Správná pomoc při epileptickém záchvatu je snadná, může přitom zachránit život

Asi 80 000 pacientů trpí v České republice aktivní epilepsií. To znamená, že měli alespoň jeden epileptický záchvat v průběhu posledních pěti let. Ročně přibude asi 5000 nových pacientů. Správná první pomoc, která může zachránit život pacienta, je tématem Mezinárodního dne epilepsie, který si připomínáme v pondělí 11. února.

Epileptické záchvaty, jimiž se toto nejčastější chronické onemocnění mozku projevuje, mohou být spojeny s nenápadnými projevy, jako je záraz v činnosti či porucha vědomí. Na druhou stranu existují i záchvaty dramatické, kdy nemocný spadne a je postižen velkými křečemi.

„Se správnou první pomocí při záchvatu je bohužel stále spojena celá řada mýtů. Zavádějící je například představa, že je potřeba nemocného zalehnout nebo mu vložit do úst klacík. Opravdu život zachraňující je odstranit předměty, o které by se mohl poranit, podložit hlavu, uvolnit oděv kolem krku a nijak neomezovat,“ říká Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který se výzkumem epilepsie, příčin vzniku nemoci i mechanismů vzniku záchvatů zabývá.

 „Klíčový je samozřejmě i intenzivní výzkum a rychlý přenos poznatků do klinické péče, který se ve spolupráci s Akademií věd ČR uskutečňuje například v nedávno otevřeném výzkumném centru EPIREC při FN v Motole,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Mezinárodní den epilepsie je důležitým momentem pro vzdělávání a osvětu v problematice epilepsie. Akademie věd ČR proto v tomto směru úzce spolupracuje také s pacientskými organizacemi Epistop z.s. a Společnost E, která připravila edukativní videa na téma první pomoci při záchvatu:

 

Rádi zodpovíme Vaše dotazy:

Ing. Jan Martinek, Kancelář AV ČR, e-mail: martinek@kav.cas.cz, tel.: 777 110 109

MUDr. Irena Doležalová, EpiStop, e-mail: irena.dolezalova@fnusa.cz, tel.: 777 017 840

Alena Červenková, Společnost E, e-mail: alena.cervenkova@spolecnost-e.cz, tel.: 607 859 301

 

Správná první pomoc při epileptickém záchvatu:

 

  1. Odstraníme předměty, o které by se nemocný mohl poranit. Podložíme hlavu auvolníme oděv kolem krku.
  2. V průběhu vlastního záchvatu nemocného neomezujeme, pokud nehrozí nebezpečí zporanění. V žádném případě pacientovi nerozevíráme násilím ústa. V klidu vyčkáme konce záchvatu.
  3. Pokud po záchvatu trvá porucha vědomí, uložíme nemocného do stabilizované polohy (položíme jej na bok s pokrčenými končetinami a hlavou v mírném záklonu). Pootevřeme mu ústa, zkontrolujeme dutinu ústní a předsuneme dolní čelist. Vyčkáme návratu k plnému vědomí.
  4. Nemocný může být po záchvatu zmatený. Snažíme se jej slovně uklidnit. Nebudeme ho nějak omezovat v pohybu, pokud nehrozí poranění.
  5. Zjistíme, zda se nemocný při záchvatu neporanil.
  6. V případě, že se nemocný s epilepsií léčí a současně není dezorientovaný nebo poraněný, není nutný transport do nemocnice.
  7. Kdy je transport do nemocnice nezbytný:
  • Jedná se o první epileptický záchvatů.
  • Záchvat se několikrát opakoval.
  • Přetrvává dezorientace nebo se nemocný v průběhu záchvatu poranil.

 

 zdroj: AV ČR