Zámek Kynžvart sloužil jako reprezentativní letní sídlo kancléře Metternicha a nachází se zde sbírky nádherných uměleckých děl a vzácných osobních darů slavných historických osobnosti. roce 2001 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. V březnu 2020 byl zámek Kynžvart Evropskou komisí zařazen do seznamu významných památek oceněných značkou Evropské dědictví (European Heritage Label).
Zámek Kynžvart
Vystoupili jsme z vlaku ve stanici Lázně Kynžvart a ukazatele nás nasměrovaly na cestu k zámku. Historie této klasicistní stavby je spojena se šlechtickým rodem Metternichů, především kancléřem knížetem Klemensem Václavem Nepomukem Lotharem von Metternich.
Na zámku byla zavedena elektřina, nechyběl ani vodovod s teplou a studenou vodou. Za zmínku stojí i další nejrůznější technické vymoženosti například horkovzdušné topení. Dokonce jsme mohli vidět předchůdce našeho dnešního pomocníka při úklidu – tímto předmětem byl vysavač.
Zámek byl reprezentativním sídlem politika a diplomata, který zde shromáždil dary od významných osobností té doby, a proto zde můžeme vidět třeba biliárový stůl z mahagonu, který kníže Metternich dostal darem od ruského cara Mikuláše I, nebo kolekci luxusních váz z malachitu – dar od ruského cara Alexandra I. Přestože Klement Metternich a Napoleon I. Bonaparte byli političtí nepřátelé, pro Klementa Metternicha představoval tak významnou osobnost. že po jeho smrti získal některé předměty z Napoleonovy pozůstalosti od jeho manželky Marie Luisy a umístil je do modrého Napoleonova salonku. Ve zmíněné místnosti můžete proto vidět třeba umyvadlo z Napoleonova pobytu ve vyhnanství na Elbě nebo medailonek s kadeří Napoleonových vlasů. V orientální chodbě, které vévodí čínská malba na papíru s motive sta ptáků, jsme mohli obdivovat kolekcí japonských lakovaných šperkovnic a dalších uměleckých předmětů z Dálného východu a Číny. Nahlédli jsme také do knihovny Metternichova syna Richarda, který se stal diplomatem. Proslul jako dlouholetý velvyslanec ve Francii, kde spolu s manželkou Paulinou patřil k vlivným osobnostem na dvoře císaře Napoleona III. Zámecké sbírky na Kynžvartě obohatil o řadu knih, které si přivezl ze své diplomatické mise ve Francii. Věnoval se také rozvoji lázeňství v Kynžvartě, kde nechal v roce 1863 postavit první lázeňský dům Metternich (dnes Orlík). Je po něm pojmenován pramen Richard.
K nejvzácnějším předmětům, které můžete během prohlídky vidět, jsou tři vzácné deskové oltářní malby od Bernarda Strigela, dvorního malíře císaře Maxmiliana II. Jeho obraz „Ukřižování“ se nachází na zámku v Zákupech.
Ve společenském sálu vévodí stolu prostřeném pro početné osazenstvo hostů pozlacený nástolník od francouzské firmy Thomire, patří k největším nástolníkům, které můžete v Evropě vidět.
Další unikát můžete vidět v kancléřově pracovně je to stůl, který pamatuje Vídeňský kongres. Když končil Vídeňský kongres, věděl tehdejší kancléř, kníže Metternich, že jde o nejvýznamnější událost v Evropě. Do Vídně se tehdy sjeli panovníci ze všech koutů Evropy, aby dojednali mocenské uspořádání Evropy po napoleonských válkách. V zastoupení rakouského císaře Františka I. Kongres vedl právě Klemens Metternich. Stůl, na kterém byly podepsány některé ze závěrečných dokumentů, si na památku odvezl na svůj zámek Kynžvart.
To je jen zlomek výčtu, jaké unikáty a umělecké i historické poklady zámek Kynžvart ukrývá. Prohlídkový okruh nakonec zavede návštěvníky do nejstaršího místa zámku – zámecké kaple sv. Antonína Paduánského.
Zámecký park
Kolem zámku se rozkládá rozsáhlý anglický park, který založil slavný vídeňský dvorní zahradník Riedl v době empírové přestavby zámku. Toto nádherné krajinářské dílo patří mezi největší zámecké parky v České republice. Rozkládá se na opravdu velké ploše 293 ha. Abyste se zde nezabloudili a nevynechali některé z významných a památných míst v parku, doporučujeme vzít si mapku v pokladně. Procházka po parku je opravdu příjemných zážitkem a určitě stojí za to, vyhradit si na ni dostatek času. Mezi památná místa, která byste neměli minout patří Obelisk – Františkův monument na Antonínském (Františkově) vrchu – Jedná se o kamenný památník – 15 metrů vysoký granitový obelisk, který nechal zřídit v roce 1835 kancléř Metternich k poctě císařů Františka I. A Ferdinanda V.
Křížová kaple zvaná lesní kaple. V roce 1692 nechal Filip Emmerich hrabě Metternich vybudovat také kapličku na Májové hoře – podle tradice, že tam byl ještě pohanský památník. Metternichové údajně nařídili, aby bylo místo někdejšího pohanského obětiště hlídáno a nedocházelo ke kultovním obětem. Tuto povinnost převzali nejprve benediktýni a v dalších letech tam jeden žil jako poustevník. Na místě byla v roce 1835 vybudována unikátní dřevěná pseudogotická kaple.
Více informací o zámku a zámeckém parku naleznete ZDE
Lázně Kynžvart
Poté, co jsme si užili procházku zámeckým parkem jsme se vydali do Lázní Kynžvart. Zelená turistická značka nás dovedla do obce Lázně Kynžvart, jejímž centrem je Náměstí republiky kostel sv. Markéty. Odtud nás Nádražní a Lázeňská ulice dovedly do parku s promenádními cestami a cvičebními stroji, jaká známe z fitness center a posiloven. Zde si na nich můžeme zacvičit v přírodě.
Nacházíme zde také první prameny pojmenované Helena a Viktor. Naši pozornost upoutal zmenšený model Kladrubského hřebčína, který jsme si v parčíku poblíž Lázeňské kavárny mohli prohlédnout. Potom jsme se vydali k pramenu pojmenovaném po Richardovi Metternichovi. Nedaleko nad ním se nachází lázeňský dům Orlík (původně Metternich).
Zřícenina hradu Kynžvart
Ochutnali jsme vodu z Richardova pramene a vrátili jsme se zpět do obce, odkud nás žlutá turistická značka vedla vzhůru ke zřícenině hradu Kynžvart. Tato romantická zřícenina nad městem má bohatou historii. Cesta vede lesem, s několika stoupáními. Poté, co jsme se dostali ke zřícenině hradu nad městem jsme se vydali zpět k zámku Kynžvart a v těsném sousedství se nacházejícímu golfovému hřišti. Prošli jsme kolem zámeckého hotelu Metternich a odtud jsme se po asfaltové silnici vraceli zpět k vlakovému nádraží.
Foto: JB Cysnews
