Nosorožec tuponosý severní (jinak též bílý severní nebo nosorožec Cottonův) je s dvěma posledními samicemi na pokraji vyhynutí a jeho jediná naděje na přežití spočívá v umělých technikách reprodukce. Nová genetická studie zveřejněná dnes ukazuje, že genetické zdroje, které jsou pro záchranu severních bílých nosorožců k dispozici, by měly zajistit dostatečnou genetickou variabilitu pro případné obnovení jejich populace.
Studie pod vedením Yoshana Moodleyho z univerzity v jihoafrické Vendě vznikla s použitím vzorků od 232 žijících nebo v muzeích uchovaných jedinců severních a jižních bílých nosorožců. „Potvrdilo se, že oba nosorožci se odlišili před přibližně 1 milionem let,“ uvádí Jan Robovský z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který se na studii podílel. „Bohužel, od té doby došlo u obou nosorožců k úbytku genetické variability, a to jak vlivem přírodních procesů, tak člověka,“ dodává Jan Robovský.
Severního bílého nosorožce patrně zdecimovala africká etnika už před několika tisíci lety, jeho jižní protějšek byl zdecimován až evropskými kolonizátory před pár staletími. Z těchto výsledků ovšem také vyplývá, že severní bílý nosorožec dokázal ve svém prostředí dobře žít po tisíce let i s omezenou genetickou variabilitou.
„Uvádí se, že před sto lety žily nosorožců bílých severních v přírodě tisíce. Ze studie přitom vyplývá, že jejich genetická variabilita byla tenkrát v podstatě srovnatelná s rozmanitostí, která je uložena ve vzorcích, jež jsou v současnosti pro záchranu tohoto nosorožce k dispozici díky Safari Parku Dvůr Králové, IZW Berlín a zoo v americkém San Diegu,“ říká Jan Stejskal ze Safari Parku Dvůr Králové, další ze spoluautorů studie.
Výsledky studie rovněž naznačily, že se oba nosorožci od svého vzniku několikrát potkali a došlo mezi nimi i v určité míře ke genetickému toku. K záchraně severních bílých nosorožců by tedy zřejmě mohlo přispět i křížení s jižním poddruhem. Vědci však uvádějí, že pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bude potřeba poznat celé genomy obou nosorožců.
„Při záchraně severních bílých nosorožců nepochybně budou vznikat i jejich kříženci s těmi jižními. Jedno z embryí bílého nosorožce, které jako první na světě dokázal vyprodukovat náš tým, ostatně bylo právě ono hybridní embryo. Musíme se však snažit především o záchranu čistých severních bílých nosorožců a pouze v případě, že by tato cesta selhala, bude mít smysl klást větší důraz na křížení severních a jižních bílých nosorožců,“ uzavírá Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.
