Starý Plzenec město známé nejen výrobou sektu

Vydali jsme se na výlet do západočeského města Starý Plzenec, nad kterým se tyčí silueta hradu Radyně. Nalezli jsme zde několik turisticky zajímavých míst a cílů.

Starý Plzenec

První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě bez přívlastku starý) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště (iuxta Pilisini urbem) kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo, zmiňované jako Plizeni (993) či Plizen (1109), s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě. V letech 1213–1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224–1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský“. Důležitost staré Plzně byla jistě vnímána i Přemyslem Otakarem II. Ten ve své rozsáhlé zakladatelské a fundační činnosti zanechal stopy i zde. Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto jsou známy jejich jména, i když některé již dávno zanikly.Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala. Od 1. ledna 2007 je obec součástí okresu Plzeň-město (předtím okresu Plzeň-jih).

Zdroj: Wikipedie

Hrad Radyně

Nejprve jsme se vydali ku hradu Radyně. Přijeli jsme na parkoviště pod hradem a hned nás upoutala budova Centra služeb pro turisty v předhradí nedaleko parkoviště. Toto informační zařízení poskytuje informace nejen o historii hradu Radyně ale také zajímavých turistických místech v okolí. Je zde možnost zapůjčení audio průvodce, cyklisté mohou využít samoobslužný cykloservis a cyklo mapy. Pro všechny návštěvníky jsou k dispozici WC s bezbariérovým přístupem, přebalovacím pultem a sprchou. Přestože hrad byl uzavřen, centrum je otevřeno celoročně.

Otevírací doba centra:

duben – říjen denně 9.00 – 18.00 h

listopad – březen denně 9.00 – 16.00 h

Naučná stezka Skalní stezka

Vybaveni potřebnými informacemi jsme se nejprve vydali k hradu. Ten byl v době naší návštěvy uzavřen. Nebyli jsme však zklamáni, protože jsme se vydali na vycházku po naučné stezce Skalní stezka, která je označena modrou barvou. Stezka je dlouhá 3,326 km a není vhodná pro kočárky a ivalidní vozíky. Na cestě je 7 zastavení – Pod hájovnou, Vysoký Štont, Lom Hřeben, U Mohyly, Andrejšky, Otýsův lom, Svatební stěna. Můžete si odpočinou v altánku u Vysokého Štontu a u studánky nebo v Otýsově lomu. Z Vysokého Štontu je nádherný výhled na hrad Radyně. U skalního masivu Andrejšky se naučná stezka Skalní stezka setkává s naučnou stezkou Staroplzeneckou, která je věnována významným historickým, kulturním, architektonickým a přírodním památkám ve městě a okolí . Má 10 zastavení s infotabulemi. Začátek stezky je na náměstí ve Starém Plzenci.

Historie hradu Radyně

Radyně (původně Karlskrone) je zřícenina hradu na buližníkovém stejnojmenném vrchu (567 metrů) ve Švihovské vrchovině, jižně od Starého Plzence v Plzeňském kraji. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka. Hrad je přístupný veřejnosti.Hrad založil před rokem 1361 král Karel IV. Do konce čtrnáctého století zůstal královským majetkem, ale roku 1400 jej Václav IV. poprvé zastavil. Během husitských válek Radyně představovala významný opěrný bod katolické šlechty. V následujících letech se v držení hradu vystřídali zástupci nižší šlechty, a význam hradu upadal. Koncem patnáctého století už sloužil jen jako lovecké sídlo pánů ze Šternberka a někdy během první poloviny šestnáctého století vyhořel. Roku 1536 Radyni získal Adam ze Šternberka do dědičného vlastnictví, ale v roce 1558 už byl hrad označen jako pustý. Hrad Radyně je vyobrazen na oponě plzeňského Velkého divadla, kterou namaloval v letech 1899–1902 Augustin Němejc.

Zdroj: Wikipedie

Protože nám při okružní cestě po Skalní stezce vyhládlo, vrátili jsme se do města a zastavili se na oběd ve Staroplzenecké restauraci. Jídlo zde bylo vynikající a obsluha vstřícná a ochotná.

Z restaurace jsme se vydali do centra města. Ulice Radynská nás dovedla k budově radnice. Městská radnice byla polovině 19. století postavena na náměstí z domu, který městu prodal bývalý rychtář Matěj Šmolík. Na průčelí radnice je umístěn znak města s latinským nápisem SIGILLUM OPPIDI ANTIQUAE PILSNAE čili „ znak města Staré Plzně“. Uprostřed je městský znak již na barokním štítu s černou orlicí a bílým dvouocasým lvem. Při cestě k řece Úslavě nás na křižovatce zaujal velký špunt z lahve sektu, což nám připomnělo, že ve Starém Plzenci sídlí výrobce sektu firma Bohemia Sekt Překvapilo nás, že dnešní sklepy pro zrání sektu se nacházejí v prostorách někdejšího pivovaru z roku 1873.

Naučná stezka Stará Plzeň a kupci

Další naučná stezka Stará Plzeň a kupci nás dovedla k Rotundě sv. Petra a Pavla

Naučná stezka “Stará Plzeň a kupci“ je zaměřená na období raného středověku a seznamuje se soudobou podobou a organizací hradiště Hůrka Zabývá se životem kupců na řezenské cestě a významem Přemyslovského hradu Plzeň na ostrožně Hůrka pro obchod raně středověkých Čech. Zastávky jsou tvořeny na místech úzce souvisejících s provozem hradiště Hůrka. Délka stezky je 3,5 km a je vhodná pro rodiče s dětmi.

Rotunda sv. Petra a Pavla

Původně rotunda sv. Petra, která byla součástí staroplzeňského hradiště. Stavba se však poprvé připomíná až v listině krále Přemysla Otakara II. roku 1266, podle níž se stal premonstrátský klášter v Chotěšově patronem všech 8 kostelů ve Staré Plzni. Nedaleko rotundy nás zaujaly základy kostela sv. Vavřince. Kostel z 11. století zde stál více jak 800 let. Měl obdélníkový půdorys s poloválcovou apsidou. Jeho stavební materiál byl použit pro výstavbu domů ve Starém Plzenci. Rotunda sv. Petra a Pavla stojí na místě s výhledem na hrad Radyně a město Starý Plzenec. Bohužel nám počasí příliš nepřálo, abychom si výhledy od rotundy opravdu mohli plně užít.