Kvalitou nikoliv kvantitou k zodpovědné konzumaci vína v České republice byl název panelové diskuse konané v Senátu PČR. Společně ji pořádal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR a Vinařský fond ČR.
V diskusi, kterou zahájil Jaromír Strnad, místopředseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR a moderoval ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec vystoupili: Marcel Toman z Vinařského fondu ČR, Tibor Nyitray ze Svazu vinařů ČR, David Čermák z Momentum a Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz.
Spotřeba alkoholu
Česká republika se ve statistikách mezinárodních organizací, jako jsou Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Světová zdravotnická organizace (WHO), dlouhodobě umisťuje na předních příčkách v konzumaci alkoholu. Výsledné hodnoty konzumace alkoholu udávané jednotlivými institucemi se vzájemně zásadně liší, stejně tak hodnoty pravidelně monitorované Českým statistickým úřadem. V zemích OECD jsme v roční spotřebě alkoholu na obyvatele na 4. místě. Spotřeba alkoholu na osobu v litrech v r. 2010 dle WHO byla na celosvětově 6,2 l, z toho v Evropě 10,9 l a v ČR dle WHO 12,7 l, dle OECD 11,4 l a dle ČSÚ 9,8 l. Tuzemská spotřeba vína se od r. 1989 zvýšila téměř o 50 %. Máme přes 20 tisíc hektarů vinic, 90 procent z nich je na Moravě. Nejčastěji pěstovanou odrůdou je Veltlínské zelené. Češi také více pijí víno, spotřeba na osobu je 20 l. Evropský průměr je 36 litrů na osobu a rok, nejvíce se vypije ve Vatikánu 56 l na osobu. V roce 2017 byla roční spotřeba vína v ČR mil. 2,1 hl, z toho se dovezlo 1,5 mil hl ze zahraničí. Nejvíce se dováží z Itálie (26 %), Španělska (21 %) a Maďarska (17 %). Celková hodnota dovezeného vína byla 4,75 mld. Kč., my jsme vyvezli jen 78 tisíc hektolitrů vína za 434 milionů. Roční produkce vína v ČR se trvale pohybuje okolo 600 000 hektolitrů. Z toho asi 63 % jsou vína bílá, 28 % a 9% růžová.
Mýty o spotřebě alkoholu
1. Spotřeba alkoholu je přesně zmapovaná
– Statistiky berou v potaz celou populaci nad 15 let nezohledňují podíl abstinentů. Při rozložení konzumovaného množství pouze na konzumenty klesne ČR z předních míst do druhé desítky evropských statistik. Domácí spotřeba je silně ovlivněna také zahraniční poptávkou, ročně přijede 11 milionů turistů kteří mají 28 milionů přenocování, o jejich podíl není statistika očištěna. Vedle běžného turismu navíc statistiky o domácí spotřebě navyšují přeshraniční nákupy alkoholu (především německými a rakouskými spotřebiteli), tranzitní jízdy zahraničních řidičů, letištní transfery cestujících a zahraniční pracovníci z východních zemí.
2.Spotřeba alkoholu mladistvých je velký problém
– Pozitivní změnou je, že podíl mladistvých konzumujících alkohol se mezi lety 2010 a 2014 významně snížil. Počet konzumentů piva klesl z 29, 6 % v roce 2010 na 12,8 % v r. 2014, u vína byl pokles z 13: na 2,9 % v r. 2014. U tvrdého alkoholu byl pokles z 12,6 % na 5 % u chlapců a u dívek z 9,6 % na 2,8 %.
3.Omezením reklamy na alkohol snížíme spotřebu
– Neexistuje renomovaná studie prokazující jednoznačný vliv reklamy na spotřebu alkoholu. U nás výdaje na reklamu alkoholu v posledních 10 letech stále rostou, spotřeba přesto klesá. V USA stouply výdaje na reklamu mezi roky 1971 a 2012 o 400 %, spotřeba zůstala ale v podstatě nezměněna. Reklama na alkohol však ovlivňuje preference spotřebitelů různým značkám alkoholu. V případě spotřeby alkoholu dochází k různým závěrům: Podíl populace zahrnutý do statistik je různý.
Metody sběru zdrojových dat se liší.
Alkoholické nápoje nejsou definovány stejně. Není podchycen vliv zahraničních návštěvníků na spotřebu. Do celkových dat spotřeby jsou zahrnuti abstinenti. Otázka černého trhu se řeší rozdílně. Společenské téma spotřeby alkoholu a jeho řešení Vinařským fondem Všechny aktivity jsou striktně v souladu s právními normami a nepodporují zvýšenou spotřebu vína. Vinařství, zejména tradiční způsob produkce je vnímáno jako významná součást kulturního dědictví. Smyslem marketingových aktivit není propagace alkoholu, ale vína jako tradičního regionálního kulturně významného produktu. Klade se důraz na přirozenou konzumaci spolu s jídlem.
Komunikační kampaň na podporu značky VMVČ (vína z Moravy, vína z Čech) v letech 2019-2021
Kampaň organizuje Vinařský fond pod heslem „Na život jako víno“! Kampaň je založena na 3 strategických pilířích. Nejprve je seznámení, edukace a párování vína s pokrmy. Seznamování je hlavní téma a zároveň i motiv komunikace značky Dalším pilířem jsou funkční a emoční benefity s prvky typického českého humoru. Končí se prezentací kvality. Letošní kampaň zahrnovala vína bílá, červená i růžová a svatomartinská. Pro červená vína byly například tv snímky: Naše frankovka a kančí svíčková patří k sobě nebo Naše Rulandské modré a lahodný steak patří k sobě. Kampaň je zaměřena na edukaci spotřebitelů, na podporu kvality českého a moravského vína. Spojením našeho jídla a vína se podporuje kvalitativní vnímání celé kategorie.
Závěr JUDr. Tibor Nyitray připomněl náklady státu:
„Ročně víc než 56 mld Kč stojí stát náklady spojené s užíváním alkoholu Nejvíc 26 mld Kč ročně stojí stát ztráta produktivity spojená s užíváním alkoholu. Může jít o takzvaný absentismus, tedy že opilý člověk nepřijde do práce, nebo prezentismus, kdy přijde ale pracuje méně. Jedná se o cca 650 000 lidí, kteří nadměrně pijí. Zdravotní náklady na léčení jsou 13 miliard. Státu se vrátí z prodeje alkoholu mnohem méně, na spotřební dani to je asi 12 mld Kč. Stát zanedbává prevenci a včasnou intervenci.“ Ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu řekl. „Marketingové kampaně na podporu značky VMVČ pomáhají spotřebitelům v lepší orientaci na trhu s vínem, jejich ještě důležitější role však spočívá ve vytváření a posilování vztahu veřejnosti k našim vínům a vůle dát jim před zahraniční konkurencí přednost. Tento rozměr propagace značky VMVČ má pak přímý dopad na vinaře a prodeje jejich vín. „Je skoro jisté, že se Česká republika nestane v dohledné době vinařsky soběstačnou. Cílem marketingových aktivit tedy musí být budování prestiže a vnímání vysoké kvality našich vín. Jedině tak za ně budou spotřebitelé ochotni utratit více než za vína dovozová. A právě naladění a ochota připlatit si za moravskou kvalitu z posledních průzkumů vyplývá zatím nejsilněji.“ Po diskusi proběhl ve Valdštejnském paláci Svatomartinský košt sta vín z Moravy a Čech. Vinařský fond pořádal letos již 15. ročník tradičního koštu Svatomartinského prvního vína nového ročníku v Brně, na náměstí Svobody.
Jaromír a Věra Hamplovi
