Včera 15. září si jako každý rok lidé po celém světě připomněli Světový den lymfomu. Lymfom je druh nádorového onemocnění, které souvisí s jedním druhem bílých krvinek, s tzv. lymfocyty, stejně jako u chronické lymfatické leukémie. Tato onemocnění zaujímají dohromady po kolorektálním karcinomu, karcinomu plic, prsu a dělohy páté místo v incidenci mezi nádorovými onemocněními. Ročně je v ČR diagnostikováno cca 2 500 nových pacientů, což představuje prakticky každé 3,5 hodiny nový diagnostikovaný případ1. I přesto je stále informovanost veřejnosti o tomto hematoonkologickém onemocnění velmi nízká. To se již 15 let snaží změnit pacientský spolek Lymfom Help.
„Letošním tématem číslo jedna ve zdravotnictví je koronavirus, což je pochopitelné, ale nesmíme zapomínat, že tu stále jsou i další nemoci, kterým musíme věnovat pozornost. Je potřeba, aby lidé mysleli na svoje zdraví, nebáli se jít k lékaři a neodsouvali včasné prohlídky, které jim mohou v konečném důsledku zachránit život. Chceme proto u příležitosti Světového dne lymfomu na lidi apelovat, aby nepodceňovali příznaky jakékoliv nemoci. Zvolili jsme proto pro online kampaň heslo Čím dříve, tím lépe,“ říká Kateřina Klásková ze spolku Lymfom Help.
Osvěta a zvyšování povědomí o onemocnění jsou velice důležité, protože včasná diagnóza zvyšuje šance na uzdravení. A to zejména proto, že příznaky této hematoonkologické diagnózy jsou v prvním stádiu snadno zaměnitelné s jinými onemocněními. „Prvním a nejčastějším příznakem onemocnění lymfomem bývá nebolestivé zvětšení lymfatických uzlin, postupně se mohou přidávat další příznaky, mimo jiné horečka, kašel spojený s bolestí na hrudi a dušností, únava, úbytek hmotnosti, což mohou být symptomy i řady jiných méně závažných onemocnění a člověk jim často nevěnuje takovou pozornost. Pokud tyto příznaky přetrvávají delší dobu, je to rozhodně důvod k návštěvě lékaře,“ říká MUDr. Heidi Móciková, Ph.D. z Interní hematologické kliniky FN Královské Vinohrady Praha.
Co je to lymfom?
Při onemocnění maligním lymfomem jsou postiženy lymfocyty, tedy jeden z typů bílých krvinek. Lymfomy proto mohou vzniknout v kterékoliv části těla, a také se do jakékoliv části těla rozšířit.
Hodgkinův lymfom postihuje nejčastěji mladé pacienty ve věku 20—45 let, ale nemoc se může rozvinout i u starších lidí nad 60 let věku. Celkově jsou častěji nemocní muži. Nehodgkinské lymfomy se mohou vyskytnout v jakémkoli věku, častěji u mužů, průměrný věk při diagnóze je kolem 60 let. Hodgkinův lymfom tvoří necelou pětinu všech lymfomů a nehodgkinské lymfomy zhruba zbylé čtyři pětiny2.
Incidence
Incidence maligních lymfomů v posledních desetiletích stoupala a stoupá i v ČR, tento jev byl zaznamenán jak v Evropě, tak v severní Americe, i když existují zprávy o tom, že vzestup se v posledních letech zastavil. Příčina stoupající incidence není zcela jasná, uvažuje se o vlivu prodlužujícího se věku populace, vzrůstající imunokompromitace populace, ale jednoznačnou odpověď nemáme1.
Odhadem pak v současnosti žije v ČR více než 18 000 obyvatel, u nichž byla někdy v minulosti učiněna diagnóza maligního lymfomu nebo chronické lymfatické leukémie.
V posledních 20 letech došlo k výraznému zlepšení celkového přežití jak nemocných s Hodgkinovým lymfomem, tak pacientů s diagnostikovaným nehodgkinským lymfomem. Pravděpodobnost, že nemocný bude žít 5 let, se zvýšila u obou skupin o 20 % (Hodgkinův lymfom zlepšení z 64,5 % (v letech 1990-1994) na 81,4 % (v letech 2010-2015); u nehodgkinského lymfomu došlo ke zlepšení ze 41,5 % (v letech 1990-1994) na 63,7 % (v letech 2010-2015).
Zdroje:
- Belada D, Trněný M, et. al: Diagnostické a léčebné postupy u nemocných s maligními lymfomy 2020; 11
- Kolektiv autorů Kooperativní lymfomové skupiny, z.s.: Co je dobré vědět o maligním lymfomu II, 2019
