Vánoční atmosféru a tradice připomene na hradě Karlštejn adventní výzdoba Císařského paláce v rámci běžných prohlídek základního okruhu Císařská rezidence Karla IV. v termínu od 28.11.2025 do 04.01.2026 vždy pátek – neděle.
Otevírací doba hrad Karlštejn
29.12. 2025 – 4.1.2026 10 – 15 hod
Více informací naleznete ZDE
Povánoční vycházka na hrad Karlštejn
Vydali jsme se na hrad, který je spojený s českou minulostí, na majestátní Karlštejn. Městys Karlštejn je pojmenován podle hradu Karlštejna. Zaujímá dvě katastrální území s názvy původních vsí: Budňany na levém břehu Berounky, kam patří i hrad, a Poučník na pravém břehu Berounky, kde se nachází i vlakové nádraží. Z vlakového nádraží jsme mířili k mostu přes řeku Berounku, který nás překvapil svojí mohutností. Přes Berounku zde původně vedl ocelový příhradový most se zděným středním pilířem postavený v druhé polovině 19. století. Tento most byl zbořen v roce 1993, kdy byl nahrazen mostem novým. Všimli jsme si ukazatelů k nedalekému Zoo parku, který však je v zimních měsících uzavřen. Přešli jsme most a přímo před námi se nacházela geologická zajímavost Budňanská skála je odkryv zvrásněných vrstev hornin na rozhraní siluru a devonu. Lokalita se nachází na území Chráněné krajinné oblasti Český kras a národní přírodní rezervace Karlštejn. Správa Chráněné krajinné oblasti Český kras se nachází též v Karlštejně přímo vedle schodů vedoucích na hřbitov a ke kostelu svatého Palmacia.
Kostel sv. Palmacia
Kostel svatého Palmacia v Budňanech je středověká stavba založená v roce 1351 v souvislosti s výstavbou blízkého hradu Karlštejn a barokně přestavěná v 18. století. Je památkově chráněn. Původně šlo o gotickou kapli založenou Karlem IV. pro uložení ostatků svatého Palmácia. Dnes je to jednolodní stavba s presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou. Stojí na hřbitově, rozloženém ve svažitém terénu a při pohledu přes řeku Berounku na hrad Karlštejn tvoří důležitý malebný motiv v popředí.
Zdroj: Wikipedie
Cesta ku hradu částí Budňany
Prošli jsme hřbitov a cesta kolem výklenkové kaple nás dovedla kolem památníku obětem 1. světové války zpět na hlavní silnici stoupající ke hradu souběžně s ní vede žlutá turistická značka stezky sv. Ludmily. Hrad Karlštejn byl postaven v letech 1348–1365. První písemná zmínka o vsi v podhradí hradu Karlštejn pochází z roku 1348.Středověké městečko Budňany bylo zmíněno poprvé roku 1441. Cesta k hradu je lemována řadou prodejen suvenýrů, občerstvení, a navštívit můžete například také Muzeum uniforem či Dům hodin, před kterým se nachází i karlštejnská zvonkohra. Pokračovali jsme v cestě a zaujaly nás sluneční hodiny na fasádě Muzea obchodu v sousedství Restaurace U Janů. Zde je malá křižovatka s turistickým rozcestníkem. Z hlavní cesty odbočuje silnice vedoucí podél Budňanského potoka. Pokud se po ní vydáte, dojdete k restauraci Pod dračí skalou, která je vyhlášena vynikajícími zvěřinovými pokrmy.
Muzeum betlémů
Pod mohutným stromem vedle barokní sochy sv. Šebestiána z roku 1714, která vznikla v dílně Matyáše Bernarda Brauna, jsme si prohlédli slaměný betlém. Nemohli jsme vynechat návštěvu Muzea betlémů, které se nachází přímo naproti betlému ze slámy. V přízemí domu je k vidění kolekce českých historických betlémů vyřezávaných ze dřeva, doplněnou betlémy z dobových raritních materiálů například z vosku, cukru nebo chleba. V patře se nachází divácky nejzajímavější dílo – Karlštejnský královský betlém. Do barokních sklepení domu je umístěna výstava o dějinách vinařství na Karlštejně. Na nádvoří můžete nahlédnout do alchymistické dílny. Pohyblivá alchymistická dílna vznikala podle starých rytin a obrazů z doby Rudolfa II.
Stoupáme dále ke hradu
Po prohlídce betlémů jsme pokračovali v cestě kolem sokolovny, vedle které dříve bývalo letní kino. Kolem základní školy jsme se dostali k rozcestníku Pod hradem. Odtud jsme již stoupali po červené turistické značce k muzeu voskových figurín. Zde návštěvník nahlédne do života řemeslníků, hrnčířů, zbrojnošů i legendárního krysaře. Na vlastní oči uvidíte středověké vězení, nakouknete pod ruku katovi. Spatří Karla IV. včetně jeho čtyř žen, Rudolfa II., astronoma Tycho de Brahe, Jehuda Löw pracujícího na obřím Golemovi, bájnou Sirael, Marii Terezii, Napoleona i Františka Josefa I. V závěrečné síni uvidíte voskové figuríny T. G. Masaryka, Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany i Matky Terezy. Od muzea voskových figurín jsme došli až před bránu hradu vyzdobenou adventními věnci. Červená turistická stezka Vojty Náprstka klesá před branou do hradu po schodišti dolů k Budňanskému potoku, a i odtud se dostanete k restauraci a penzionu Pod dračí skalou.
