V listopadu si připomínáme nevidomé. Mezinárodní den nevidomých patří všem nevidomým. Proč je nevidomým zasvěcen právě 13. listopad? Protože v tento den se v roce 1745 narodil Valentin Haüy, zakladatel prvního výchovného a vzdělávacího ústavu v Paříži a zároveň první učitel a vychovatel, který svůj život zasvětil nevidomým dětem.Po celém světe je dnes 285 miliónů lidí s těžkým postižením zraku, z toho je jich 39 miliónů zcela nevidomých. V Česku máme takto postižených asi 74 tisíc.
Valentin Haüy
založil v roce 1785 první školu pro nevidomé, Institut pro nevidomou mládež v Paříži (nyní Institut National des Jeunes Aveugles nebo Národní institut pro nevidomé, INJA). V roce 1819 do této školy vstoupil Louis Braille.
Valentil Haüy se narodil v rodině tkalců. Jeho otec vykonával také úlohu zvoníka v místním opatství premonstrantů. Opatští mniši vychovávali Valentina a stal se zkušeným lingvistou, který hovoří deseti různými jazyky dne. Studoval také starou řečtinu a hebrejštinu. V roce 1783 získal titul „tlumočník králi“, Ludvík XVI. V roce 1786 byl tlumočníkem krále, admirality a radnice.
Impuls pomoci nevidomým přišel v roce 1771 poté, co se zastavil na oběd v kavárně na pařížském náměstí Place de la Concorde. Tam se stal svědkem jak skupina nevidomých byla zesměšňována během náboženského pouličního festivalu „Saint Ovid’s Fair“. Rozhodl se založit šolu s Charlesem-Michelem de l’Épée.
V květnu 1784 se v Saint-Germain-des-Prés setkal s mladým žebrákem Françoisem Lesueurem; byl jeho prvním studentem. Vyvinul metodu vystouplýchh písmen, naučil Lesueura číst a skládat věty. Udělal rychlý pokrok a Haüy oznámil úspěch v září 1784 v Journal de Paris, poté dostal podporu od Francouzské akademie věd.
S pomocí filantropické společnosti založil Haüy v únoru 1785 Institut pro nevidomou mládež (Institution des jeunes aveugles). V návaznosti na tkalcovskou dílnu pro nevidomé získala podporu Ludvíka XVI. A stala se královskou institucí pro nevidomé děti. dne 26. prosince 1786. Jeho účelem bylo vzdělávat studenty a učit je manuální práci: předení a knihtisku. Během francouzské revoluce jej převzal stát 28. září 1791. Stal se z něj Národní institut nevidomých pracovníků v keltském klášteře.
V únoru 1802 založil soukromou školu na ulici Sainte-Avoye. V září 1806 se přestěhoval do Petrohradu, kde založil školu na žádost ruského Alexandra I.
V roce 1817 se vrátil do Paříže, aby žil se svým bratrem René Just Haüyem, který je považován za zakladatele moderní mineralogie. Je pohřben se svým bratrem René Just Haüyem na hřbitově Père Lachaise v Paříži.
Muzeum Valentina Haüva
Musée Valentin-Haüy je muzeum v Paříži. Muzeum pojmenované na počest učitele Valentina Haüye (1745–1822) se specializuje na dějiny slepoty a především na přístup slepců k výuce, kultuře a naopak přístup společnosti k nim.
Myšlenka vystavit veřejnosti přístroje a dokumenty týkající se didaktiky nevidomých se objevila na světové výstavě 1878. Edgard Guilbeau a Maurice de La Sizeranne, učitelé v Národním ústavu pro slepou mládež v Paříži se rozhodli vytvořit stálou expozici, která by pokračovala i po skončení světové výstavy. Muzeum bylo otevřeno 1. května 1886 a pojmenováno na počest Valentina Haüye, který v roce 1785 otevřel vůbec první školu pro nevidomé děti. Sbírky byly umístěny v pronajatém bytě v ulici Rue Rousselet č. 22 v 7. obvodu nedaleko školy. V následujícím roce se muzeum přesunulo na adresu Rue Bertrand č. 14. Když Maurice de La Sizeranne založil v roce 1889 Association Valentin-Haüy, začlenil do ní i muzeum. Sdružení se v roce 1907 usídlilo v současné budově na rohu Rue Duroc a Rue du Général-Bertrand.
Muzeum vystavuje vzácné knihy tištěné braillovým písmem, glóbusy, mapy, kalkulačky, psací stroje pro braillovo písmo, společenské hry a další díla průkopníků emancipace nevidomých, tj. učební pomůcky Valentina Haüye, sonografie Charlese Barbera a původní práce Louise Brailla.
Zdroj: Wikipedie
