Návštěva perly českého baroka –  Kuksu ve východních Čechách

Vydali jsme se na prohlídku hospitálu Kuks. Jeho zakladatelem byl František Antonín Špork, významný objednavatel uměleckých děl přelomu 17. a 18. stol.

Prohlídkové okruhy

Pro návštěvníky je k dispozici několik okruhů:

  • Základní prohlídkový okruhu (délka prohlídky je 60 minut)

Dozvíte se o historii a stavebním vývoji hospitálu, dozvíte se vše důležité o osobnosti hraběte Františka Antonína Šporka a o hospitální činnosti milosrdných bratří. Hospitál je zaopatřovací ústav, který již ve zřizovací listině F.A. Šporka měl být zřízen pro 100 starých práce neschopných vojáků. V průběhu století, jak probíhaly různé bitvy a první světová válka, se měnil na lazaret.

Otec Františka Antonína Šporka generál Špork se narodil ve Vestfálsku jako syn sedláka. V mládí vstoupil do armády a v armádě udělal kariéru postupem času se vypracoval na generála rakouské jízdy. Prošel bezpočet bitev. Z každé bitvy si odnesl válečnou kořist. Postupně bohatl a v roce 1664 byl císařem Leopoldem I. povýšen do stavu dědičných říšských hrabat. Generál  Jan Špork se zaměřoval na majetek, začal v Čechách kupovat panství.

  • Šporkovská hrobka

V klenutém prostoru krypty kostela Nejsvětější Trojice se seznámíte s příběhem pochovaných členů rodu Šporků a Swéerts-Šporků.

  • Historie lékáren

Expozice Českého farmaceutického muzea zvaná „Kouzlo apatyky“ představuje vývoj lékáren od baroka do 20. století, a další oblasti farmacie jako výzkum, školství nebo vojenskou farmacii.

Prohlídku lze absolvovat samostatně či v přímé návaznosti na Základní prohlídkový okruh hospitálem. Prohlídka je komentována průvodcem.

  • Historie výroby léků

Instalace Českého farmaceutického muzea zvaná „Z apatyky do fabriky“ v přízemí konventu ukazuje výrobu léčivých přípravků od lékárny až po průmyslovou výrobu v továrnách. Tato prohlídková trasa je bez původce. Můžete ji absolvovat individuálně bez čekání na skupinu, kdykoli v otvíracím čase hospitálu.

Poslední den prohlídky je 1. listopad.

Hospital Kuks

Rekonstrukce objektu – projekt Granátové jablko.

V letech 2010 až 2015 prošel celý areál hospitálu zásadní a výraznou přeměnou. Revitalizace Kuks-granátové jablko byla spolufinancována z Evropské unie. Výběrové řízení vyhrála firma Hochtief . Granátové jablko je symbol řádu Milosrdných bratří, kteří zde pečovali o vojáky. Granátové jablko je symbol znovuzrození. Protože tento objekt se  celý znovuzrodil, opravilo se zde prakticky všechno, protože objekt byl ve velmi špatném stavu.  

Díky rekonstrukci je Hospital bezbariérový přístupný i pro vozíčkáře, byl instalován výtah a mezi místnostmi nejsou prahy. Pouze hrobka není bezbariérově přístupná.

Obnovený hospitál se opět otevřel veřejnosti po jednoleté pauze v březnu 2015.

Symbol lgranátového jablka

Hospitál Kuks získal řadu ocenění

  • Cenu Evropské unie pro kulturní dědictví získal hospitál Kuks v květnu 2017 a uspěl tak mezi 202 nominovanými projekty.
  • V říjnu 2016 si Národní památkový ústav z Betlémské kaple odvezl ocenění Stavba roku 2016 a Zvláštní cenu Ministerstva kultury za projekt Kuks – Granátové jablko.
  • Cena veřejnosti DestinaCZe v kategorii Fénix – znovuzrozený projekt, kde se Kuks může pochlubit 1. místem
  • GERMAN DESIGN AWARD 2019 SPECIAL MENTION

Zahrada hospitálu Kuks byla vybrána mezinárodní porotou jako nejlepší koncepční řešení v roce 2010 z 5418 projektů z 63 zemí světa.

Hospitál Kuks

Prohlídka Hospitálu Kuks

Po příjezdu jsme zaparkovali před Restaurací  Hospoda na sýpce.  Přímo před námi stála rozsáhlá stavba hospitálu.

