Nejen notoricky známé Vysoké a Nízké Tatry, Velká a Malá Fatra, ale i menší pohoří na severovýchodě Slovenska se pyšní zachovanou přírodou, chráněnými živočichy a rostlinami, dech beroucími výhledy z obnovených rozhleden. Vrchů nad 1000 metrů nad mořem jsou tu desítky. Využijte čas, kdy se uvolní omezení pohybu související s pandemií koronavirus a poznejte tento neprávem méně navštěvovaný kout Slovenska. Objevte Busov, Stebnícka Maguru, Kráľová studnu, Cigeľku
Hovoří Radomír Jančošek, ředitel OOCR ,, ŠARIŠ „-Bardejov.
,, Vedle zachovaném historickém jádru Bardejova, oceněném UNESCO a 10 prameny se pyšnícími světoznámými Bardejovskými kúpeleme, vás na severovýchodě Slovenska čekají turisticky dobře značené stezky a nádherné přírodní scenérie pohoří Čergov a Busov. Objevte i vrchy Stebnícka Magura a Žebrák, Kráľová studnu, obce Gaboltov a Cigeľka, Hrad Zborov, či naučná stezka Černá Mláka. Nebo pokračujte do okolí Svidníka a na Duklu, kde se v tamních horách krví psala historie osvobození Slovenska, „zve R. Jančošek.
Dodává, že současnou situaci a omezení pohybů na území okresů využívají místní turisté na poznávání těchto lokalit. Všechny značené trasy jsou vhodné i pro děti. Kromě toho je v okolí Bardejovských Kúpeloch atraktivní síť Singletrack.
Kráľova Studna
Rozhledna od Lenártová (https://www.kamnavylet.sk/sk/atrakcia/rozhladna-pri-kralovej-studni)
Malebná obec Lenartov nedaleko Slovensko-polské hranice, je známá především svou bohatou historií. Koncem 19. století přes ni vedla obchodní cesta z Polska do Galicie. V současnosti zůstaly po ní už vzpomínky v podobě studny (pramene) a zříceniny hostince Králova studna.
V této lokalitě vybudovalo Občanské sdružení Králova studna z Lenártová turistickou rozhlednu, kterou každoročně navštíví množství turistů. Rozhledna má 4 podlaží, přičemž nejvyšší z nich je překryto stříškou.
Za pěkného počasí dohlédnete skutečně daleko. Otevře se před vámi nejen celý Čergovský hřeben, vrch Busov, Magury či roztroušené okolní obce, ale dokonce i polská Javorina.
U rozhledny jsou umístěny stoly a lavičky s ohništěm, kde se můžete posadit, opékat si nebo si jen tak užívat klid a krásnou přírodu.
K rozhledně se nejlépe dostanete z obce Lenartov a po značených turistických trasách. Cesta na rozhlednu není náročná a je ideální i pro rodiny s dětmi. Výstup trvá přibližně 1 – 1,5 hod.
pohoří Busov
Podle www.wikipedia.sk Busov je pohoří a geomorfologický celek Nízkých Beskyd. Patří mezi plošně nejmenší a nejméně turisticky frekventované pohoří na Slovensku. Celé pohoří patří do okresu Bardejov. Nejvyšší vrch se také jmenuje Busov (1 002 m n. M.).
Stebnícka Magura
Stebnícka Magura (899,9 m nm je vrch v pohoří Busov, podcelku Nízkých Beskyd. Vypíná se severně od Bardejova as televizním vysílačem na vrcholu tvoří dominantu okolií. Východní a severní část vrchu patří do NPR Stebnícka Magura, vyhlášené na rozloze 76 ha v roce 1964. Přístup je po červené značce z Bardejovských Kúpeloch přes sedlo Třešeň, nebo také po červené značce z obce Zborov, nebo po modré značce z obce Vyšný Tvarožec, nebo po neoznačené cestou z obce zlata.
Vrch Busov
Nachází se v západní polovině plošně nevelkého pohoří Busov, přibližně 10 km severozápadně od Bardejova. Zasahuje do katastru obcí Cigeľka, Gaboltov a Nižný Tvarožec. Masiv leží v povodí Tople.Vrch je součástí výrazného masivu, situovaného západně od centra pohoří. Součástí masivu jsou také vrchy Lihovar (914 m n. M.), Pivnice (857 m n. M.) A Stavenec (556 m n. M.). Severní a východní část vrchu odvodňují přítoky Sveržovky, jižní a západní svahy odvádějí vodu do Kamence. Převážná část vrchu je zalesněná a poskytuje tak jen omezené výhledy na okolní vrchy. Na vrcholku se nachází malý palouček s dřevěným křížem. Díky nadmořské výšce a částečnému odlesnění nabízí vrcholová část omezené, ale daleké výhledy. Z vhodných lokalit je mimo okolních vrchů dobře pozorovatelných několik příhraničních vrchů, ale při vhodných podmínkách je vidět i část Vysokých Tater. Přístup je po zelené značce z Gaboltova nebo z Cigeľka.
Obec Gaboltov
Každoročně se zde koná pouť ke sv. Bohorodičce Panně Marii (tzv. Gaboltovský odpust). Obec Gaboltov leží v severovýchodní části Slovenska 15 km severozápadně od Bardejova v údolí potoka Kamenec pod vrchem Busov. Asi 3 km od obce probíhá Slovensko-polská státní hranice. Gaboltov byl osídlen od 11. – 12. století.
První písemná zmínka je z roku 1247 a je zaznamenána v listu uherského krále Bély IV., Který byl adresován členům řádu cisterciků v Bardějově. Říká se v něm o působení rytířského rytířského řádu křižáků zvaných „strážci Božího hrobu v Jeruzalémě“, kteří se podepisovali jako „crucifer de Gaboltov“. Mateřský klášter měli v polském Miechově a na Slovensko přišli na pozvání uherských panovníků. Z neznámých důvodů křižáci v druhé polovině 13. století z Gaboltova odešli.
Obec Cigeľka
Cigeľka (spíše Cigeľka) leží v údolí potoka Oľchovec pod horou Busov v blízkosti Slovensko-polské hranice. V obci je řeckokatolický kostel svatých Kosmy a Damiána z roku 1816.
První písemná zmínka o Cigeľka je z roku 1414. V následujících stoletích patřila do Makovického panství. V 19. století byla obec postižena emigrací do Severní Ameriky z ekonomických důvodů, v roce 1947 se část obyvatel na popud sovětských úřadů přestěhovala na Ukrajinu, odkud se od šedesátých let 20. století do počátku 21. století postupně většina vrátila na Slovensko. V obci se nachází pomník obětem druhé světové války pocházejících z Cigeľky.
V obci je zřídlo stejnojmenné minerální vody. Almanach lázní Československé republiky z roku 1949 uvádí Cigeľku jako lázeňské místo k léčbě žaludečních chorob, nemocí horních cest dýchacích, srdce a cév, a kožních chorob. V současnosti nemá Cigeľka statut lázeňského města. Za první republiky byly u pramene minerální vody i lázně. Kromě slané minerální vody vyvěrá v Cigeľce z několika desítek pramenů kyselka. Slaná Cigeľka se v menším množství plní do lahví a prodává se v lékárnách.
Více naleznete zde:
www.bardejov.sk, www.kupele-bj.sk, www.svidnik.sk,
