Při pobytu v Karlových Varech jsme si nemohli nechat ujít návštěvu Jan Becher Muzea , které se nachází v prostorách bývalé likérky Jan Becher, kde se po staletí bylinný likér vyráběl. Na rohu ulice T. G. Masaryka a Náměstí republiky Vás na první pohled upoutá zajímavá budova s červenou fasádou. V atriu s nápisem Becherplatz nad vchodem naleznete nejen Jan Becher Muzeum a obchod Jana Bechera, ale také kavárnu Becherplatz, restauraci Becherplatz a pivovar Karel IV.
Budova bývalé likérky na Steinberkách
Roku 1867 přesunul Jan Becher rostoucí výrobu Becherovky do nové továrny na Steinberkách. S dalšími generacemi Becherů zaznamenala továrna architektonické změny. Michael a Rudolf v roce 1900 zvýšili hlavní budovu o další patro s věžičkami, další modernizací továrna prošla roku 1929. Tehdejší podobu si zachovala až do své generální rekonstrukce v roce 1994.
Prohlídka muzea
Na začátku prohlídky vstupujeme do malého kinosálu, protože prohlídka začíná krátkým filmem přibližujícím výrobu tohoto světoznámého bylinného likéru, který existuje již přes dvě století. Převážnou dobu probíhala výroba právě zde v budově na Steinberkách.
Historie rodu Becherů
Poté, co jsme opustili kinosál, jsme vešli do místnosti, kde nás zaujala řada historických exponátů. Zde nás průvodkyně seznámila s historií rodu Becherů. U zrodu jména Becherovky byl obchodník Josef Vitus Becher. Kromě obchodování s kořením v krámku U Tří skřivanů se věnoval i výrobě alkoholu a experimentoval s likéry. Od roku 1805 byl častým návštěvníkem u Josefa Bechera dr. Christian Frobig z Anglie. Při svém odjezdu daroval Josefu Becherovi recept na nový likér. Josef Becher recepturu dva roky testoval a v roce 1807 začal v krámku U Tří skřivanů prodávat likér English Bitter určený k léčbě onemocnění žaludku. Likér získal u lázeňských hostů brzy oblibu. S vývozem Becherovky rodina začala už v první polovině 19. století. V roce 1838 pronikla do Paříže.
Josefův obchod převzal roku 1838 jeho syn Jan Nepomuk Becher. Byl považován za zakladatele firmy v pravém slova smyslu. Skoro 40 let rozvíjel výrobu rodinného likéru, postavil novou továrnu. Janův podpis jako potvrzení kvality a chuti najdeme i dnes na lahvi Becherovky. Jan Becher požádal Karla Laubeho o návrh nové lahve, která tehdy získala svůj plochý tvar dodnes snadno rozpoznatelný mezi ostatními. Od roku 1907 byly lahve odlévány ze zeleného skla.
Roku 1871 převzal rodinný podnik syn Gustav Becher a úspěšně jej vedl skoro tři desetiletí. Byl zdatným obchodníkem a průvodkyně nám prozradila, že jedním z jeho „marketingových tahů“, bylo, pokaždé dodat o jednu položku méně a pro odběratele tak činil Becherovku vzácnou a výjimečnou. Za vedení Gustava Bechera se objevily kalíšky na likér vyrobené z porcelánu.
Becherovka získala za dvě století své existence celou řadu ocenění. Mezi nejvýznamnější patří titul Grand Prix udělený na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. V roce 1910 převzali vedení firmy nevlastní bratři Gustava Bechera Michael a Rudolf. Michael zavedl prodej likéru v praktických cestovních lahvičkách s víčkem.
V roce 1917 rozdělil Michael Becher svůj podíl ve firmě mezi syna Alfreda a zetě Hanse Klapku. Alfred výrobu zmodernizoval a zřídil pobočný závod v Drážďanech. Zemřel během druhé světové války a vedení firmy se ujala jeho dcera Hedda, která jako jediná žena znala tajemství Becherovky a dokázala namíchat unikátní bylinnou směs. Než byla po druhé světové válce za zvláštních okolností odsunuta, byla donucena vydat rodinný poklad komunistickému režimu. Hedda Becher po roce 1989 Karlovy Vary několikrát navštívila. Zemřela v roce 2007 krátce po oslavách 200. výročí Becherovky.
V roce 2003 došlo s marketingovými změnami k oživení vzhledu Becherovky. Martin Blunt do designu spojil žlutomodrou kombinaci a symbolickou červenou pečeť a podpis Jana Bechera. Součástí designu je i tajemný symbol provázející značku od samého počátku.
Současným vlastníkem firmy je francouzský koncern Pernod Ricard, jeden ze tří největších světových výrobcem lihovin a vín. V roce 2010 byla výroba přesunuta do nové továrny v městské části Bohatice.
Interaktivní část expozice
Vyslechli jsme poutavý výklad o historii rodu a prohlédli si vystavené historické exponáty mezi nimi také sešit Liquer Buch s prvními záznamy o vývoji likéru English Bitter. Poté jsme pokračovali do další místnosti, která krásně voněla bylinkami. Základem Becherovky je dvacet druhů bylin a koření pocházejících z okolí Karlových Varů ale i ze vzdálených krajů. Přesná receptura je tajná a chráněná, předává se z generace na generaci. Přesto zde můžete přičichnout k některým používaným kořením jako je skořice, hřebíček, yzop, řebříček, pomerančová kůra.
Potom jsme postoupili do filtrační místnosti . Nasadíte-li si brýle na virtuální realitu, přenesete se přímo do procesu lahvování. Můžete si zahrát hru a po otočení libovolné modré páčky na stěně s napětím sledujete, která z lahví od nejmenší po největší se začne plnit tekutinou.
Degustace
Poté co jsme se seznámili s historií rodu Becherů i s procesem výroby likéru, který bývá nazýván třináctým karlovarským pramenem, vstoupili jsme do poslední místnosti, kde pro nás byla připravena ochutnávka některých výrobků. Protože Becherovka se má podávat vychlazená, byly likéry připraveny do předem vychlazených kalíšků. Průvodkyně nám doporučila k čemu a jak jednotlivé likéry podávat. Potom už jsme ochutnali Becherovku Lemon, standardní Becherovku, hořkou KV 14 i nefiltrovanou Becherovku. Dalším zmíněným výrobkem byla Becherovka Cordial, která je založena na kombinaci alkoholu, cukru a extraktu z lipových květů. Všechny výrobky je možné zakoupit v obchodu Jana Bechera v sousedství muzea, ale průvodkyně nás jen upozornila, že zmíněný likér Cordial tam momentálně nedostaneme a my jsme si vzpomněli na zmínku o chytrém marketingovém tahu Gustava Bechera, kdy pokaždé něco muselo trochu chybět a díky tomu činil Becherovku nápojem vzácným a vyjímečným. Ale v muzeu naopak získáte a objevíte ještě mnohem víc.
Foto: Cysnews
Více informací naleznete ZDE