Braunovy sochy Ctností a Neřestí

Při venkovní prohlídce nás zaujal soubor soch Matyáše Bernarda Brauna. Jedná se o alegorické řady Ctností a Neřestí, soubor celkem 24 plastik umístěných podél severního průčelí špitální budovy. Měly připomínat rozpor mezi dobrem a hříchem.

Soubor Ctností a Neřestí

Prohlídka interiéru Hospitálu

Prohlídku jsme zahájili v rozlehlé místnosti, kde je umístěn model hospitálu i protějšího svahu. Řeka Labe rozděluje údolí na dvě části. Na modelu si povšimneme kapličky Nanebevzetí panny Marie – tady náš život začíná. Na jedné straně vybudoval F. A. Špork lázně, protože se domníval, že jsou zde léčivé prameny. Zjistilo se, že prameny nejsou léčivé, voda má jen vyšší obsah železa. Hrabě Špork vybudoval na protějším svahu lázně se zámkem a divadlem. Zámek vyhořel a musel být stržen. Zůstala kasárna. Lidé si zde užívali života konaly se zde benátské noci – tato část na modelu symbolizuje mladý věk a nevybouřenost. Poté přejdeme most, na druhém břehu řeky Labe na louce je symbolizován střední věk, a cesta života prochází po louce do kopce k hospitálu , neboť ve stáří potřebujeme, aby se o nás někdo postaral a náš život končí za hospitálem na hřbitově.  Po smrti hraběte Šporka lázeňský život ochabl. V r. 1740 přišla z Krkonoš velká voda, která lázně zaplavila.

V místnosti s modelem jsme měli možnost vidět ukázku trpaslíků. Sochař Matyáš Braun vytesal pro F. A. Šporka 40 malých trpaslíků.  Předlohu tzv. bozetto – připravili  členové jeho dílny a M. Braun sochy dokončoval, dělal veškeré detaily.

Chodba s obrazy znázorňujícími  tanec se smrtí

Vyšli jsme z místnosti s modelem a před námi se táhla 140 m dlouhá chodba, ve které bylo původně 52 obrazů. V průběhu věků vypukly různé nemoci typu cholery nebo tyfu a když zde propukla tyfová epidemie, všechny malby musely být z hygienických důvodů zabíleny. 46 maleb se  podařilo odkrýt až v rámci velké rekonstrukce v roce 2015.

Chodba s malbami Tanec se smrtí

Původně zde byly vymalovány malby tanec smrti. Nástěnné malby ukazují poslední chvíle života člověka, než si pro něj přijde smrt. Na každé malbě vidíme kostlivce – smrtku, která si jde pro toho člověka. Smrt čeká úplně všechny.  Vidíme zde žebráka, krále, kardinála jsou zde bohatí, chudí. Na jednom obraze jsou námořníci – smrtka jim láme stožár. Zajímavý je obraz s malým dítětem. Smrtka se vůbec nedívá na rodiče, kteří hledí na své dítě a si místo rodičů odvádí malé dítě.  Malby byly vymalovány podle Hanse Holbeina mladšího, ten je vytvořil už v 15.stol. Zobrazení lidé nemají barokní, nýbrž renezanční oblečení . Často jsou vyobrazeny i přesýpací hodiny – symbolizují,že nikdo nezná den ani hodinu, kdy se písek v jeho hodinách dosype a jeho život na této zemi skončí. 

Tanec se smrtí

Knihovna milosrdných bratří

Z chodby nahlížíme do knihovny milosrdných bratří. Je zde vystavena mapa zdejšího panství, globus, a ve vitrínách je uloženo několik set knih.

Hrabě F. A. Špork nebyl znalcem umění, ale obklopoval se lidmi, kteří umění rozuměli a on je  podporoval. Mohli bychom říci, že byl mecenáš umění.

Kostel Nejsvětější trojice

Kostel nejsvětější trojice

Stavba vysoká 25 m je dílem architekta Giovanniho  Battisty Alliprandi. Plány vznikly v roce 1697, základní kámen byl položen v roce 1707. Po stavební stránce byl kostel dokončen v roce 1715, vysvěcen byl v roce  1717. Vidíme zde okenní vitráž F. A. Šporka naproti jeho manželka Františka Apolonie.

Kostel Nejsvětější trojice – okenní vitráž

Oltářní obraz představuje Vzkříšení Lazara nad obrazem se nachází zlacená dřevořezba Boha otce a nahoře holubice znázorňující Ducha svatého .

