Italský region Marche a jeho neopakovatelná krása moře a hor v městečku Montedinove
Marche (plurál, původně Marca d’Ancona – Anconská Marka) je kraj ve střední Itálii. Na severu sousedí s Emilií-Romagnou, na severozápadě se San Marinem a Toskánskem, Umbrií na jihozápadě, Abruzzem a Laziem na jihu a Jaderským mořem na východě. Region má rozlohu 9 694 km² a žije zde 1,5 miliónu obyvatel. Dělí se na 5 provincií. Hlavním městem je Ancona. wikipedia
Měl jsem možnost tuto oblast letos navštívit a projet několik míst a to většinou ve vnitrozemí v části regionu Ascoli Piceno. Velkou zajímavostí této oblasti je, že každý z těchto krajů je na jedné části u moře a na druhém konci se dotýká vrcholků hor.
Je to kraj kde se pěstuje víno a olivy, jablka i pomeranče a samozřejmě je zde proslulá italská šunka pod názvem Prosciutto . Italská kuchyně je neopakovatelná a krajina i městečka v této oblasti nám Středoevropanům připadají jako z historického filmu. Příkladem může být navštívené město Montedinove jež se nalézá na vysokém vyvýšeném ostrohu a majestátně zhlíží na krajinu pod sebou.
Výhled do krajiny směr moře
Výhled do krajiny směr hory
Montedinove se nalézá ve výšce 561 m. n a počet obyvatel je kolem pětiset . Silnice se vine po vrcholku kopce a tak příjezd je velice zajímavý a od moře konkrétně ze San Benedetta del Tronta je to kolem 50 kilometrů a lze to zvládnout za hodinu klidné jízdy.
Po které se objevíme před vstupem do města, kde na náměstí jsou dva kostely a to Santa Marie dé Cellis a San Lorenzo. Naproti radnice s elegantní radniční věží s velkými hodinami. Nádherné výhledy máme na jedné straně města od kostela výhled až na moře a na druhé straně města je nádherný pohled na pohoří parku Sibillini. A tak není problém ráno vidět úžasný východ slunce a večer stejně ohromující zapadající sluníčko za vrcholky hor.
Samotná historie toho místa je až do 6.století našeho letopočtu, avšak první písemné zmínky jsou z roku 1039. Historie dýchá z každého kamene na dlažbě a tak jsme unešení tímto místem kde, jakoby se zastavil čas. Úzké křivolaké uličky vyvolávají pocit, že zde sotva projdou dva lidé, jsou využívány pro provoz aut a tak se zde historie snoubí se současností.
Procházeli jsme se po okolí a nemohli jsme se ubránit pocitu posunu v čase a ocitli jsme se v jiné době a to v 15. století. Každou chvilku jsme očekávali středověkého rytíře či honosnou paní. A jelikož se pomalu blížil podvečer, byli jsme svědky pomalého západu slunce a město dostávalo úplně jinou atmosféru. Zapadající sluníčko za horský masiv a do šera oblékající se krajina umocnila naše pocity z toho místa.
A tak při letní dovolené v oblasti Palmové riviéry můžeme navštívit i toto městečko. A také další, jež Vám představím v příštím článku.
