Dnes jsme se vydali na výlet směrem k řece Vltavě do obce Slapy ležící nad Slapskou přehradou. První písemná zmínka o vsi (Zlapich) se objevuje roku 1292 v zakládací listině zbraslavského kláštera mezi majetkem, jímž král Václav II. tuto nově zřízenou instituci obdařil.
Obec Slapy
Zaparkovali jsme nad obcí u motorestu Slapy. Po silnici jsme sešli do centra obce, kde nás po pravé straně na návrší zaujala dominanta města Kostel Sv. Petra a Pavla. Byl z budován za zbraslavského opata Wolfganga Šváchy, který zastával svůj úřad v letech 1684-1716. Autorem návrhu stavby je Jan Santini. Osmiboká loď je zaklenuta poměrně velkou cihlovou kopulí s mohutnou lucernou. Pravidelný osmiúhelník tvoří též nevysoká věž na západní straně. Zařízení svatyně je převážně barokní. Oltářní obraz na plátnu představuje sv. Petra, jemuž odevzdává Ježíš klíče a vedle něhož klečí sv. Pavel.
Nedaleko obecního úřadu jsme se zastavili u autobusové zastávky Slapy, Jednota, kde nás zaujala fotografie historického autobusu, kterému se přezdívalo Bonbon. Cestující mají příležitost si během čekání na svůj spoj prohlédnout dobové fotografie autobusů, které na této lince zajištovali provoz od roku 1937 včetně historického jízdního řádu, kdy výchozí zastávkou pro cestu výletníků do Slap bylo Wilsonovo nádraží v Praze.
Na protější straně silnice jsme prošli kolem Restaurace U Neužilů, která v pracovní dny nabízí polední menu formou okénkového prodeje. Také tato restaurace se může pochlubit bohatou historií, která sahá do roku 1900.
Zámek Slapy
Silnice vedoucí z města nás dovedla k zámku Slapy. Ze silnice jsme viděli zámek s přilehlou zahradou, která je tvořena přední částí s parkovou úpravou a oválným jezírkem s fontánou a v zadní části se nachází lesopark. V roce 1825 získal statek Fridrich Korb z Weidensheimu, který Slapy odkoupil od náboženského fondu a nechal roku 1884 přestavět na vrchnostenský dům do podoby jednoduchého pozdně klasicistického zámečku. Ostatní hospodářské budovy sloužily jako zázemí zámku. Zcela novou podobu pak zámecká budova získala ve vlastnictví průmyslnické rodiny Bondyů. Ti nechali klasicistně upravený zámeček zbořit a na jeho místě v letech 1928 – 1930 vystavěli zámek v pseudobarokním stylu. Za druhé světové války zabrali zámek nacisté. Při osvobození pak zařízení zámku ukořistila rudá armáda. Po roce 1948 až do revoluce zámek užívalo Ministerstvo vnitra. V současné době je zámek veřejnosti nepřístupný. Využívají ho však především filmaři. Natáčel se zde například film Obsluhoval jsem anglického krále.
Zdroj: Zámek Slapy
Vrátili jsme po silnici se do obce a pokračovali jsme cestou kolem rozcestí U lip až ke golfovému hřišti.
Střed Království českého
Kolem ohrady, kde jsme mohli pozorovat lamy a dobytčata jsme pokračovali směrem k chatové osadě nad zátokou Slapské vodní nádrže. Zde jsme v lese objevili tajuplné místo. Vedle dřevěné lavičky stojí v lesíku tři kamenné kříže.
Toto místo vyznačené v krajině třemi kamennými kříži se nazývá Střed Království českého. Tato lokalita je opředena mnohými tajemstvími a dodnes se vlastně neví, proč se toto místo takto nazývá, od kdy zde kříže stojí a kdo je nechal postavit. Jisté je, že o geografický střed Českého království se s největší pravděpodobností nejedná.
Na tabulce umístěné na tomto místě jsme se dočetli, že dle popisků na pohlednicích z počátku 20. století je však zřejmé, že již tehdy byly kříže nazývány „Středem království Českého u Slap“. V dostupné literatuře je možné se dočíst, že zde původně stály čtyři dřevěné kříže. Postavit je údajně nechal Jakub Záhorský, vysloužilý voják, rodák z nedalekého statku Záhoří a iniciátor stavby nedaleké kapličky Rovinek, která byla postavena v roce 1841. V roce 1878 byly původní kříže nahrazeny třemi kříži kamennými (viz letopočet na zadní straně prostředního kříže). Přestože je místo označeno třemi kříži, tvar skutečného kříže mají pouze dva krajní. Někdy v polovině 20. století totiž byly kříže značně poškozeny. Roku 1957 byly panem Josefem Chomátem opět obnoveny, ale zřejmě ze statických důvodů musely být zaměněny podstavce levého a prostředního kříže.
Od tří kamenných křížů jsme sešli do zátoky Slapské přehradní nádrže. Potom jsme opět vystoupali vzhůru a po červené turistické značce jsme se vraceli zpět do obce kolem areálu Vojenského rehabilitačního ústavu Slapy.
Vrátili jsme se na parkoviště k motorestu Slapy a odtud jsme přejeli ke hrázi Slapské přehrady. Od hráze vede modrá turistická značka do obce Třebenice u vodní nádrže Štěchovice. Odtud vede podél vodní naučná stezka Svatojánské proudy. Asfaltová cesta vedoucí pod hrází Slapské přehrady vede k útvaru zvanému Ferdinandův sloup. Pískovcový sloup, který byl vytvořen v roce 1643 na počest splavnění nejtěžšího úseku Vltavy, stál původně na zbytcích skály Sedlo. Tito skálu bylo kvůli splavnění třeba odstřelit. Sloup nese jméno císaře, který tento odstřel nařídil. Toto místo bylo zatopeno při výstavbě Slapské přehrady a sloup byl přemístěn na skálu pod její hrází. A z hráze je také dobře vidět. V roce 2008 skupina potápěčů umístila zmenšenou repliku sloupu na původní místo pod hladinou Slapské přehrady. Pokud pokračujete po asfaltové cestě dále, můžete vidět další sochu Sv. Jana Nepomuckého. Tuto pískovcovou sochu vytvořil roku 1908 Čeněk Vosmík jako volnou kopii barokní sochy z roku 1722, která tehdy byla umístěna nad peřejnatým úsekem Vltavy u příležitosti blahořečení Jana z Nepomuku. Podle ní se také tomuto úseku Vltavy začalo říkat Svatojánské proudy. Původní místo je v současnosti pod hladinou Slapské přehrady, socha však byla přemístěna sem, pod její hráz.
Foto:JB Cysnews