 

Kaple sloužila k soukromým modlitbám. Můžeme si zde prohlédnout nástěnné malby, které byly před rekonstrukcí zabíleny: V levém výklenku Sv. Petr vedle něho město Jeruzalém  a v pravém výklenku je Máří Magdalena průvodkyně Ježíše Krista.

Návštěvníci mají možnosti si prohlédnout i sakristii.

sakristie

Svatební obřady na Kuksu

V kostele se pořádají církevní svatby. Světské svatební obřady jsou pořádány také  ve venkovních prostorách v zahradě nebo na nádvoří, a dále v lapidáriu či v lékárně .

Kuks – nádvoří

Na kůru jsou funkční varhany, pořádají se zde také koncerty. Na dveřích vedoucích na kůr a také do hrobky je zobrazen kostlivec nad ním je nápis Memento Mori – pamatuj na smrt – symbol smrti, přesýpací hodiny, sype peníze, korunu a žezlo – symbolizuje, že nás před smrtí nic neochrání.

Memento Mori

Místnost věnovaná Řádu milosrdných bratří

Řád milosrdných bratří o vojáky pečoval. o 100 vojáků se staralo 12 bratří. V místnosti věnované Řádu milosrdných bratří můžeme vidět obraz zakladatele řádu Sv. Jana z Boha. Řád funguje dodnes po celém světě i u nás v ČR v nemocnici v Brně. Na stěně vidíme seznam Milosrdných bratří, kteří zde sloužili. Vidíme zde i roucho kněze. Symbol řádu granátové jablko. Zprovoznění hospitálu za účelem péče o přestárlé vysloužilé vojáky, se hrabě Špork nedožil. František Antonín umírá 30. března 1738, ale činnost hospitálu počíná rokem 1743, kdy na pozvání hraběcí dcery Anny Kateřiny přichází do Kuksu řád milosrdných bratří. Hospitál fungoval ještě za 1. světové války vedl ho poslední žijící mužský potomek Šporků Gustav Adolf Schwéerts-Sporck,který byl tehdy v hodnosti majora.

Lékárna u granátového jablka

Je to druhá nejstarší barokní lékárna ve střední  Evropě . Návštěvníkům je zprostředkován pocit, jako by si lékárník jen někam odskočil. Lékárna pro vojáky byla zdarma, lidé z okolí za léky museli platit.

Lékárna U granátového jablka

Nyní se vchází laboratoří, Nábytek vyroben ze dřeva, vypadá jako mramor. je zde původní podlaha, přípravna, tára – stůl na kterém lékárník vyráběl a prodával léky. Má být umístěna proti vchodu do lékárny. Lékárna fungovala do roku 1945, vcházelo se přímo z chodby. Tára byla nyní přestěhována, jelikož dnes  návštěvníci vcházejí přes laboratoř. Léčiva se uchovávala dřevěných nádobkách z lipového dřeva konzervovaných býčí krví, uchovávaly se v nich hlavně pevná léčiva.

nádoba na léčiva

Na stěně si povšimnete obrazů patronů lékařů a lékárníků  sv. Kosmy a sv. Damiána. Pod stropem vás upoutá  nepřehlédnutelný symbol lékárenství hlava jednorožce – hlava jednorožce jeze dřeva a roh je z mořského kytovce.

Lékárna U granátového jablka – hlava jednorožce

Bylinková zahrada

Po prohlídce interiérové části hospitálu jsme si prohlédli nádvoří a bylinkovou zahradu. Rozprostírá se za budovou hospitálu a je volně přístupná.

Zámek a lázně

Poté jsme klesali po louce dolů  směrem k protějšímu svahu, kde se nacházel zámek a lázně. Ze zámku a lázní na levém břehu Labe se do dnešní doby dochovala jen terasovitá úprava terénu se zídkami a plastickým Šporkovým erbem, kaskádové schodiště se dvěma sochami tritonů a kašnami . Vedle na ulici jsou proti sobě umístěny Braunovy sochy Davida a Goliáše. Nad ním na vyšší terase stojí původní dům správce panství. V severním cípu areálu stávala barokní budova divadla, která se bohužel nedochovala. Lázeňská budova byla roku 2013 upravena a nachází se zde Rentzovo muzeum barokní grafiky a tisku.

Kuks – lázně
Schodiště

My jsme se občerstvili v restauraci s názvem Baroques příjemným posezením při západu slunce na břehu řeky Labe s výhledem na Hospitál.

 

Více informací naleznete ZDE

 

Foto: JB Cysnews