Vydali jsme se na silvestrovský výlet po první značené turistické trase v českých zemích , která vede z Berouna do Karlštejna. Od nemocnice nás červená turistická značka vedla k Dubu na Herinkách, který je chráněným památným stromem,. Poté jsme sestoupali do Svatého Jana pod Skalou s barokním kostelem a benediktinským klášterem. Místo je také známé krasovými prameny a jeskyní, v které podle legendy žil poustevník Ivan. Vystoupali jsme na vyhlídku a projeli se vláčkem ve skanzenu Solvayovy lomy.
Svatý Jan pod Skalou
Kostel Narození svatého Jana Křtitele s jeskyní svatého Ivana je raně barokní stavba z let 1657–1661 postavená podle plánů Carla Luraga. Uprostřed kostela stojí náhrobek svatého Ivana, ve kterém je umístěna schránka se světcovými ostatky. Kostel je propojen se starým skalním kostelem – jeskyní svatého Ivana. V části skalního kostela je zachována přirozená travertinová jeskyně, zdobená původní krápníkovou výzdobou. Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně vyvěrá silný pramen léčivé vody, Pramen svatého Ivana. V kostele se nacházejí jeskynní prostory, v nichž podle legendy žil a byl pochován v 9. století poustevník Ivan. Dominantou obce je 50–60 metrů vysoký pás impozantních vápencových masivů Svatojánské skalní stěny, která se v nejvyšším místě vypíná do výšky 150 metrů nad klášter a dominuje tak celému okolí. Asi v polovině cesty k vyhlídce u kříže na vrcholu skály, na ostrohu nad údolím, je barokní kaple Povýšení svatého Kříže z roku 1714. Na vrcholu skály existovalo pravěké hradiště U Kříže, z něhož se dochovala část čelního opevnění. V obci je hřbitov s kaplí svatého Maxmiliána v neogotickém slohu, kterou projektoval Bernhard Grueber. V kryptě kaple se nachází rodinná hrobka Bergerů. Kapli s rodinnou hrobkou dal postavit v letech 1847–1849 JUDr. Maxmilián Berger, předseda spolku pro postavení Národního divadla v Praze.
Zdroj: Wikipedie
Po krátkém občerstvení v restauraci hotelu Obecná škola jsme se vydali k benediktinskému klášteru a odtud jsme stoupali ke kapli Povýšení sv. Kříže. Odtud jsme chvíli šli po úzké cestě vedoucí po vrstevnici a potom již začínalo poměrně prudké stoupání po dřevěných schodech. Vyšli jsme po nich a odbočili doprava. Cesta nás dovedla k vyhlídkovému místu s křížem, odkud byl výhled nejen na Svatý Jan, ale na kopce v okolí. Vrátili jsme se po cestě zpátky a pokračovali po naučné stezce Svatojanský okruh.
Skanzen Solvayovy lomy
Vyšli jsme z lesa a najednouse před námi objevil železniční přejezd s výstražným křížem. Vstoupili jsme do skanzenu Solvayovy lomy, kudy vede úzkorozchodná železnice a přejezd upozorňoval příchozí na možnost průjezdu vláčku. Kromě těchto atraktivních projížděk jsme si v Solvayových lomech prohlédli geologickou expozici hornin Českého krasu. Otevírací doba skanzenu je od května do října, my jsme přišli v době, kdy jezdily po úzkorozchodné trati vláčky při silvestrovských a novoročních jízdách a na příjezd vláčku nás upozornil zvuk motoru lokomotivy.
Solvayovy lomy byly po několik desetiletí významným dodavatelem kvalitního vápence pro chemickou výrobu. Těžba zde probíhala bez ohledu na politický vývoj a nezastavila ji ani druhá světová válka. Na objem těžby byly kladeny vysoké nároky, a tak užívaná technologie těžby prodělala více změn, než kolik se dotklo některých starších dolů za celá staletí. Zajímavým vývojem prošla i doprava vápence, který nebyl dopravován jen po železnici a zpevněných cestách, ale také pod zemí a část své cesty urazil dokonce vzduchem vysoko nad korunami stromů. S bohatou historií těžby a dopravy vápence se dnes můžete seznámit při návštěvě skanzenu. roku 1993 bylo založeno občanské sdružení Společnost Barbora, společnost pro zachování důlních a průmyslových památek (dnes Společnost Barbora, z.s.). Jeho členové postupně obnovili úzkorozchodnou dráhu a v prostorách bývalého lomu vybudovali skanzen Solvayovy lomy. Návštěvníkům nabízí jízdu úzkorozchodnou drahou po okruhu dlouhém 1,8 km, prohlídku štoly a muzea těžby a dopravy vápence v Českém krasu. V rámci venkovní expozice si mohou návštěvníci prohlédnout například vzduchový vrátek a svážnou dráhu, lanové bagry, úzkorozchodné lokomotivy, důlní a lomové vozíky i další exponáty.
Zdroj: Skanzen Solvayovy lomy
Více informací naleznete ZDE
Jeskyně Arnika a cesta do Hostima
Ze Solvayových lomů nás naučná stezka Svatojanský okruh dovedla na zelenou turistickou značku, po té jsme sestupovali k jeskyni Arnika. Odtud jsme klesali k rozcestí Propadlé vody. Zelená turistická značka nás dovedla do obce Hostim. Zelená značka vede dále až do obce Srbsko. Odtud je možné pokračovat vlakem buď směrem na Beroun nebo do Prahy.
Foto: JB Cysnews