Nádvoří hradu
My jsme prošli hradní branou a pokračovali kolem věže Voršilka k nádvoří hradu. Voršilka je dvoupatrová věž čtvercového půdorysu s valbovou střechou nacházející se u okraje příkrého svahu. Kdysi sloužila jako hlavní vstup do hradu a byla zazděna při pozdějších přestavbách, když byla přístupová cesta přeložena na dno příkopu, takže se stala neprůchozí hradební věží, a je součástí hradního fortifikačního systému.
Centrem hradu a nejkrásnějším prostorem je Kaple svatého Kříže. Nalézající se ve Velké věži. Je to ústřední posvátný prostor, původně sloužící jako pokladnice korunovačních klenotů a osobní sbírka Karla IV. V druhém patře Velké věže se nachází unikátní sbírka 129 gotických obrazů světců a světic, doplněná bohatou výzdobou z polodrahokamů a zlaceného štuku, evokující nebeskou sféru. Kaple byla vysvěcena v roce 1365 a dodnes se zachovala v téměř původním stavu, představující oslavu jak světské, tak duchovní moci Karla IV. V sousední Mariánské věži se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prostor ohraničuje Císařský palác a navazující budova purkrabství. V budově purkrabství naleznete nově vybudované poklady a občerstvení. Rádi jsme využili příležitost ochutnat výborný koláč s drobenkou a svařené víno.
Pro návštěvu si můžete zvolit některý ze tří prohlídkových okruhů, které vás provedou soukromými i reprezentačními komnatami Karla V., Mariánskou nebo Velkou věží, Hradním lapidáriem a také zmiňovanou kaplí sv. Kříže. Více informací naleznete ZDE
Z historie hradu Karlštejn
Hrad Karlštejn byl založen okolo roku 1348 jako soukromé reprezentační sídlo českého a římského krále (později císaře) Karla IV. Na podzim roku 1355 čerstvě ustanovený římský císař Karel, navrátivší se z římské jízdy za císařskou korunovací, účel rozestavěného hradu pozměnil. Rozhodl se jej užívat jako královskou klenotnici – důmyslně duchovně i vojensky střežené úložiště říšských korunovačních klenotů a souboru svatých ostatků. České korunovační klenoty, do té doby přechovávané v katedrále svatého Víta v Praze, se poprvé na Karlštejně krátce ocitly až počátkem 20. let 15. století na příkaz Karlova syna Václava IV. Vzápětí král Zikmund oba soubory královských insignií nechal z obav před husitskými bouřemi vyvézt z Českého království. Po skončení husitských válek byly na Karlštejn navráceny k úschově roku 1436 pouze české královské klenoty (včetně listinného korunního archivu) a setrvaly zde s krátkými přestávkami až do roku 1619.
Nejcennějšími dochovanými prostorami na Karlštejně jsou kaple sv. Kateřiny a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánské věži a kaple sv. Kříže ve Velké věži, na jejichž výzdobě se podíleli přední mistři českého gotického malířství. Jedinečně zachovalá nástěnná výzdoba všech zmíněných kaplí, tvořená freskovými malbami a inkrustovanými pásy, je ukázkou vyspělé umělecké práce pozdního středověku. Pozoruhodně zachovalé jsou také tzv. schodištní freskové cykly ve schodišťovém přístavku Velké věže. Unikátem hradu je pak soubor 129 gotických deskových maleb zdobící stěny kaple sv. Kříže, který svým rozsahem nemá ve světě obdoby. Interiér kaple včetně deskových obrazů byl pak náročně zrestaurován v letech 1985‒2003 v rámci projektu Soubor středověkých deskových maleb Mistra Theodorika, za který posléze Národní památkový ústav získal formou diplomu cenu Evropské unie v oblasti kulturního dědictví Europa Nostra Award za rok 2005 v kategorii Konzervování ‒ Sbírky uměleckých děl, jež se stala dokladem citlivě provedené restaurace a jedinečnosti souboru deskových obrazů nejen v českém, ale též evropském měřítku. Ačkoliv je současný hrad výsledkem dříve horlivě diskutované, kritikou nešetřené a poněkud sporně přijímané novogotické přestavby ze závěru 19. století, snaží se na ni dnešní orgány památkové péče pohlížet jako na svébytnou, záchrannou restauraci podmíněnou proudem dobových teoretických názorů na obnovu historických středověkých památek.
Zdroj: Wikipedie
Foto: Cysnews
