V lednu jste se už pošesté stala nejlepší českou plavkyní roku. Čím je pro Vás plavání?
Plavání je hodně důležitá část mého života. Věnuji se mu od svých 6 let. Měla jsem takové těžší období ve 13 letech, kdy mě plavání vůbec netěšilo, ale pak se to zlomilo a od té doby mě hodně baví. Častokrát jsem si tam chodila odpočinout, když jsem toho měla hodně do školy nebo mě jiné věci trochu štvaly.
Na olympiádu do Tokia jste se kvalifikovala jako první český sportovec. Bude to již vaše třetí olympiáda. Co je klíčem k udržení se na takto vysoké úrovni po tak dlouhou dobu?
Myslím, že mi pomáhá moje cílevědomost a touha patřit mezi nejlepší. Pořád jsem před sebou měla nějaké cíle. Překonávat svoje nejlepší časy, české rekordy, dostat se na Olympijské hry, vyhrát evropskou medaili, pak světovou.
Jak vypadá Váš aktuální tréninkový plán?
Současně je to pořád trochu omezené vzhledem k situaci. Více trénuji na suchu – posilovna, běh, kolo, inline. Teď mám po dlouhé době k tomu i sedm tréninků ve vodě. Jinak jsem trénovala ve vodě jen třikrát až pětkrát za týden během nouzového stavu.
Máte přehled, kolik kilometrů průměrně uplavete za týden nebo za měsíc?
Mám, píšu si tréninkový deník od roku 2005. 😊 Standardně uplavu mezi 40-50 km týdně, ale záleží na období. Ročně to je kolem 2000 km. Jeden trénink je od 5 do 8 kilometrů.
Kromě sportu na profesionální úrovni se věnujete fyzioterapii. O plavání se často říká, že je ideálním sportem. Je tomu tak? Proč?
Myslím, že žádný sport není ideální, ale plavání patří k těm šetrnějším. Je to symetrický sport v odlehčeném vodním prostředí. Ale na profesionální úrovni není nic úplně dobrého, když sportem trávíte více jak 20 hodin týdně. Často trpíme na bolestivá ramena a kolena.
Co patří mezi nejčastější chyby rekreačních plavců? Které z nich škodí nejvíce?
Největším problémem bývá, že lidé plavou s hlavou nad vodou, kdy je krční páteř ve velké extenzi. Mohou si tak přivodit bolesti v krční páteři a může se přidávat i bolest v ramenních kloubech, protože svaly v oblasti ramenního kloubu jsou inervovány právě z krční páteře. Další častou chybou je, když plavou kraula a nenadechují se na obě strany. Následkem může být opět bolest v krční páteři s možným rozšířením se do oblasti ramenních kloubů. Je lepší učit se plavat kraula s plaveckou deskou pod horními končetinami, kdy se učí správná technika plaveckého způsobu. Myslím, že je fajn u každého sportu naučit se základní technické rysy daného sportu a třeba si nechat poradit.
Dá se říct, že je některý z plaveckých způsobů zdravější než ty ostatní?
To se asi úplně říct nedá. U prsou nejvíce trpí kolena, u ostatních způsobů jsou hodně namáhavé ramenní klouby. Často profesionální plavce bolí i záda. Proto musíme trénink kompenzovat cvičením.
Který z nich je pro rekreační plavce technicky nejméně náročný a který je naopak nejnáročnější?
Já bych řekla, že pro rekreační plavce je nejlepší znak. Protože krční páteř trpí nejméně, bederní páteř je také ve fyziologickém postavení a když nenabouráte do jiného plavce nebo do stěny, tak to je dobré. Motýl je hodně náročný, u kraula by měli lidé umět správně dýchat a prsa jsou hodně technicky náročným plaveckým způsobem.
Jste ambasadorkou charitativního závodu Prague City Swim podporujícího pacienty s onemocněním ALS. Proč jste se rozhodla do této akce zapojit?
Protože mi přijde skvělé propojit plavání s tímto onemocněním. Pro ALS je plavání doporučováno a z charitativních akcí neznám moc jiných, kde se plave pro dobrou věc. Většinou se pro dobrou věc běhá a to já neumím. 😊
Je velký rozdíl plavat v bazénu a ve Vltavě? Co byste poradila účastníkům závodu? Jak mají trénovat a na co se mají připravit?
Je to velký rozdíl. Bazénoví plavci moc v otevřené vodě neplavou. Vlastně skoro vůbec. Účastníkům závodu bych určitě doporučila v létě plavání trochu procvičit. Orientace v otevřené vodě je trochu složitější, ale s plaveckými brýlemi to půjde. Nevíme, jaké bude v září počasí, ale raději se připravme na chladnější vodu. Jistě nás pak ale zahřeje pocit, že jsme pomohli pacientům s ALS a dobré věci.
