MČ Praha 8 vytváří z hlediska spotřeby zdrojů a produkce odpadů menší ekologickou stopu na obyvatele jako na národní úrovni celá Česká republika, ale také jako celá Praha. Další kroky ke zlepšení již probíhají.
Ekologická stopa se vztahuje k množství přírodních zdrojů, které město spotřebuje v jednom roce. Pro MČ Praha 8 činila v roce 2017 4,36 globálních hektarů (gha) na obyvatele, což představuje podprůměrnou velikost stopy v rámci měst, které v České republice tento indikátor sledují. „Na příklad ve srovnání s daty pro celou Prahu z roku 2010 máme lepší výsledky. Pražská ekologická stopa tehdy činila 5,08 gha na obyvatele. Pro celou Českou republiku je to pak 5,29gha/obyvatele,“ srovnává Vilgus.
Důležitým faktorem je plocha biologicky produktivní půdy (tedy orná půda, pastviny, lesní půda a produktivní vodní plochy), tzv. biokapacita. Ekologická stopa tak může být porovnávána s tím, kolik „přírody“, tedy zelených ploch a zdrojů, má městská část k dispozici. „Vzhledem k tomu, že Praha 8 je charakteristická a z toho vyplývající vysokou koncentrací obyvatelstva, překračuje ekologická stopa biokapacitu městské části 54krát,“ komentuje výsledky místostarosta osmé městské části Petr Vilgus.
Žádné město ani MČ na světě se z principu „nevejde“ do své biokapacity, je závislé na širokém „ekologickém zázemí“. Hodnota biokapacity na jednoho obyvatele v Praze 8 je velmi nízká – 0,08 gha/obyvatele.
Analýza uvádí také opatření, která by v osmé městské části mohly vést ke snížení ekologické stopy. Osmička má předpoklady ekologickou stopu dále snižovat. Jedná se v prvé řadě o snížení spotřeby energií. Zvýšení energetické efektivity a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny a tepla. „Některé z návrhů jsou již v procesu posilování. Jedná se například o podporu cyklodopravy, zvyšování počtu kontejnerových stání pro tříděný odpad, podpora lokálních produktů a bioproduktů,“ uvádí Vilgus.
Ekologická stopa města je jedním ze standardizovaných indikátorů, které se v Česku používají pro hodnocení místní udržitelnosti. Výsledky vycházejí ze studie neziskové organizace CI2, o.p.s., jejíž zpracování bylo spolufinancováno v rámci projektu „Místní Agenda 21 – Cesta k udržitelnému rozvoji v Praze 8“ podpořeného Státním fondem životního prostředí ČR
