Dojeli jsme do obce Skryje, která leží v CHKO Křivoklátsko, nad pravým břehem řeky Berounky. Zaparkovali jsme na náměstí v blízkosti kostela Sv. Michaela Archanděla. Cílem našeho pěšího výletu je zřícenina hradu Týřov.
Cesta po trase Naučné stezky „Po stopách trilobita“
Nejdříve jsme sklesali po modré turistické značce po trase Naučné stezky „Po stopách trilobita“ dolů k řece Berounce. Cestou po naučné stezce si nejen vychutnáme krásné výhledy, ale na zastaveních se můžeme také prohlédnout staré fotografie, repliky zkamenělých trilobitů, na vybraném suťovišti si můžeme také zahrát na paleontologa. Na vyhlídkovém místě jsou umístěna dvě kukátka, která nám přiblíží výhled na hrad Týřov, i na okolní lesy. Přicházíme k řece a vlevo od nás vidíme modrý oblouk mostu přes řeku Berounku.
Cesta po žluté turistické značce
My se však dáváme doleva po žluté turistické značce. Míjíme několik stavení, a chat, přejdeme po dřevěném mostku přes Skryjský potok za poslední chatou a vnořili jsme se do lesa.Nevydáváme se po Naučné stezce „Skryjský luh“,která zde začíná, ale pokračujeme stále po žluté značce a stoupáme po úzké cestě vzhůru po úbočí svahu. Když potkáme turistu jdoucího opačným směrem, na některých místech je vhodnější se zastavit, abychom se mohli minout. Potom přicházíme na vyhlídku nad řekou a odměnou je nám skutečně krásný výhled na řeku. Je odtud vidět i oblouk mostu. Potom začínáme zvolna sklesávat dolů k řece, k místu, kde do ní ústí Úpořský potok. Zde následuje pohodlná cesta podél potoka, která nás přivede pod zříceninu hradu Týřov. Následuje krátké prudší stoupání a již se ocitáme na místě, kde se kdysi hrdě vypínal hrad. O jeho historii si můžeme přečíst na informační tabuli. Zachována zůstala část kulaté věže a část královského paláce. Od něho se nám opět naskýtají krásné výhledy na řeku.
Zpátky se vracíme stejnou trasou do obce Skryje.
Délka trasy: 3 km
Týřov (německy Angerbach)
je zřícenina hradu v okrese Rakovník. Nachází se v CHKO na ostrožně nad soutokem Úpořského potoka a řeky Berounky. Okolí hradu je chráněno jako národní přírodní rezervace Týřov. Týřov je hrad kastelového typu postavený ve 13. století podle importovaného francouzského vzoru. Hrady kastelového typu mají pravidelný půdorys a hradby jsou osazeny větším počtem věží. V době postavení byl tento typ hradu ve střední Evropě ojedinělý a výjimečný a notně předběhl dobu. V západní Evropě se stavěly běžně, protože hrady byly často obléhány a dobývány, ale u nás neměly obdoby; podobná hradní architektura se začala uplatňovat až v 15. století. Ve vrcholném středověku spočívala obrana hradu v pasivním kladení překážek nepříteli. Hrady kastelového typu jsou naproti tomu schopny aktivní obrany.
Hrad založil na počátku své vlády král Václav I. První zmínka o Týřově pochází ze září 1249 (Thyrow, kdy zde král zajal vzbouřeného syna Přemysla (budoucího krále Přemysla Otakara II.) a jeho stoupence. Hrad stál nad brodem důležité zemské stezky na pravém břehu řeky Berounky. Od počátku měl hrad dvě jména, jedno české a druhé německé Angerbach.
Král Jan Lucemburský hrad zastavil Vilému Zajíci z Valdeka, který na králův pokyn ve zdejší věži věznil od října 1315 do dubna 1316 Jindřicha z Lipé. Týřov byl jedním z prvních hradů, které Karel IV. po svém návratu do Čech vykoupil v roce 1333 zpět ze zástavy ke koruně a ve svém zákoníku Majestas Carolina jej zařadil mezi statky podmínečně zcizitelné. Týřov se těšil velkému zájmu českých králů pro své mimořádné vojenské kvality. Za husitských válek byl hrad v zástavním držení Aleše Holického ze Šternberka, předního přívržence císaře Zikmunda, ale vzhledem k jeho výjimečnému obrannému systému se Týřova bouřlivé události této doby, jako jediného hradu v širokém okolí, nedotkly. Za Jiřího z Poděbrad získal Týřov do zástavního držení jeho sekretář Jošt z Ensidle. Joštův vnuk Jiří byl zajat v Bitvě u Moháče, a aby jeho otec Henrich zaplatit výkupné, musel hrad v roce 1528 zastavit Jáchymu z Malcaunu. O dva roky později získal Lorenc Šlik povolení k vyplacení hradu, kterému Henrich zabránil jen díky prodeji velkého množství vsí z hospodářského zázemí hradu, a ten přestal být udržován. Postupně zchátral a roku 1575 se již uvádí jako pustý, ale přesto za něj Jan starší z Lobkovic zaplatil v roce 1578 12 500 kop. Hrad však neobnovil a panství bylo brzy připojeno ke Křivoklátu.
Zdroj: Wikipedie
