Cena Jaroslava Seiferta za rok 2019

 Cena Jaroslava Seiferta byla založená roku 1986 ve Stockholmu jaderným fyzikem a zakladatelem Nadace Charty 77 Františkem Janouchem. Je udělována za vynikající slovesné dílo vydané nebo jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech, výjimečně i za dílo celoživotní. Laureáta vyhlašuje Nadace Charty 77 každé dva roky 22. září, v předvečer Seifertových narozenin. Cenu Jaroslava Seiferta financuje Nadace Charty 77. Finanční odměna činí 100 000 korun. Letošním laureátem je filozof profesor Miroslav Petříček.        

Slavnostní předání

 Slavnostní předání ceny se uskutečnilo tradičně v rezidenci primátora na Mariánském náměstí v Praze. Cenu získal za loňskou knihu Filosofie en noir, která vyšla v nakladatelství Karolinum. Kniha se zabývá postavením poválečné filozofie a jejím vyrovnáváním se s existencí holocaustu. Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější – a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné. Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs. Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny.

Porota

Porota ocenila, že profesor Miroslav Petříček trvale pracuje na tom, aby filozofie vybočila z čistě vědeckých rámců a otevřela se jiným oborům, zejména literatuře a umění. Petříčkovo dílo je nejen aktuální, ale překračuje aktualitu důrazným apelem na hodnotové ukotvení společnosti. Navíc je mimořádně čtivé. O udělení Ceny Jaroslava Seiferta rozhodla nezávislá porota ve složení: Tomáš Kubíček (předseda poroty), Pavel Dominik, Libuše Heczková, Hana Klínková, Marie Langerová, Milena M. Marešová, Hana Soukupová a Jiří Zizler. Dosud bylo oceněno 36 laureátů, jsou mezi nimi třeba Milan Kundera, Bohumil Hrabal, Jiří Suchý, Viktor Fischl a Josef Škvorecký Před 2 lety získali vavříny Jiří Brabec a Jiří Opelík.

Tomáš Kubíček (předseda poroty) a Miroslav Petříček

Miroslav Petříček

Filozof, překladatel a pedagog Miroslav Petříček se narodil v roce 1951 v Praze. Po maturitě na Akademickém gymnáziu nemohl z politických důvodů studovat na vysoké škole, navštěvoval bytové semináře Jana Patočky. Do roku 1990 byl zaměstnán v Hydrometeorologickém ústavu. Petříček se specializuje především na současnou francouzskou filozofii a vztahy mezi filozofií a uměním. Věnuje se kontextům současného výtvarného umění, a kromě vlastních studií uvádí jako překladatel do českého prostředí zejména francouzské a německé autory. Od roku 1992 působí v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Rok 1992 strávil na studijním pobytu ve vídeňském Institut für die Wissenschaften von Menschen. Pak začal přednášet na Akademii výtvarných umění, od roku 2001 spolupracuje s Centrem audiovizuálních studií FAMU. Na Akademii múzických umění v Praze je od roku 2007 profesorem pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – teorie filmové a multimediální tvorby.

Prof. Petříček se v děkovné řeči zamyslel nad vztahem filozofie, literatury a básnictví. “Od začátku mám pocit, že se této ceně musím omluvit. Přece jenom, uděluje se v jménu básníka a upřímně řečeno, poezie a filozofie, přinejmenším na první pohled, k sobě mají hodně daleko Filosof nesmí ohluchnout, musí naslouchat slovům a snažit se pochopit co je v nich obsaženo,”vysvětlil.

Jaromír a Věra Hamplovi     Foto: J. Hampl