde jsme využili toalety a doplnili zásoby balené vody z automatu. Přejeli jsme parkoviště a podjezd nás opět dovedl na cyklostezku. Vede podél řeky a dostali jsme se po ní k měšťanskému pivovaru v Hylvátech. Zde jsme se posadili ve venkovní zahrádce a k obědu jsme si vybrali pivovarský guláš a nealkoholické pivo. Posilněni dobrým obědem jsme se vydali na zpáteční cestu po stejné trase, abychom vrátili kola v choceňském nádraží.
Potom jsme se vydali na krátkou odpolední prohlídku města Chocně. Znovu jsme si prošli park a dostali jsme se do centra města, kde se na Tyršově náměstí nachází budova radnice a kostel sv. Františka Serafínského. Protože bylo teplé letní odpoledne, dostali jsme chuť na zmrzlinu. Vydali jsme se z Tyršova náměstí k řece, kde nás zaujala kavárna Cafe 59 umístěná na nábřeží, která nabízí romantickou projížďku na šlapadle po řece. Šlapadlo je vybaveno stolem a dvěma lavicemi, takže si během projížďky po řece můžete vychutnat i kávu za zákusek. Cena za hodinovou projížďku je 49 Kč za osobu. My jsme pokračovali k cukrárně V uličce, kde jsme si na zahrádce vychutnali výbornou zmrzlinu, zákusek a kávu.
Z Chocně jsme si zopakovali ranní část cesty po cyklostezce. Na jedné loučce v lesoparku jsme byli svědky nezvyklého sportovního kláni. Muži oblečeni do kostkovaných skotských kiltů soutěžili v hodu kládou. Na chvíli jsme se zastavili a přihlíželi a pak jsme se vydali na další cestu.
Došli jsme do penzionu Mítkov, kde jsme se ubytovali. Tento penzion nalézající se na cyklostezce mezi Chocní a Brandýsem nad Orlicí byl vybudován přestavbou bývalého mlýna. Je vhodný pro rodiny s dětmi, v době našeho pobytu se ve venkovní zahrádce shromažďovali svatebčané, kteří si toto místo vybrali pro svůj velký den. Penzion je také vhodný pro firemní akce, je vybaven konferenční místností a několika salonky. Nabízí pěkné ubytování v příjemném klidném prostředí za příjemné ceny. V areálu se nabízejí různé možnosti sportovního vyžití – najdete zde tři tenisové kurty, volejbalový kurt, kurt na badminton či stolní tenis.
Po celodenním výletu na kole jsme uvítali možnost posezení na venkovní zahrádce před branami penzionu, kde jsme si pochutnali na výborné večeři. Objednali jsme si pečená žebra a tortilu se zeleninovým salátem. Žízeň jsme uhasili půllitrem piva. Ráno jsme po výborné a pestré snídani vyrazili do Brandýsa nad Orlicí. Brandýs nad Orlicí byl útočištěm pronásledovaných kněží jednoty bratrské, mezi nimiž byl i Jan Amos Komenský, který se zde v roce 1624 oženil s Dorotou Cyrillovou. Bratrští kněží se v Brandýse ukrývali až do konečného odchodu do polského exilu v letech 1627 a 1628. Proto zdejší škola nese jméno slavného pedagoga a na náměstí naleznete pamětní síň Jana Amose Komenského. Nás zaujala budova Sokola. Původně se jednalo o reprezentativní městskou vilu postavenou roku 1890 v romantickém novorenesančním slohu stavitelem Josefem Drahošem pro brandýského rodáka Jana Horského architekta, projektanta a podnikatele v oboru železničních a mostních staveb v tehdejším Rakousku-Uhersku, který ji nechal zbudovat pro svou manželku Ludmilu. V roce 1925 byla vila Ludmila přestavěna na sokolovnu a byl k ní přistaven blok divadelního jeviště. Stavba se stala společensky významnou budovou prvorepublikového lázeňského letoviska, kterým kdysi Brandýs byl.
Zavítali jsme také do parku Rehabilitačního ústavu, který je veřejnosti přístupný. Rehabilitační ústav poskytuje rehabilitaci pacientů především s onemocněním pohybového ústrojí po operacích a úrazech pohybového ústrojí, s onemocněním neurologického systému a pacienty s bolestmi páteře a kloubů. Budovu dali postavit dr. Josef Wieser (žák známého dr. Kneipa) a Jan Horský. Brandýs nad Orlicí se stal lázeňským městem s ideálním železničním spojením s Prahou, Vídní, Olomoucí i s dalšími velkými městy tehdejšího Rakousko-Uherska. Zpočátku měly lázně k dispozici 40 pokojů pro 60 pacientů. Postupně se budova rozšiřovala. Nejprve byly přistavěny šatny a v roce 1904 přistavěl nový majitel E. Rechziegel dvě boční křídla pro slatinné a uhličité lázně. To už měla budova 60 pokojů. Mimo léčebných procedur, měli hosté možnost bohatého kulturního vyžití ve městě i přímo v budově lázní, kde se nacházela knihovna, restaurace, kulečník, kuželník a v lázeňském parku tenisový kurt. Hosté přijížděli i ze zahraničí. Lázně byly v provozu pouze sezónně od dubna do listopadu. Koncem dvacátých let léčebnu koupila Nemocenská pojišťovna ČSD a začala budovu rekonstruovat. Slavnostní znovuotevření proběhlo 7. března 1930 a bylo spojeno s oslavou 80. narozenin T. G. Masaryka.
Prošli jsme si park, kde se nachází také Zoo koutek. My jsme využili příležitost projít si rehabilitační chodník bosá noha. Zuli jsme si boty a prošli bosky se po cestičce s různými povrchy od nejjemnějšího písku po oblázky a našim chodidlům tato zkušenost velmi svědčila. Po celou dobu naší bosé procházky na nás dohlížela prasnice mangalica Žofie ze svého výběhu. Opustili jsme park Rehabilitačního ústavu a vrátili se do města. Přešli jsme po náměstí a modrá turistická značka nás zavedla ke zřícenině hradu Brandýs nad Orlicí, odkud se nám naskytl nádherný výhled na město.
Po výletu ke zřícenině hradu nad městem jsme se vydali do Chocně. Zde jsme se rozhodli pro oběd v hotelu Peliny na Tyršově náměstí. Restaurace se nachází v prvním poschodí a nabízí výhled na Tyršovo náměstí. Objednali jsme si silný kuřecí vývar s nudlemi a játrovými knedlíčky. Velmi nás potěšilo, že jsme mohli vybírat také z několika rybích jídel. Proto jsme si vybrali filet z lososa v dýňové omáčce a fish and chips. Obě jídla byla velmi chutná. Po výborném obědě jsme se vydali na vlakové nádraží odkud jsme se vydali na zpáteční cestu do Prahy.
