Dědictví několika generací českých slavistů ze Slovanského ústavu AV ČR a pět let projektu financovaného z programu Ministerstva kultury ČR se zhmotnilo v portálu Gorazd: Digitální portál staroslověnštiny (http://gorazd.org/). Ten je elektronickou verzí největšího a nejrespektovanějšího staroslověnského slovníku na světě. Díky inteligentnímu softwaru navíc můžete Gorazd používat i jako česko-staroslověnský slovník.
„Spuštění Gorazdu bylo netrpělivě očekáváno světovou odbornou veřejností“ říká vedoucí projektu Štefan Pilát z oddělení paleoslovenistiky a byzantologie Slovanského ústavu AV ČR, který se svými kolegy projekt již prezentoval na několika mezinárodních konferencích. Vzhledem k tomu, že je portál určen pro použití kdekoli na světě, má tři jazykové varianty (českou, ruskou, anglickou). Překlady všech slov jsou navíc kromě těchto jazyků uvedeny i německy a latinsky, ve většině případů i řecky. Vyhledávací možnosti by měly uspokojit jak laické zájemce o staroslověnštinu z různých zemí, tak i nejnáročnější badatele, kteří mohou například vyhledávat pouze určité slovní druhy v určitém typu textů nebo si po přihlášení vytvořit vlastní virtuální badatelnu.
Portál Gorazd kromě digitalizovaného ústředního Slovníku jazyka staroslověnského obsahuje také kompletně naskenovanou staroslověnskou kartotéku, představující všechny tvary všech slov dochovaných v staroslověnských památkách, a další slovníky a bonusy (například staroslověnské rozložení klávesnice). Projektový tým navíc nabízí volně i softwarové nástroje, které byly speciálně vyvinuty v rámci projektu.
Zveme tedy kohokoli k prozkoumání bohatství (přes 20 tisíc hesel a přes 840 tisíc různých tvarů) nejstaršího psaného jazyka na našem území, které je neobyčejně různorodé. Vedle očekávaných výrazů, které jsou spjaté s církevním životem, zde tak najdeme i běžné konverzační obraty (např. s‘drav‘ ‚ahoj‘, blagodarjǫ ‚děkuji‘), názvy předmětů denní potřeby (např. ol‘ ‚pivo‘, črěvije ‚boty‘), pojmy překvapivě moderní (např. kuplja ‚obchodování‘, oglavljenije ‚kapitál‘), slova zrádná (např. bagr‘ ‚nachový‘, mil‘kovati sę ‚prosit o odpuštění‘), ale i slova, která se dnes ve slušné společnosti nahlas neříkají.
