Polabské národopisné muzeum se nachází přímo v centru obce v těsném sousedství zámku, který není veřejnosti přístupný. V blízkosti vstupu najdete autobusovou zastávku, takže se sem dostanete i autobusem z Čelákovic nebo z Českého Brodu. Pokud přijedete automobilem, zaparkovat můžete před Hostincem U skanzenu.
Procházka historií Polabí vám umožní nahlédnout do života tehdejších obyvatel
Projdete vstupní branou do areálu a vpravo ve stavbě špýcharu z Mcel najdete pokladnu. Pokračovali jsme po cestě ke zděné jednopatrové budově bývalé panské myslivny. Kamenná budova pochází z období kolem roku 1846. Veřejnosti přístupná není. Na fasádě jsme si všimli slunečních hodin a upoutal nás obraz svatého Huberta. Ve stavbě za bývalou panskou myslivnou naleznete toalety vybavené i přebalovacím pultem. Toto dnešní luxusní vybavení jsme ocenili při pohledu na historické dřevěné latriny, které se nacházely v blízkosti chalup.
U každé chalupy naleznete informační tabuli popisující její historii. Když vstoupíte dovnitř vidíte kromě zařízení světnic i figuríny představující jejich obyvatele. Někdy vás překvapí, kolik lidí jednu nevelkou chalupu obývalo. V předsíni jednoho stavení jsme si dokonce vzpomněli na říkanku: Nestarej se ženo má, že my nic nemáme, zabijeme komára, maso naděláme. Půl ho dáme do komína, půl ho uvaříme, nestarej se ženo má, že se nenajíme.“ Nad námi v komíně totiž visely kousky masa na uzení.
Ve špýcharu z Křince jsme si prohlédli nádoby používané pro skladování zrní a mouky. Zaujala nás expozice o historii mlýnů a mlynářství na Nymbursku. Další stavbou, do které jsme vstoupili byl patrový špýchar z Mrzek. Součástí této stavby je i pavlač, na který se vystoupalo po krátkém dřevěném schodišti. Z informační tabule, kterou najdete u každé ze staveb, jsme se dočetli, že se v patře sušil chmel. My jsme si zamířili do přízemí, kde jsme si prohlédli selské vozy a saně. Za špýcharem se pod přístřešky nachází expozice zemědělského nářadí z poloviny 19. století. Ve skanzenu nemohla chybět stodola. Tato dřevěná roubená stodola stála v 18. století na návsi v Sovenicích. Zde jsme viděli velké zemědělské nářadí.
Naproti stodole stojí chalupa ze Střihova – roubená stavba z roku 1777. Uvnitř jsme si prohlédli předsíň s černou kuchyní, světnici s pecí na chleba. V této chalupě nás zaujala také expozice o vývoji topení a vaření v Polabí.
V chalupě z Kovanic jsme si prohlédli světnici, komoru a předsíň s černou kuchyní. V chalupě z Pojed jsme nakoukli do světnice, kde pracoval punčochář a v komoře je umístěna expozice košíkářských výrobků. V chalupě z Oskořínska jsme si mohli prohlédnout nábytek ze 30. let minulého století.
Kromě roubené stodoly ze Sověnic je další velkou zemědělskou stavbou pilířová stodola ze stejné lokality. Účelem pilířů z cihel uprostřed stodoly bylo zabránit vzlínání vlhkosti. V této stodole jsme měli možnost si prohlédnout několik druhů velkých zemědělských strojů a mlátiček.
V roubeném špýcharu z Vinic jsme nás zaujal skutečně masivní dřevěný vinařský lis. Vedle špýcharu s vinařským lisem jsme našli odpověď na otázku, jak se sušilo ovoce. V sušárně se nachází komora s dřevěnými regály na sušení ovoce. V zadní části je síňka, ve které se vařila povidla.
Potom jsme vstoupili do kovárny. Samotná dílna kováře je propojena s obydlím. Kromě výhně, měchu, nářadí a prostoru sloužícího k okování koní jsme si všimli také stoličky kde visela cedulka udávající jakou cenu je třeba kováři zaplatit za vytržení zubu. My jsme si zuby trhat nenechali, ale vyzkoušeli jsme před kovárnou funkční brus.
