Zrenovovanou technickou památku v Jincích jsme již při našich cestách po naší republice navštívili. Při naší předchozí návštěvě jsme absolvovali velmi zajímavou prohlídku objektu uvnitř. Před týdnem jsme se vydali znovu do areálu huti Barbora v Jincích, abychom tentokrát zůstali venku a přihlíželi stavbě milíře. V neděli 4.5. v podvečer proběhlo jeho zapálení. Ve čtvrtek 8. 5. zde začala stavba a sušení pece k tavbě železa. My jsme přijeli znovu v sobotu 10. 5. , protože jsme byli velmi zvědavi na rozhrab milíře a následný odpich strusky.
Druhý ročník pálení milíře a tavby železa
Při stavbě milíře nám pan Kadera vysvětlil princip stavby milíře a ochotně odpovídal na naše otázky. Sledovali jsme, jak pokrýval dřevěné špalíky hlínou a trávou a milíř rostl do výšky.
Rozhrab milíře a tavba železa
Vrátili jsme se do prostranství před touto nádherně zrenovovanou technickou památkou o týden později. Kromě milíře jsme zde také viděli hliněnou pec k tavení železa. Vzduch do ní byl vháněn pomocí velkého měchu a umělecký kovář pan Lokajíček vysvětloval návštěvníkům princip fungování pece. Také měl připravené potřebné suroviny a mohli jsme si nejen prohlédnout, ale také vzít do ruky a potěžkat kus strusky, železnou rudu i kus vytaveného a zchladlého železa z předchozích taveb. Viděli jsme, jak vypadá nejkvalitnější ruda – magnetovec. Pozorovali jsme ho při práci a všimli jsme si, že suroviny pečlivě odvažoval na váhách.
Potom už pan Kadera ohlásil, že přišel čas na rozhrab milíře, který předcházel odpichu strusky. Horní část milíře již byla předem odstraněna a my jsme se shromáždili kolem a sledovali, jak se svým pomocníkem odstranil vrchní vrstvu ze spodní části. Potom jsme nahlédli do vzniklého otvoru, a viděli jsme zde černé dřevěné uhlí. To postupně vyndali lopatami na hromady, a nakonec pokropili vodou.
Po celou dobu jsme si mohli zajít na čaj či kávu do klubu Barbora. Nejmenší návštěvníci dováděli na skákacím hradu a centrum Jinečánek pro ně připravilo řadu tvořivých aktivit. Větší děti a dospělí si mohli zkusit najít svého trilobita.
Z huti Barbora jsme se vraceli domů se spoustou zážitků a viděli jsme, jak se dříve vyrábělo dřevěné uhlí v milířích a jak se tavilo železo. Princip a schéma jak pálení dřevěného uhlí, tak tavby železa jsme si mohli prohlédnout na informačních plakátech. Kromě nových poznatků a zážitků jsme si odnesli domů trošku uhlí z loňského pálení.
Huť Barbora má na programu řadu zajímavých akcí a kulturních pořadů. Určitě naše návštěva zde nebyla poslední.
Více informací naleznete ZDE
Milíř
Milíř je už od starověku používán pro výrobu dřevěného uhlí. Zajišťuje pomalé hoření za minimálního přístupu vzduchu, ale při relativně vysoké teplotě, přičemž uvnitř milíře dochází ke karbonizaci dřeva.
V Evropě se používaly dva základní druhy milířů
- Ležatý milíř – V Česku se prakticky nepoužíval. Jsou v něm dřevěné klády, dlouhé 3–6 m, naskládány horizontálně na podvalech do celkové výšky asi 2m. Milíř má šířku danou délkou klád a je dlouhý 10–20 m. Celkový obsah milíře se pohybuje mezi 50-500 plnometrů dřeva. Byl používán především v severní Evropě, hodí se pro zpracování měkkého dřeva.
- Stojatý milíř – Uprostřed je postavena silná tyč nebo svazek tyčí („král“), výšky cca 3 m. Kolem je postavena podlaha o průměru několika metrů. Těsně kolem krále je navršeno klestí a jiný snadno hořlavý materiál. Pak následují vrstvy silných, na výšku postavených kusů dřeva, opřené o krále a pak o sebe. Tak vznikne plochá hromada. Ta je zakryta vrstvou chvojí, na které pak spočívá nejsvrchnější vrstva vlhké těsnicí směsi hlíny, popela a mouru.
Dnes se milíře pro výrobu dřevěného uhlí používají jen zřídka v některých chudších zemích. Většinou byly nahrazeny ocelovými karbonizátory, které mají vyšší účinnost (ze stejného množství dřeva se získá více uhlí) i kratší dobu výrobního cyklu. Navíc bylo v průmyslu od 18. století dřevěné uhlí postupně nahrazeno uhlím kamenným a tím poklesla po dřevěném uhlí poptávka.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews
Jince jsou nejen výchozím místem k výletům Brdech ale naleznete zde také unikátní technickou památku
