Jak budou vypadat energetické systémy pro budoucí vesmírné mise? A dokáže Evropa držet krok ve vývoji technologií, které mohou být klíčové pro budoucnost kosmického průmyslu? Na tyto otázky se zaměří konference Advanced Nuclear Technologies in Space (ANTS) 2026, první evropská akce věnovaná výhradně jaderným technologiím pro vesmírné využití. Konferenci, kterou v listopadu 2026 v Praze hostí České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) společně s European Nuclear Society, přivede do Česka odborníky z oblasti kosmického výzkumu, jaderné energetiky a technologického průmyslu.
Zájem o nové zdroje energie a pohonné systémy
S rozvojem dlouhodobých vesmírných misí roste zájem o nové zdroje energie a pohonné systémy, které umožní fungování technologií i v podmínkách, kde běžné energetické systémy nestačí. Jaderné technologie přitom patří mezi nejperspektivnější řešení pro dlouhodobé vesmírné mise. Dokážou poskytovat stabilní zdroj energie po velmi dlouhou dobu a zároveň výrazně snižovat nároky na množství potřebného paliva.
„V oblastech, kde je dostatek sluneční energie, nedává smysl jaderné technologie nasazovat. Nicméně pro náročnější mise včetně kolonizace Měsíce, Marsu nebo průzkumu vzdálenějších těles hraje volba zdroje energie zásadní roli a bez jaderné energie by jejich realizace byla výrazně složitější nebo v některých případech prakticky nemožná,” vysvětluje předseda programového výboru ANTS Dr. Martin Ševeček.
Právě v reakci na rychlý rozvoj tohoto oboru vznikla konference ANTS 2026.
Organizátoři upozorňují, že dosud chyběla evropská platforma, která by systematicky propojovala kosmický a jaderný sektor, přestože oba obory procházejí zásadním technologickým vývojem. Pokud by Evropa tento vývoj zaspala, mohla by se podle Ševečka v budoucnu stát závislou na technologiích a infrastruktuře vyvíjených mimo evropský prostor, zejména ve Spojených státech a Číně.
„Podobně jako v oblasti AI a dalších pokročilých technologií trpí Evropa roztříštěností názorů, legislativy nebo kapitálových trhů, což ji velmi zpomaluje a snižuje její konkurenceschopnost. Na druhou stranu tu máme úžasné high-tech podniky, které hledají nové příležitosti s vysokou přidanou hodnotou a také bohaté znalostní dědictví generace, která reaktory uměla vyvíjet a stavět,“ komentuje Ševeček.
Konference ANTS přivede do Prahy zástupce výzkumných institucí, průmyslu, kosmických agentur i jaderných organizací podílejících se na vývoji technologií pro budoucí vesmírné mise. Program se zaměří na technologický výzkum a vývoj, testování systémů, výrobní a dodavatelské řetězce, ale také otázky regulace, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce.
„Českým firmám a institucím se otevírá neopakovatelná příležitost spojená s vývojem unikátních moderních technologií, které budou základem následného zapojení do evropských a světových dodavatelských řetězců, jež teprve vznikají. Konkrétní příležitosti lze hledat například v oblasti materiálů pro stínění, palivo, či detektory, v návrhu systémů a jejich energetické správy, systémů řízení nebo testování a certifikace komponent pro potřeby povolení k vynesení do vesmíru,“ říká Adéla Boráňová, programová manažerka ESA BIC Czech Republic z agentury CzechInvest.
Akce vzniká pod hlavičkou European Nuclear Society za podpory agentury CzechInvest a programu ESA BIC Czech Republic. Mezi členy programového výboru jsou odborníci z Česka, Francie, Německa, Itálie i dalších evropských zemí. Na lokální úrovni konferenci hostí České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) společně se společnostmi Stellar Nuclear a UJP PRAHA.
Právě experti z ČVUT, Stellar Nuclear a UJP PRAHA stojí také za vývojem experimentálního reaktoru RAVEN. Ten je navrhován jako kompaktní zdroj energie pro vesmírné aplikace — nejen pro pohon, ale také pro napájení a vytápění dlouhodobě fungujících systémů mimo Zemi. První prototyp, který by konsorcium chtělo představit v příštích letech, může znamenat zásadní přínos nejen pro pilotované mise na Mars, ale i pro budoucí dlouhodobé mise mimo oběžnou dráhu Země.
Konference ANTS 2026 se uskuteční 23.–24. listopadu 2026 v Praze. Podrobné informace o registraci a programu jsou k dispozici na webových stránkách konference.
Zdroj: ČVUT