Uprostřed prostoru před kovárnou stojí obecní zvonička.
V chalupě z Dymokur jsme v jedné světnici viděli figurínu představující ševce při práci. V protější světnici se skláněla nad šicím strojem švadlena.
Od kovárny jsme vystoupali po několika kamenných schodech k malému hřbitůvku. Zde jsme viděli pískovcové sochy andělů a náhrobní kříže.
Velkou stavbou je budova, která kdysi sloužila jako dílna na výrobu sudů. Nás zaujala školní třída z poloviny 19. století s figurínami dětí sedícími v dřevěných lavicích a učitelem u tabule. Také v ostatních místnostech, které slouží jako muzeum, jsme si mohli prohlédnout názorné pomůcky, které kdysi sloužily při výuce. Ve výstavním sále jsme sledovali při práci živou krajkářku při paličkování.
Další chalupa, kterou jsme si prohlédli byla přerovská rychta. Viděli jsme zde světnici pro hospodáře a světnici pro starého hospodáře na výměnku. Zaujala nás komora, předsíň i černá kuchyně. V jedné ze světnic byly vystaveny lidové sváteční oděvy.
Další sušárna ovoce pochází z Břístve u Rožďalovic. Mezi policemi se sušeným ovocem jsme si všimli uzavřeného výhřevného tělesa. Topilo se v krbu umístěného pod komínem.
Před chalupou z osady Draho jsme si mohli prohlédnout bylinkovou zahrádku. Uvnitř jsme si na stěnách přečetli recepty na místní pokrmy. Také jsme si zde prohlédli expozici o zpracování mléka.
Expozice v roubeném špýcharu z Vlkavy nám zase přiblížila historii včelařství. V podsklepeném špýcharu nás zaujala sbírka předmětů sloužících k praní: první pračky, mandly, valchy, ždímačky i žehličky, včetně mýdel používaných k praní prádla.
V chalupě z Chvalovic je interiér světnice zařízen malovaným nábytkem. V rohu místnosti nás zaujala postel pro matku s novorozeným dítětem.
Skanzen v Přerově nad Labem se nám líbil, nenachodili jsme dlouhé vzdálenosti, všechny stavby se nacházejí nedaleko od sebe, celý areál je v samém centru městečka. Při vstupu do jednotlivých chalup máte pocit, že jste se stali jejich dalším obyvatelem. Tematiky zaměřené expozice vás seznámí s tím, jak kdysi probíhaly běžné každodenní činnosti, vidíte jak se kdysi vařilo, pralo, jak se uchovávaly potraviny, jak se zpracovávaly látky k výrobě oblečení. Můžete si zblízka prohlédnout lidové po domácku vyráběné betlémy. Jiná expozice je věnována lidovým zvykům a zdobení kraslic. Užitečné informace se dozvíte třeba také z oblasti bylinkářství nebo včelařství.
Vydáte-li se do Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem, uvidíte jak vypadal život našich babiček a prababiček. Určitě zde objevíte celou řadu zajímavostí a technických unikátů.
Foto: Cysnews
Historie Polabského národopisného muzea
Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem najdeme v centru obce v sousedství renesančního zámku. Skanzen v Přerově nad Labem patří k nejstarším regionálním muzeím v přírodě v Evropě. Jeho počátky sahají až do roku 1895, kdy bylo v upravené bývalé kovárně a rychtě, nazývané pak „staročeská chalupa“, zřízeno regionální národopisné muzeum. Novodobá historie muzea v přírodě, jako záchranného skanzenu lidové architektury středního Polabí, byla započata v roce 1967. V následujících letech byl skanzen postupně rozšiřován. V současné době muzeum v přírodě tvoří na ploše dva hektary téměř čtyřicet objektů lidové architektury, a to devět chalup, včetně tzv. „staročeské chalupy“, sedm špýcharů, čtyři stodoly, kaplička a další drobná lidová architektura.
Zdroj: Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem
Více informací naleznete ZDE
