Pojem syndrom vyhoření (z anglického burnout) se u nás neobjevuje dlouho, o to intenzivněji se o něm v poslední době mluví. Souvisí s orientací na výkon a postihuje každého pátého z nás. Apatie, pocity zbytečnosti, únavy, ztráty perspektivy, nemusejí totiž ve skutečnosti být výkyvy nálady či únava. Možnost otestovat své predispozice i aktuální stav měli návštěvníci Profesia days v Praze.
K syndromu vyhoření se člověk dopracuje postupně a nenápadně – začíná to únavou, ztrátou zájmu, vnitřním napětím, konflikty v práci i rodině. Potom následuje apatie, nechuť k lidem a dění okolo, vyčerpání, nezájem, úzkostné stavy, nespavost. To vše může být provázeno bolestmi celého těla, nechutí k jídlu. Člověk ztrácí výkonnost, propadá beznaději, ztrácí schopnost se radovat.
Týká se to každého pátého
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří neuropsychiatrická onemocnění mezi největší zdravotní rizika současnosti, a proto překlasifikovala syndrom vyhoření na nemoc. V nedávném průzkumu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uvedlo dokonce 34 % dotázaných, že pociťují fyzické příznaky vyhoření, zejména vyčerpání; 32 % respondentů trápily psychické symptomy, jako je neschopnost soustředit se, poruchy paměti či deprese.
Ve kterých profesích se bát nejvíce
Syndrom vyhoření spojujeme nejčastěji s manažerskými posty – zde jde o výše zmíněnou orientaci na výkon, snahu dosáhnout co nejlepších výsledků. Postihuje ale lidi ve všech profesích, mezi nejohroženější patří podle lékařů zejména pracovníci ve zdravotnictví, sociální pracovníci a učitelé, záchranáři, hasiči či policisté. Prostě ti, jejichž profese vyžaduje opakovanou bezprostřední a intenzivní komunikaci s okolím, navíc se často konfrontují s bolestí, úrazy, smrtelnými stavy, případně emotivně vypjatými situacemi. Trochu překvapivě vyhoření postihuje poměrně často matky pečující o malé děti, jejichž aktivita se smrskne na neustále opakované činnosti bez reálné vidiny jejich konce.
Testování vyhoření na Profesia days v Praze
„Své predispozice k syndromu vyhoření a aktuální stav měli možnost zjistit návštěvníci festivalu příležitostí Profesia days. V rámci Ostrova zdraví poutala velkou pozornost expozice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde zkušení psychologové prováděli testování zvládání stresu vztahující se k syndromu vyhoření v profesních činnostech,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. „Do testování se zapojilo celkem 120 osob ve věku 19-65 let, všichni s vyšším než základním vzděláním. Profesní zastoupení zahrnovalo zejména pozice učitel, zdravotník, finanční a bankovní pracovník, policista, v nejmladších věkových kategoriích šlo převážně o studenty VŠ.“
Z anonymizovaných výsledků vyplynulo, že s věkem se příčiny „pracovního“ stresu mění – u těch nejmladších se nejvýrazněji podepisuje zvládání kombinace studia a práce, u starších převažuje přepracovanost, ve vyšším věku hraje prim obava z penzionování. V menší míře se mezi testovanými vyskytly osoby se závažnějším psychickým vyčerpáním vztahujícím se k pracovním činnostem, ale i k dalším oblastem života – zde šlo zejména o vztahy, bydlení, finance. Tyto osoby dostaly doporučení k další odborné zdravotnické péči.
