Města a obce mají spočítané, o kolik se zvedne jejich rozpočet zavedením zálohového systému. Jak se tato změna propíše konkrétně do obecní kasy lze spočítat ihned díky kalkulačce na webu ministerstva životního prostředí.
„Česko je připraveno zálohovat, je ale logické, že s touto recyklační revolucí přichází řada otázek. Některé obce se nás například ptají, zda novela zákona o obalech bude, či nebude mít negativní dopady na obecní rozpočty. Rozpaky obcí velmi citlivě vnímáme, a proto jsme již na jaře při představení tezí novely zákona o obalech informovali, že bude budoucí operátor povinen odvádět část nevybraných záloh ve výši 15 procent obcím. Je to pochopitelné, protože když lidé nezálohují, jsou to právě obce, které řeší, co s petkou, ať už skončí ve žlutém kontejneru, černé popelnici, nebo pohozená na ulici či v přírodě. Ten nový příjem pro obce z nevybraných záloh zaručí, že si obecnírozpočty přilepší ročně v řádu desítek tisíc korun i více,“ objasňuje principy systému zálohování, které se dotknou obcí, MINISTR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PETR HLADÍK (KDU-ČSL).
Příjem obecních rozpočtů
Se zavedením zálohovaní se po kalkulaci ztrát i nových příjmů celkově zvedne příjem obecních rozpočtů v průměru o 39 Kč na hlavu občana (TZ zde).
„Mezi starosty a lidmi se šíří nepravdy o ekonomickém dopadu zálohování na obce. Nově jsme i proto zprovoznili KALKULAČKU, která hoaxy objektivně, na základě relevantních dat Eko-komu, vyvrací. Každá obec si může hned udělat reálný obrázek. Příjmy jsou zatím bez započtení zpoplatnění papírových letáků, to znamená, že ten pozitivní dopad pro obce by měl být ve výsledku ještě vyšší. Nicméně i budoucí příjem z reklamních letáků můžete v naší kalkulačce vidět už nyní. Zároveň Ministerstvo životního prostředí k jejímu představení uspořádalo pro zástupce obcí koncem prosince WEBINÁŘ,“ vypočítává nové aktivity na podporu obcí ministr Hladík.
Příkladové obce
Například obec Černovice na Pelhřimovsku s 1 700 obyvateli si se zavedením zálohového systému přilepší o 17 procent příjmu, tedy asi o 85 tisíc korun.
STAROSTA ČERNOVIC JAN BROŽEK k tomu dodává: „Jsem rád, že ministerstvo zveřejnilo kalkulačku k zálohování, a ještě takto s předstihem. Proměna systému přináší logicky obavy starostů, proto je třeba dopředu vědět, jak nás novela zákona o obalech ovlivní, a zároveň je třeba dodávat k odpadové budoucnosti jasná data, aby pro nás byly změny předvídatelné. Potřebujeme vědět, jak se systém zálohování promítne do hospodaření konkrétních obcí, i proto je kolem toho dost vzrušená
debata. Osobně považuji stávající systém odpadového hospodářství obcí za vyčerpaný, nelze dosáhnout lepších výsledků a splnění cílů přidáváním dalších kontejnerů. Zálohování podle mě systém neboří, ale doplňuje. Téměř každý starosta řeší přeplněnost kontejnerů, a když petky ze systému vyndáme, situace by se měla zlepšit.“
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí od samého začátku debat k zavedení povinného zálohování komunikuje se Sdružením místních samospráv a Svazem měst a obcí ČR a všemi dalšími aktéry, kterých se novela dotýká, a zapojuje je do výměny informací a názorů. Díky tomu mohlo MŽP dopředu reagovat na argumenty starostek
a starostů, kteří se obávají poklesu příjmů od Ekokomu kvůli odklonu petek ze žlutých nádob na třídění i zvýšení nákladů na svoz, a systém zálohování robustněji postavit i na extra příjmech pro obce. Jejich zdrojem bude podíl nevybraných záloh od operátora systému a také zpoplatnění reklamních letáků, které zatím končí v nádobách na třídění načerno.
Novela zákona o obalech
Novela zákona o obalech je aktuálně V PŘIPOMÍNKOVÉM ŘÍZENÍ, následně půjde do Sněmovny i do Senátu PČR. První možný termín, kdybychom v Česku mohli začít zálohovat, je v polovině roku 2025. Zálohování PET lahví a plechovek spustily již mnohé státy EU, mezi nimi například Slovensko, Německo, Lotyšsko, Malta i Rumunsko. Na spuštění zálohového systému čeká například Rakousko, Polsko nebo Maďarsko.
