Azorské souostroví se skládá z devíti ostrovů sopečného původu. Jsou to Santa Maria, São Miguel, Graciosa, Terceira, São Jorge, Pico, Faial, Flores a Corvo.
Vznik a lokace
Azorské ostrovy vznikaly průběžně v období mezi miocénem a holocénem. Nejstarší z nich – Santa Maria – se začal formovat již před více než 8 miliony let, zatímco nejmladší – Pico – vznikl před zhruba 250 000 lety. Rozkládají se po délce asi 1000 km uprostřed Atlantského oceánu téměř na poloviční cestě od západního pobřeží Portugalska k ostrovu Newfoundland u severovýchodního pobřeží Kanady. Tvoří součást nejdelšího zemského horského systému zvaného Mid-Atlantic Ridge (Seveoatlantský hřeben) dlouhého 23 000 km. K Azorským ostrovům také patří četné skalnaté ostrůvky ležící směrem k jihozápadu zvané Formigas (což v portugalštině znamená „mravenci“). Nevyskytuje se na nich žádná flora ani fauna a na největším z nich je pouze maják, který z dálky upozorňuje plavidla na nebezpečná skaliska.
Ostrovy „jestřábí“ či „blažené“
Původně neobydlené (až do první poloviny 15. století, kdy začalo vznikat první osídlování Portugalci), tyto nově objevené ostrovy získaly název Açores, údajně podle dravých ptáků poletujících nad ostrovem Santa Maria, který byl objeven jako první. Açor znamená v portugalštině jestřáb. Existují však domněnky, že se nejednalo o jestřáby, nýbrž o místní příbuzné druhu káňete lesního. Jiná legenda praví, že ostrovy získaly své jméno od azurově modré barvy znázorňující obrys ostrovů na obzoru, podle kterého mořeplavci na svých cestách ostrovy identifikovali. Kromě toho získaly Azory rovněž přezdívky Ilhas Cassiterides neboli ostrovy cínu a stříbra, Ilhas de Sete Cidades (ostrovy sedmi měst) a Ilhas Afortunadas čili ostrovy „šťastné“ nebo „blažené“ (z řeckého výrazu makáron nésoi neboli „šťastné ostrovy“ pochází název Makaronésie, což je území, které zahrnuje kromě Azor také Madeiru, Kapverdy a Kanárské ostrovy).
Historie a současnost
Osídlování Azorských ostrovů nastalo v roce 1439. Nejprve přišli dobyvatelé z různých částí portugalské pevniny a z Madeiry. Nynější obyvatelé jsou potomci původních imigrantů převážně z regionů Minho, Ribatejo, Alentejo a Algarve, ale také sefardských Židů, Vlámů, Francouzů, Italů, Britů, Němců, maurských zajatců, španělských duchovních, vojáků, vládních zaměstnanců, drobných kriminálníků a evropských obchodníků.
Dnešní ostrované se tradičně věnují převážně zemědělství – chovají ovce, kozy a skot a pěstují kromě obilí také kukuřici, cukrovou třtinu a révu vinnou. Turismus není příliš rozvinutý (kromě července a srpna, kdy na ostrovy přijíždějí převážně Kanaďané a Američané) pro velkou vzdálenost, relativní nedostupnost, nepříznivé počasí (ačkoli průměrná roční teplota je 15°C ) a nedostatek pláží, neboť pobřeží je většinou nepřístupné, díky skalním útesům a lávovým vyvřelinám.
Azory jsou také ostrovy barev a květin. Na rozdíl od portugalské pevniny (a jižní Evropy vůbec) je zde všude čisto, poklidno a zeleno. Jejich obyvatelé milují barvy a proto si svá obydlí malují krásnými pastelovými barvami. Za domečkem se většinou nachází zelená pastvina ohraničené zídkami z lávového kamene zvané currais a na ní se pase kravička (podle velikosti currais i celá stáda) či několik koz nebo ovcí. V předzahrádkách jsou vysázené hortensie, kterými jsou Azory proslavené, ačkoli ty rostou nejen kolem domků, ale i podél silnic, na loukách a v parcích. Jelikož je srážkový úhrn na ostrovech poměrně vysoký, krajina je tu neustále zelená a bujně svěží.
UNESCO
Na seznam světového dědictví se zapsaly hned dvě památky Azorských ostrovů. Jednou je historické centrum nejstaršího města Angra do Heroísmo (zal. roku 1534) na ostrově Terceira, které bylo v roce 1980 postižené silným zemětřesením, ale následně znovu postaveno. Druhým je podivuhodná vinohradnická oblast ostrova Pico, která se rozkládá na úpatí stejnojmenné sopky poblíž přístavního města Madalena. Podivuhodná proto, že je doslova „posetá“ čtvercovými zídkami z lávového kamene, které vytvářejí výše zmíněné currais na ploše o téměř 1000 hektarech, uprostřed nichž rostou keře révy vinné.
Pokračování příště…
Jak se na Azory dostat?
Sledujte tzv. last minute nabídky cestovních společností nebo národních i nízkonákladových dopravců. Z Lisabonu se létá denně na tři azorská mezinárodní letiště – Ponta Delgada, Terceira a Horta a když se šikovně nakoupí, vyjde vás zpáteční letenka na 2500 Kč. Mezi jednotlivými ostrovy je možné využít dopravu trajektem i letecky a zpáteční letenky lze pořídit již od 50 Eur. Tak tedy bom vôo, jak říkají Portugalci!
text a foto : Helena Baker
