První jednání nového představenstva se zúčastnil ministr zemědělství Miroslav Toman, náměstek pro řízení sekce zemědělství a potravinářství Jindřich Fialka a náměstek pro řízení Sekce pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč. Dalším hostem byl předseda představenstva PGRLF Vladimír Eck. Zástupce AK ČR v Bruselu představil prezentaci k budoucí podobě Společné zemědělské politiky ( SZP) a Zelenou dohodu.
Budoucí nastavení (SZP) musí být jednoduché a férové. Zemědělci musí mít jistotu, že i s ohledem na vyšší ambice v ochraně přírody a boji proti změnám klimatu budou mít dostatečnou finanční podporu. Na zemědělce jsou totiž kladeny mnohem větší požadavky na ochranu životního prostředí a přírodních zdrojů.
„České zemědělství má nyní i do budoucna v národním hospodářství svou nezastupitelnou roli, jejíž zásadní význam jsme si všichni uvědomili v uplynulých měsících v rámci pandemie COVID-19. Hlavní priorita Evropské komise je jednoznačná: vyrábět k přírodě šetrné, kvalitní a bezpečné potraviny. Považuji proto za důležité, aby tuzemští zemědělci měli do budoucna silný rozpočet, aby mohli všechny environmentální cíle plnit,“ řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.
Členové představenstva diskutovali i o zákazu klecového chovu nosnic. Agrární komora považuje zákaz chovu nosnic v klecích pouze v ČR za nepřijatelné řešení. Měl by být stanoven jednotně v celé EU, jinak budou čeští chovatelé znevýhodněni dovozy ze zemí EU či ze třetích zemí, kde standardy na chov zvířat jsou mnohem horší.
Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích
Návrh neprošel v minulých týdnech ve 3. čtení sněmovnou a vrátil se do 2. čtení. Vzhledem k probíhající společenské i politické diskuzi je možné, že budou další návrhy. V souvislosti s povinným podílem českých potravin na pultech obchodů prezident komory konstatoval, že ústavní činitelé pracují na tom, aby se do zákona o zadávání veřejných zakázek dostalo ustanovení, aby veřejné instituce upřednostňovaly lokální dodavatele. Pokud pak jde o možné změny v novele zákona o potravinách, je stále předmětem diskuse, kterých konkrétních potravin by se to mělo týkat.
„Nikdy nešlo o tropické ovoce, ale o to, co si můžeme sami vypěstovat, a kde existuje potenciál zvýšení soběstačnosti, či spíše zajištění potravinové bezpečnosti. V debatě nejde o to stanovit přesná procenta podílu jednotlivých výrobků, ale o signál vůči obchodním řetězcům a ke státní správě,“ uvedl prezident Doležal.
V této souvislosti viceprezident komory Martin Ludvík upozornil, že velká část z ceny potravin zůstává obchodní řetězcům a zboží prodražuje také vysoká daň z přidané hodnoty. Komora se tedy proto bude snažit prosadit nižší daň. Je nesmyslné, aby byla nižší daň na točené pivo (10 %) než na potraviny (15 %). Zároveň je však nutné zajistit spravedlivé rozdělení marže mezi dodavatelem a prodejcem. Například ceny třešní se nyní na pultech obchodů pohybují mezi 140 a 150 korunami za kilogram, ale v některých případech dosáhly i 200 korun za kilogram. Zemědělci je však prodávají za 70 korun za kilogram. Další bodem představenstva byly přejezdy zemědělské techniky po silnicích I. třídy. Od prezidenta Policie ČR bylo zemědělcům přislíbeno rychlé řešení situace formou nařízení obecné povahy, které umožní krajským úřadům udělit výjimky na umožnění dopravy zemědělské techniky po silnicích první třídy po dobu sklizně. Komora také odsouhlasila novou tajemnici, kterou se stala předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Agrární komora ČR sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství všech forem vlastnictví a způsobů podnikání. Členové Agrární komory České republiky produkují více než 80 % veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionů hektarů zemědělské půdy a 1,3 mil. ha lesní půdy. Počet členů je 2 748, zemědělských organizací je 2 354. Z toho je 1 206 soukromě hospodařících rolníků.
Jaromír a Věra Hamplovi Foto: archiv AKČR
