Jarní výlet v Železných horách soutěskou kaňonu řeky Doubravy

Divokost, tajemnost, romantiku to vše nabízí kaňonovité údolí řeky Doubravy. Už v roce 1906 ji pro svou atraktivitu navštívil i T.G. Masaryk.

 

Přírodní rezervace Údolí Doubravy byla vyhlášena v roce 1986 a o 7 let později vznikla naučná stezka. Trasa začíná v obci Bílek kde je i parkoviště nebo vlaková zastávka. Po červené turistické značně která vede souběžně se stezkou, jdeme podél řeky Doubravy nebo také Doubravky jak byla a je nazývána místními obyvateli. Řeka v začátku cesty klidně meandruje zvlněnou lesní krajinou a posléze mění svůj charakter. Z klidné říčky se stává divoká řeka s četnými peřejemi a s vodopádem vysokým přibližně 2 m. Právě tyto místa mezi Bílkem a Čertovým stolkem patří mezi nejpůvabnější a zároveň nejnáročnější úsek. Nacházejí se zde exponovanější místa, které překonáte pomocí žebříků, můstků nebo řetězů.

 

 

V další části cesty za chatovou osadou Točivý vír začíná řeka zvolňovat a poklidně teče až k Hornímu mlýnu, který je rodištěm humoristy a redaktora Ignáta Hérmanna. Jeho rodiště se bohužel nedochovalo, jelikož mlýn v 1982 následkem elektrického zkratu kompletně vyhořel. Na jeho místě zůstala jen část hospodářské budovy. Památka zdejšího významného rodáka je připomenuta sochou v nedalekém centru Chotěboře.

 

Z Horního mlýna půjdeme dál po zelené turistické značce k mlýnu Hornímu. Projdeme vesnicí Horní Sokolovec a v místech rekreačního střediska Chotěboř navážeme opět na naučnou stezku. Ta nás příjemnou lesní cestou nad druhou stranou řeky Doubrava, zavede zpět do vesnice Bílek.

 

Pověst o poustevníkovi

K jeskyni nad vrcholem skály se váže pověst o poustevníkovi, který prý v ní za dávných časů přebýval. Poustevník vedl klidný a skromný život, který jednoho dne začal narušovat ďábel. Navštěvoval poustevníka pravidelně, vybízel ho ke konzumaci lahodného jídla a pití a nabádal ho tak k pokušení. Zoufalý poustevník ďáblovi odolával, ale chtěl se ho zbavit. Rozhodl se tedy zajít pro radu do Chotěboře ke knížeti. Ten poradil ať čertovi vyhoví a pozve ho k společné hostině. Předtím ale musí na kamennou lavici nakreslit svěcenou vodou tři kříže. Poustevník tak učinil a čekal na čerta. Za chvíli se opravdu objevil a nabízel poustevníkovi hostinu, o jaké se mu ani nezdálo. Ten ji přijal pod podmínkou, že ďábel bude hodovat s ním. Jakmile se ďábel posadil na kamennou lavici s posvěcenou vodou, zasyčel a proměnil se v páry. Od té chvíle se tomuto místu říká čertův stolek.

Foto: MPcysnews